ČSÚ (ČSÚ)
Makroekonomika  |  28.02.2020 09:00:00

Učitelé v regionálním školství a jejich mzdy - v roce 2018

V roce 2018 pobírali učitelé v mateřských, na základních a středních školách v průměru 34 401 měsíčně. Jejich mzdy rostou, nicméně stále nedosahují průměrné mzdy zaměstnanců s vysokoškolským vzděláním. Dostávali dvě třetiny této částky. 

Podívejte se také: Platové tabulky učitelů 

Počty učitelů v regionálním školství – základní údaje

Podle údajů MŠMT v České republice v roce 2018 působilo v regionálním školství, tj. v mateřských, na základních a středních školách (včetně konzervatoří a vyšších odborných škol) celkem 135,5 tis. učitelů[1], [2]. Téměř čtvrtina z nich působila v mateřských školách, 47,5 % učilo na základních školách a zbylých 28,0 % se věnovalo výuce na středních školách. Na celkové zaměstnanosti se učitelé působící ve školství na regionální úrovni podíleli 2,6 % a na všech zaměstnancích v Česku 3,0 %. Přestože počet učitelů za posledních pět let vzrostl o 4,3 % (5,5 tis. učitelů), jejich podíl na všech zaměstnancích se mírně snížil. V roce 2013 učitelé v regionálním školství tvořili 3,1 % všech zaměstnanců v Česku.

 

Tab. 1: Učitelé v regionálním školství v Česku podle pohlaví, 2008–2018 

rok

celkem*

učitelé v MŠ

učitelé na ZŠ

učitelé na SŠ

celkem

podle pohlaví

celkem

podle pohlaví

celkem

podle pohlaví

celkem

podle pohlaví

               
   

ženy

muži

 

ženy

muži

 

ženy

muži

 

ženy

muži

2008

132 611 102 382 30 229

23 568      23 533        34

59 492          49 913 9 580

46 735      27 334     19 401

2009

132 295 102 423 29 872

24 584      24 542        42

58 417          48 998 9 420

46 489      27 243     19 246

2010

132 016 102 891 29 125

25 737      25 671        66

58 023          48 804 9 219

45 385      26 745     18 640

2011

131 483 103 072 28 410

26 781      26 688        93

57 815          48 738 9 077

43 876      25 949     17 927

2012

130 200 102 898 27 302

27 739      27 628      111

57 669          48 581 9 088

41 789      24 946     16 843

2013

130 007 103 277 26 730

28 583      28 451      132

58 269          49 119 9 150

40 214      23 985     16 229

2014

130 288 104 113 26 175

29 283      29 130      154

59 129          49 934 9 195

39 070      23 386     15 684

2015

130 851 104 872 25 979

29 514      29 354      160

60 221          50 877 9 344

38 386      23 053     15 333

2016

131 920 106 159 25 761

29 630      29 463      166

61 635          52 254 9 381

38 070      22 897     15 173

2017

133 914 107 943 25 972

30 303      30 127      177

63 005          53 347 9 658

38 115      22 985     15 130

2018

135 548 109 268 26 281

30 581      30 404      177

64 345          54 401 9 944

38 223      23 022     15 202

 

* včetně konzervatoří a VOŠ

Zdroj: databáze MŠMT

 

Jak již bylo uvedeno výše – z hlediska stupně vzdělávání působila v regionálním školství téměř polovina učitelů (47,5 %) na základních školách. Za posledních deset let přibylo nejvíce učitelů v mateřských školách. Zatímco v roce 2008 tvořili 17,8 % učitelů v regionálním školství, v roce 2018 vzrostl jejich podíl na 22,6 %. Tento nárůst byl především na úkor středoškolských učitelů. V roce 2018 na středních školách působilo 28,2 % ze všech učitelů oproti 35,2 % v roce 2008. Učitelé na vyšších odborných školách a konzervatořích představovali necelá 2 % z učitelů ve školství na regionální úrovni. Počet učitelů je ovlivňován nejen demografickým vývojem počtu žáků či studentů, ale i legislativními změnami stanovujícími např. maximální počet žáků či studentů na učitele nebo také nedostatkem učitelů na trhu práce.

 

Učitelé v krajském srovnání

Nejvíce učitelů v mateřských, na základních a středních školách v roce 2018 působilo v Praze (17,5 tis.; 12,9 %). Spolu s učiteli ve Středočeském kraji tvořili dohromady čtvrtinu všech učitelů, kteří učí v regionálním školství. Na 1 000 zaměstnanců připadalo v Česku v průměru 30 učitelů. Tento podílový ukazatel se však regionálně liší. Nejvíce učitelů na tisíc zaměstnanců (32 v roce 2018) připadlo v kraji Libereckém, Středočeském a Ústeckém. Naopak nejnižší poměr, 22 učitelů na 1 000 zaměstnanců, zaznamenala Praha.

 

Tab. 2: Učitelé v regionálním školství v krajích ČR podle pohlaví v roce 2018 

území, kraj

celkem*

učitelé v MŠ

učitelé na ZŠ

učitelé na SŠ

celkem

podle pohlaví

celkem

podle pohlaví

celkem

podle pohlaví

celkem

podle pohlaví

               
   

ženy

muži

 

ženy

muži

 

ženy

muži

 

ženy

muži

ČR

135 548  109 268  26 281 

30 581  30 404            177 

64 345  54 401  9 944 

38 223  23 022  15 202

PHA

17 491        13 644       3 846 

 3 746      3 698         48 

 6 965        5 825  1 139 

 5 892      3 623       2 270

STC

16 381        13 825       2 555 

 4 324      4 303         22 

 8 366        7 255  1 112 

 3 587      2 202       1 385

JHC

 8 353       6 607       1 747 

 1 834      1 826           8 

 3 911     3 271        639 

 2 485      1 436       1 049

PLZ

 7 112       5 806       1 306 

 1 618      1 607         10 

 3 446     2 951        495 

 1 921      1 172          748

KVK

 3 454       2 798          656 

 748        744            4 

 1 719     1 437        282 

 961        598          364

ULK

10 415          8 434       1 981 

 2 220      2 211           9 

 5 195     4 411        784 

 2 872      1 728       1 144

LBK

 5 549       4 499       1 050 

 1 259      1 256           3 

 2 836     2 406        430 

 1 423        817          605

HKK

 7 275       5 733       1 542 

 1 583      1 575           8 

 3 512     2 919        592 

 2 125      1 198          927

PAK

 6 795       5 460       1 335 

 1 520      1 508         13 

 3 181     2 717        464 

 1 990      1 174          816

VYS

 6 675       5 282       1 393 

 1 505      1 501           4 

 3 196     2 650        546 

 1 924      1 095          829

JHM

15 026        12 112       2 914 

 3 427      3 414         13 

 7 153        5 997  1 157 

 4 168      2 516       1 651

OLK

 8 432       6 806       1 626 

 1 870      1 860         10 

 3 927     3 316        611 

 2 533      1 567          967

ZLK

 7 600       6 016       1 585 

 1 634      1 624         10 

 3 614     3 028        586 

 2 225      1 303          923

MSK

14 991        12 246       2 745 

 3 293      3 277         16 

 7 327        6 219  1 108 

 4 118      2 592       1 526

 

* včetně konzervatoří a VOŠ

Zdroj: databáze MŠMT

 

Sociodemografické charakteristiky učitelů

Učitelství je u nás doménou žen. V roce 2018 zastávaly osm z deseti učitelských pozic v regionálním školství ženy. Před deseti lety byl jejich podíl nepatrně nižší, a to 77 %. Největší převaha žen je v mateřských školách a na prvním stupni základních škol. Zatímco na prvním stupni činil podíl mužů mezi učiteli pouhých 6 %, na stupni druhém tvořili čtvrtinu a na středních školách 40 %. V roce 2018 z 1 000 zaměstnaných žen bylo v průměru 53 z nich zaměstnaných jako učitelka v regionálním školství. V případě mužů jich na 1 000 zaměstnaných připadlo jen 11, kteří věnovali profesi učitele, tj. téměř 5krát méně než v případě žen.

 

Pokud jde o věkovou strukturu učitelů (údaje vycházející ze speciálního zpracování dat z ISPV[3]) více než 55 % všech učitelů bylo starších 45 let a pouhých 10 % tvořili učitelé do 30 let. Mezi středoškolskými vyučujícími se našly dokonce dvě třetiny 45letých a starších a pouhá 4 % mladších 30 let. V posledních letech lze pozorovat nárůst podílu učitelů starších 55 let na všech stupních sledovaných škol. Dá se tedy říci, že učitelský sbor v regionálním školství stárne. V roce 2018 bylo 27 % učitelů starších 55 let v porovnání s přibližně pětinou v roce 2013 či 15 % v roce 2008. Tento nárůst byl za posledních pět let především na úkor učitelů ve věku 45 až 54 let. 

Zastoupení ostatních (mladších) věkových skupin se v tomto období prakticky nezměnilo. Toto tvrzení však platí pouze za regionální školství jako celek. V případě učitelů na základních a především středních školách poklesl i podíl učitelů do 35 let. Naopak v mateřských školách podíl učitelek v této věkové kategorii za posledních 10 let vzrostl z 18 % v roce 2008 na 25 % v roce 2018.

 

Graf 1: Věková struktura učitelů v regionálním školství v Česku v letech 2008, 2013 a 2018 (%)

 

 

Z hlediska doby zaměstnání, tj. počtu odpracovaných let u současného zaměstnavatele, jsou patrné výrazné rozdíly mezi jednotlivými stupni škol. V roce 2018 bylo mezi středoškolskými učiteli 60 % vyučujících vykonávajících toto zaměstnání u současného zaměstnavatele déle než 10 let. V mateřských školách pracovala u současného zaměstnavatele déle než 10 let více než třetina (37 %) učitelů. V případě mateřských škol tento podíl za posledních pět let klesl, zatímco u středních škol vzrostl z 52 % na výše uvedených 60 %. V mateřských školách byl v roce 2018 (stejně jako před pěti lety) nejvyšší podíl učitelů (40 %), kteří u současného zaměstnavatele pracovali méně než 4 roky a dokonce polovina z nich méně než 2 roky.

 

Graf 2: Struktura učitelů v regionálním školství v Česku podle délky doby zaměstnání u současného zaměstnavatele v roce 2013 a 2018 (%)

 

 

Učitelé na jednotlivých stupních škol

Celkový počet učitelů (přepočtených na plné úvazky) v mateřských školách za posledních 10 let vzrostl téměř o třetinu (7,0 tis. přepočtených osob) na 30 581 v roce 2018. Jde o nejvýraznější nárůst ze všech sledovaných stupňů škol, který byl vyvolán především zvyšujícím se počtem dětí ve školkách. Od roku 2008 jejich počet vzrostl o pětinu (62,2 tis.). Drtivá většina učitelů působí ve veřejných školkách – 94,8 % v roce 2018, což je o čtvrtinu (5,8 tis) učitelů více než v roce 2008. Počet učitelů v soukromých mateřských školách vzrostl za tu dobu více než čtyřikrát. Zatímco v roce 2008 učilo v těchto zařízeních 340 učitelů, o 10 let později 1 400. 

V předškolním vzdělávání u nás učí téměř výhradně ženy. Mužů učících v mateřských školách bylo méně než 1 %. Co se týče věkové struktury učitelek v mateřských školách, v roce 2018 více než polovina z nich byla starší 45 let. V čase výrazně klesá podíl učitelek v mateřských školách ve věku mezi 45 a 54 lety. Ještě v  roce 2012 čtyři z deseti učitelek byly v této věkové kategorii oproti čtvrtině v roce 2018. 

S tím souvisí doba zaměstnání u stávajícího zaměstnavatele, která je z dat ISPV k dispozici. Přibližně pětina učitelek v mateřských školách učí ve stejné škole více než 21 let. Před pěti lety jich byla cca čtvrtina, o tisíc více než v roce 2018. Naopak v posledních letech roste podíl a počet učitelek, které pracují u stávajícího zaměstnavatele od pěti do deseti let. Podíl učitelů, kteří na dané škole působí maximálně 4 roky, se dlouhodobě pohybuje kolem 40 %.

Výuku na základních školách v roce 2018 zajišťovalo 64,3 tis. učitelů (při přepočtu na plné úvazky) a za posledních deset let jejich počet vzrostl o 8,2 % (4,9 tis. přepočtených osob). K nárůstu došlo na prvním stupni, kam postupně přicházely populačně silnější ročníky dětí. Učitelů na tomto stupni bylo o pětinu více než v roce 2008. Naopak počet učitelů na druhém stupni základních škol po roce 2008 nadále klesal, z 32,0 tis. v roce 2008 na 29,2 tis. v roce 2014. Po tomto roce i na 2. stupni zaznamenáváme každoroční nárůsty počtu zde působících učitelů. Na rozdíl od roku 2008 tak v roce 2018 více učitelů vyučovalo na nižším stupni základních škol, a sice 32,8 tis. oproti 31,5 tis. učitelů na vyšším stupni. 

Jak již bylo zmíněno výše, podíl mužů mezi učiteli se zvyšuje s přechodem na druhý stupeň. Podíl mužů v učitelském sboru na nižším stupni v roce 2018 činil 6 %, nicméně mezi lety 2008 a 2018 jejich počet vzrostl o 43 %. Mezi učiteli na vyšším stupni základních škol tvoří muži čtvrtinu. Jejich počet se za posledních deset let naopak o 3 % snížil. 

Podobně jako u učitelů mateřských škol, i učitelský sbor působící na základních školách v průměru stárne a více než polovina (54 %) ze zde působících učitelů byla v roce 2018 starší 45 let, oproti 42 % v roce 2008. Starší 55 let tvořili v roce 2018 téměř čtvrtinu všech učitelů na základních školách. Naopak podíl učitelů do 35 let činil před deseti lety 26 % a od roku 2013 se ustálil na 17 %. Z hlediska doby zaměstnání lze říci, že za posledních 5 let se o 10 p. b. zvýšil podíl učitelů základních škol, kteří pracují u stávajícího zaměstnavatele maximálně 4 roky a v roce 2018 tak tvořili třetinu všech učitelů na základních školách.

 

Na středních školách v roce 2018 působilo celkem 38,2 tis. učitelů přepočtených na plný pracovní úvazek. Od roku 2008 se počet učitelů na středních školách snížil. Na tento pokles měly vliv především slabší populační ročníky, které v těchto letech na střední školy přicházely. Zatímco v roce 2008 bylo nově přijato do 1. ročníku středních škol 160 tis. studentů, o deset let později to bylo o 45 tis. méně. Počet středoškolských učitelů klesl za tu dobu téměř o pětinu (8,5 tis.), avšak od roku 2016 se tento pokles zpomalil. 

I na středních školách je patrná převaha žen v učitelském sboru. Není však tak značná jako v předškolním vzdělávání či na základních školách. Ženy se v průměru podílí z 60 % na učitelích středních škol. Podíl mužů se značně liší podle druhů a oborů vzdělávání. Např. pozici učitel praktického vyučování a odborného výcviku zastávali ze dvou třetin muži. Ve vyučování odborných předmětů převládaly ženy (58 %) a mezi učiteli všeobecně vzdělávacích předmětů na středních školách byla ženská dominance ještě vyšší (69 %). 

Podíl mužů a žen vyučujících na konzervatořích se lišil jen nepatrně, 52 % žen vs. 48 % mužů.

V roce 2018 působilo na konzervatořích tisíc učitelů a na vyšších odborných školách 1,4 tis. Počet vyučujících na konzervatořích se za posledních deset let příliš nezměnil, v případě vyšších odborných škol učilo v roce 2018 o čtvrtinu (450) vyučujících méně než před deseti lety.

 

Mzdy učitelů v regionálním školství – základní údaje 

Vzhledem k povaze práce, vysokým požadavkům na kvalifikaci či profesní rozvoj a také s ohledem na nedostatek učitelů na trhu práce by se dalo předpokládat, že budou učitelé finančně hodnoceni lépe, než jaký je republikový průměr, resp. průměrná mzda zaměstnanců s vysokoškolským vzděláním. Tato domněnka platí jen částečně. V roce 2018 činila průměrná hrubá měsíční mzda učitele v regionálním školství 34 401 , což bylo sice o 2,1 % (717 ) více, než jaká byla celková průměrná mzda v ČR, ale zároveň dosahovala jen dvou třetin průměrné mzdy všech zaměstnanců s vysokoškolským (tj. magisterským a doktorským) vzděláním.

 

Tak jako se zvyšuje celková průměrná mzda v národním hospodářství, tak v průběhu posledních let vzrostla i mzda učitelů v regionálním školství. Průměrná mzda učitelů za posledních pět let vzrostla téměř o třetinu (8,4 tis. ), tj. rychleji než průměrná mzda zaměstnanců v Česku celkem. Těm průměrná mzda vzrostla o 28,5 % z 26,2 tis. v roce 2013 na 33,7 tis. v roce 2018, tzn. o 7,5 tis. . I když procentuálně v tomto období rostly mzdy učitelů v regionálním školství rychleji než mzdy všech vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců, v absolutním vyjádření rostly pomaleji. Průměrná hrubá měsíční mzda všech zaměstnanců s vysokoškolským vzděláním od roku 2013 vzrostla procentuálně o pětinu, ale absolutně o 8,8 tis. , a to z 42,8 tisíc na 51,6 tis. v roce 2018. Vysokoškolsky vzdělaní zaměstnanci si za 5 let přilepšili v průměru o [4]70 více než učitelé.

 

V rámci sledovaného období se růst mezd učitelů zrychloval, meziročně vzrostly nejvíce v roce 2018, a to o 11,4 %, což v absolutním vyjádření představuje nárůst o 3,5 tis. . V tomto roce mzdy učitelů rostly 1,7x rychleji než mzdy všech vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců. Absolutně mzdy učitelů však vzrostly v průměru jen o 200 více než mzdy všech zaměstnanců s vysokoškolským vzděláním.

 

Tab. 3: Průměrná hrubá měsíční mzda učitelů* v regionálním školství v Česku, 2013–2018

rok

 

celkem[5])

 

učitelé v MŠ

učitelé na ZŠ

učitelé na SŠ

index[6])

%3) 

%4) 

index2)

index2)

index2)

2013

26 044

99,4

60,9

23 012

26 756

27 159

2014

26 667

102,4

99,5

61,5

23 573

102,4

27 518

102,8

27 853

102,6

2015

27 487

103,1

98,8

62,0

23 981

101,7

28 365

103,1

28 952

103,9

2016

28 841

104,9

99,2

62,8

25 057

104,5

29 779

105,0

30 277

104,6

2017

30 894

107,1

99,[7]

63,9

26 720

106,6

32 114

107,8

32 283

106,6

2018

34 401

111,4

102,1

66,7

29 693

111,1

35 689

111,1

36 128

111,9

 

* bez ředitelů, zástupců ředitelů (CZ ISCO 232 (bez 23204), 233, 234)

Mzdy učitelů v regionálním školství rostly v letech 2013 až 2017 pomaleji než mzdy všech zaměstnanců v platové sféře[8] (drtivá většina učitelů v regionálním školství spadá do platové sféry). Naopak mezi rokem 2017 a 2018 byl nárůst dynamičtější u mezd učitelů. Od roku 2013 vzrostla reálná mzda[9] učitelů v regionálním školství v průměru o čtvrtinu (6,4 tis. ), v celé platové sféře byl nárůst ve stejném období vyšší jak procentuálně (o 28 %), tak absolutně (o 7,5 tis. ). Mezi lety 2013 a 2017 bylo tempo růstu mezd učitelů v regionálním školství víceméně shodné s vývojem průměrné mzdy všech zaměstnanců. V roce 2018 však vzrostly reálné mzdy učitelů v regionálním školství meziročně o 9 % (o 2,7 tis. ), zatímco průměrná mzda zaměstnanců pouze o 6 % (o 1,8 tis. ).

 

Graf 3: Vývoj reálných mezd učitelů v regionálním školství v porovnání se zaměstnanci v platové sféře a zaměstnanci v Česku celkem, 2013–2018 (rok 2013=100)

 

 

Z hlediska jednotlivých stupňů škol v regionálním školství dle očekávání dosahují nejnižších průměrných výdělků učitelky v mateřských školách, kde v roce 2018 měsíčně vydělávaly v průměru o 6,0 tis. méně než kolegové na základních školách či o 6,4 tis. méně v porovnání s učiteli na středních školách. V čase se tento rozdíl prohlubuje, v roce 2013 tyto rozdíly činily 3,7; resp. 4,1 tis. .

Mzdy učitelů podle vybraných sociodemografických charakteristik 

Učitelé v roce 2018 na základních a středních školách pobírali hrubou průměrnou mzdu ve výši 35 854 . Tato mzda zahrnuje všechny složky platu, jednak tarifní plat, jednak odměny a příplatky (např. za třídnictví) či náhrady platu. Průměrná hrubá mzda mužů, kteří na těchto stupních[10] učí, v roce 2018 činila 36 062 a u žen 35 790 . Mediánová mzda učitelů na základních a středních školách byla ve výši 35 347 , to znamená, že přesně polovina učitelů pobírala méně a polovina více než tuto částku. Pro muže činil medián 34 856 a u žen 35 473 . Vzhledem k tabulkovým platům u většiny učitelů a k faktu, že drtivá většina je zaměstnána v platové sféře, nejsou rozdíly v platech učitelů tak významné jako v jiných profesích. Nízká variabilita ve mzdách učitelů dále způsobuje, že průměrná a mediánová mzda jsou víceméně na stejné úrovni.

 

Graf 4: Průměrná hrubá měsíční mzda učitelů na základních a středních školách v Česku podle pohlaví učitele, 2013–2018 

 

 

Meziročně vzrostly mzdy učitelům v regionálním školství v roce 2018 o 11,4 %. Přitom průměrná meziroční změna mezi roky 2013 a 2018 činila zhruba poloviční hodnotu, a sice 5,8 %. Největšího nárůstu za posledních pět let se dočkali učitelé ve věku 45–54 let a starší 55 let, kterým byl plat navýšen o 9 tis., což představuje nárůst o jednu třetinu. Učitelé nad 55 let si tak přilepšili o 3,2 tis. více než jejich nejmladší kolegové ve věku do 25 let. Rozdíl mezi mzdou nejmladší a nejstarší sledované skupiny učitelů se mezi lety 2013 a 2018 neustále zvyšoval. Zatímco v roce 2013 představoval 6,6 tis. , v roce 2018 se blížil 10 tis. . Nejmladší učitelé ve věku do 25 let v roce 2018 vydělávali na stejné úrovni (27 tis. ) jako učitelé starší 55 let v roce 2013. Meziroční změna mezi roky 2016 a 2017 byla nejvyšší právě u začínajících učitelů do 25 let a u učitelů ve věku 25–29 let, kde činila 8,1 resp. 7,4 %. Přitom ještě o rok dříve byl nárůst v těchto věkových skupinách o 4 p. b. nižší.

 

Tab. 4: Průměrná hrubá měsíční mzda učitelů v regionálním školství v Česku podle věku učitele v letech 2013, 2017 a 2018

 

průměrná hrubá měsíční mzda ()

index1)

změny 13–18

2013

2017

2018

v %

v %

v

celkem

26 044

30 894

34 401

111,4

32,1

8 357

do 25 let

21 017

24 363

27 126

111,3

29,1

6 109

25–29 let

22 970

26 719

29 663

111,0

29,1

6 694

30–34 let

24 253

28 251

31 341

110,9

29,2

7 088

35–44 let

25 383

29 872

33 093

110,8

30,4

7 711

45–54 let

26 884

31 991

35 678

111,5

32,7

8 794

55 a více let

27 656

33 182

37 013

111,5

33,8

9 357

 

1) meziroční index nárůstu průměrné hrubé měsíční mzdy učitelů v dané věkové kategorii mezi rokem 2017 a 2018 Zdroj: ČSÚ podle ISPV

 

Relace k průměrné mzdě vysokoškolsky vzdělaných

Ačkoliv mzdy učitelů rostou, stále nedosahují průměrné mzdy, kterou pobírají zaměstnanci s vysokoškolským (magisterským či doktorským) vzděláním. Přitom právě takového stupně většina učitelů při svém studiu dosáhla. Průměrná mzda učitele v regionálním školství byla v roce 2018 o 17 tis. nižší, než si v průměru vydělali zaměstnanci s vysokoškolským vzděláním a představovala tak dvě třetiny tohoto srovnávacího výdělku. Učitelky v mateřských školách nedosáhly ani na 60 % platu zaměstnance s vysokoškolským vzděláním. Jejich kolegové učící na základních a středních školách v průměru pobírali 70 % této částky.

 

Pohled na graf 6, kombinující průměrné mzdy učitelů v regionálním školství a zaměstnance s vysokoškolským vzděláním v jednotlivých krajích, potvrzuje skutečnost, že mzdy učitelů jsou oproti průměrným mzdám za všechna odvětví hospodářství mnohem méně variabilní napříč kraji České republiky. Regionální nerovnosti ve mzdách pak způsobují rozdíly v relaci mezd učitelů k celkové průměrné mzdě zaměstnanců, kteří absolvovali vysokou školu. Zatímco v Olomouckém a Moravskoslezském kraji představovala v roce 2018 průměrná mzda učitelů 78 resp. 77 % průměrné mzdy zaměstnanců s magisterským či doktorským vzděláním v daných regionech, ve středních Čechách činila 66 % a v Praze dokonce pouhých 61 % mzdy zaměstnanců s vysokoškolským vzděláním.

Graf 5: Průměrná hrubá měsíční mzda učitelů v regionálním školství v porovnání k průměrné mzdě zaměstnanců s vysokoškolským vzděláním v Česku, 2018

 

Pozn.: vysokoškolské vzdělání zahrnuje magisterský a doktorský stupeň

Zdroj: ČSÚ podle ISPV

 

Graf 6: Průměrná hrubá měsíční mzda učitelů v regionálním školství v porovnání k průměrné mzdě zaměstnanců s vysokoškolským vzděláním v Česku podle krajů, 2018 

 

Pozn.: vysokoškolské vzdělání zahrnuje magisterský a doktorský stupeň Zdroj: ČSÚ podle ISPV

Mzdy učitelů v regionálním školství – krajské srovnání

Stejně jako je v Praze nejvyšší průměrná hrubá měsíční mzda všech zaměstnanců, tak i učitelé v regionálním školství pobírají v tomto kraji nejvíce. V roce 2018 dosáhla jejich mzda 37,3 tis. . Druhou nejvyšší mzdu vyplatili učitelům ve Středočeském kraji (35,2 tis. ). Naopak nejnižší průměrnou hrubou mzdu dostávali učitelé na Vysočině a ve Zlínském kraji (33,0 tis. ). Jak již bylo zmíněno výše, mezi roky 2013 a 2018 vzrostla průměrná mzda učitele v regionálním školství téměř o třetinu. Nejvyšší nárůst pocítili učitelé v Praze, a sice o 10,6 tis. (o 39 %), podobně jako učitelé ve Středočeském kraji, kde vzrostla průměrná mzda učitelů o 9,3 tis. , což představuje nárůst o 36 %. V krajích Zlínském, Jihočeském a Vysočina za uvedené období dostali učitelé přidáno méně než 8 tis. .

 

Tab. 5: Průměrná hrubá měsíční mzda učitelů v regionálním školství v Česku podle krajů, 2013, 2017 a 2018

 

průměrná hrubá měsíční mzda ()

 

ČR = 100

 

změny 13–18

2013

2017

2018

2013

2017

2018

v %

v

Česká republika

26 044

30 894

34 401

100,0

100,0

100,0

32,1

8 357

Hl. m. Praha

26 761

33 365

37 311

102,8

108,0

108,5

39,4

10 550

Středočeský

25 866

30 963

35 197

99,3

100,2

102,3

36,1

9 330

Jihočeský

26 176

30 537

33 765

100,5

98,8

98,2

29,0

7 589

Plzeňský

26 447

31 020

34 666

101,5

100,4

100,8

31,1

8 218

Karlovarský

25 545

30 420

33 976

98,1

98,5

98,8

33,0

8 431

Ústecký

26 411

31 010

34 482

101,4

100,4

100,2

30,6

8 071

Liberecký

26 066

31 108

34 767

100,1

100,7

101,1

33,4

8 701

Královéhradecký

25 415

30 409

33 772

97,6

98,4

98,2

32,9

8 357

Pardubický

25 647

30 085

33 937

98,5

97,4

98,6

32,3

8 289

Kraj Vysočina

25 355

29 741

33 147

97,4

96,3

96,4

30,7

7 792

Jihomoravský

26 010

30 935

34 631

99,9

100,1

100,7

33,1

8 622

Olomoucký

25 717

30 435

33 958

98,7

98,5

98,7

32,0

8 241

Zlínský

25 179

29 551

32 694

96,7

95,7

95,0

29,8

7 515

Moravskoslezský

26 070

30 817

34 261

100,1

99,8

99,6

31,4

8 191

 

Zdroj: ČSÚ podle ISPV

Tab. 6: Poměr průměrné hrubé měsíční mzdy učitelů v regionálním školství k celkové průměrné mzdě a mzdě zaměstnanců s vysokoškolským vzděláním v Česku podle krajů, 2013, 2017 a 2018

 

k průměrné hrubé měsíční mzdě (%)

ke mzdě zaměstnanců s vysokoškolským vzděláním (%)

2013

2017

2018

2013

2017

2018

Česká republika

99,4 

99,3

102,1

60,9 

63,9

66,7

Hl. m. Praha

77,8 

83,9

87,8

51,4 

57,7

60,9

Středočeský

98,3 

98,4

102,3

59,6 

63,6

65,8

Jihočeský

109,8 

108,7

110,3

73,0 

74,0

75,7

Plzeňský

105,1 

101,0

105,0

68,7 

69,0

72,6

Karlovarský

115,2 

112,7

116,2

71,1 

72,0

74,9

Ústecký

111,9 

109,3

111,9

67,9 

69,9

73,8

Liberecký

108,8 

106,8

110,0

69,6 

70,4

73,7

Královéhradecký

107,4 

106,4

107,6

70,0 

70,5

73,3

Pardubický

110,7 

107,4

111,8

70,6 

71,7

75,5

Kraj Vysočina

108,4 

104,1

106,9

67,9 

67,8

69,3

Jihomoravský

102,4 

102,1

106,1

67,7 

70,0

74,6

Olomoucký

111,1 

110,7

112,9

71,4 

75,1

77,9

Zlínský

109,9 

107,2

107,8

75,2 

74,2

75,3

Moravskoslezský

107,4 

110,1

112,8

70,5 

75,0

77,2

 

Pozn.: vysokoškolské vzdělání zahrnuje magisterský a doktorský stupeň

Zdroj: ČSÚ podle ISPV

 

Mzdy učitelů v mateřských školách 

Průměrná mzda učitele v mateřské škole byla v roce 2018 ve výši 29 693 . Od roku 2013 došlo k nárůstu o 6,7 tis. . Nejvyšší průměrný plat učitele ve školce byl v roce 2018 v Ústeckém kraji a v Praze, kde přesáhl hranici 30 tis. . Naopak nejnižší, 28,5 tis. byl vyplacen učitelům na Vysočině. Více než 30tisícovou hrubou mzdu v průměru pobírali učitelé zaměstnaní v dané škole déle než 10 let.

 

Dalo by se předpokládat a často ze mzdových statistik jiných odvětví vyplývá, že zaměstnanci s vyšším vzděláním bývají lépe platově ohodnoceni. U mezd učitelek mateřských škol toto však zcela neplatí. Větší vliv než dosažené vzdělání u nich má na výši platu délka praxe. Dvě třetiny učitelek mateřských škol měly v roce 2018 střední vzdělání s maturitou a zároveň pobíraly nejvyšší plat při srovnání podle dosaženého vzdělání. Čtvrtina učitelek ve školkách byla starších 55 let, pětina všech učitelek v mateřských školách pracovala u současného zaměstnavatele déle než 21 let. Dlouholetá praxe patrně ovlivnila výši mzdy silněji než tabulková třída určená dosaženým vzděláním.

 

Tab. 7: Průměrná hrubá měsíční mzda učitelů v mateřských školách v Česku podle věku učitele, 2013, 2017 a 2018

 

průměrná hrubá měsíční mzda ()

index1)

změny 13–18

2013

2017

2018

v %

v %

v

celkem

23 012

26 720

29 693

111,1

29,0

6 681

do 25 let

20 548

23 681

26 454

111,7

28,7

5 906

25–29 let

20 938

24 839

27 360

110,2

30,7

6 422

30–34 let

21 897

25 208

28 028

111,2

28,0

6 131

35–44 let

22 447

25 765

28 592

111,0

27,4

6 145

45–54 let

23 841

27 713

30 834

111,3

29,3

6 992

55 a více let

24 203

28 585

31 792

111,2

31,4

7 588

 

1) meziroční index nárůstu průměrné hrubé měsíční mzdy učitelů v dané věkové kategorii mezi rokem 2017 a 2018 Zdroj: ČSÚ podle ISPV

 

Kartogram 1: Průměrná hrubá měsíční mzda učitelů v mateřských školách v Česku a podíl na průměrné mzdě vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců v daném kraji, 2018

 

Pozn.: vysokoškolské vzdělání zahrnuje magisterský a doktorský stupeň

Zdroj: ČSÚ podle ISPV

 

Mezi učiteli v mateřských školách je nejmenší rozdíl ve výši mzdy podle věku učitele ze všech stupňů škol. Zatímco učitelé do 25 let pobírali 26 454 , 55letí a starší 31 792 , tedy o 5,3 tis. více. Průměrný rozdíl mezi nejmladší a nejstarší věkovou kategorií vyučujících v regionálním školství, bez ohledu na stupeň školy, představoval 10 tis. . Nejvyšší nárůst v rámci učitelů mateřských škol mezi rokem 2017 a 2018 zaznamenali nejmladší učitelé do 25 let, kterým vzrostl plat o 11,7 %, což absolutně představovalo 2,8 tis. . Meziroční změna mezi roky 2013 a 2014 přitom byla v této věkové skupině vůbec nejnižší, a sice 1,3 %. Od roku 2013 si nejvíce polepšili učitelé starší 55 let, kteří dostali v roce 2018 o 7,6 tis. více než před pěti lety.

 

Mzdy učitelů na základních školách

Učitel na základní škole v roce 2018 pobíral hrubou mzdu v průměru 35 689 . Plat mužů a žen na této pozici byl víceméně shodný (ženy 35 659 , muži 35 875 ). Oproti roku 2013 se průměrná hrubá mzda zvýšila o 9,0 tis. . Nejvyšší průměrná mzda, ve výši 39 118 , připadala na Prahu. Ostatní kraje byly mnohem homogennější. Prahu následoval s velkým odstupem Liberecký kraj (35 953 ), naopak nejnižší průměrnou mzdu pobírali učitelé na základních školách v kraji Zlínském. Částka, která rozdělila české učitele na základních školách přesně na polovinu z hlediska příjmu z tohoto zaměstnání, v roce 2018 činila 35 247 . Nejvyšší medián mezd vykazovala opět Praha (36 921 ), nicméně všechny kraje byly co do výše mediánu mnohem kompaktnější. Nejnižší hranice (34 089 ), kdy polovina učitelů na základních školách v kraji pobírala méně a polovina více, byla v Pardubickém kraji. Zatímco učitel mladší 30 let si přišel na 30,8 tis. , vyučující nad 55 let pobíral o 8 tis. více.

Učitelé na základních školách starší 55 let pobírali v roce 2018 o 10,2 tis. více než v roce 2013. Jejich mzdy tak vzrostly o 36 %. Mzdy jejich kolegů mladších 30 let vzrostly za stejné období o 7,0 tis., tj. o 29 %.

 

Tab. 8: Průměrná hrubá měsíční mzda učitelů na základních školách v Česku podle věku učitele, 2013, 2017 a 2018 

 

průměrná hrubá měsíční mzda ()

index[11])

změny 13–18

2013

2017

2018

v %

v %

v

celkem

26 756

32 114

35 689

111,1

33,4

8 933

do 30 let

23 802

27 685

30 752

111,1

29,2

6 951

30–34 let

24 846

29 140

32 438

111,3

30,6

7 592

35–44 let

25 951

31 033

34 338

110,7

32,3

8 387

45–54 let

27 708

33 302

36 989

111,1

33,5

9 281

55 a více let

28 608

34 893

38 806

111,2

35,6

10 197

 

Kartogram 2: Průměrná hrubá měsíční mzda učitelů na základních školách v Česku a podíl na průměrné mzdě vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců v daném kraji, 2018

Pozn.: vysokoškolské vzdělání zahrnuje magisterský a doktorský stupeň

Zdroj: ČSÚ podle ISPV

 

Mzdy učitelů na středních školách

V roce 2018 činila celková odměna středoškolského učitele 36 128 . Od roku 2013 vzrostla částka stejně jako u učitelů na základních školách o 9,0 tis. . Průměrná mzda je podobně jako v případě základních škol víceméně totožná jak pro učitele z řad mužů (36 172 ), tak z řad žen (36 099 ). Pražští učitelé si v zaměstnání vydělali v průměru 40 585 , naopak nejméně –  pod 35 tisíc – vyučující na středních školách v Moravskoslezském, Zlínském kraji a na Vysočině. Průměrná mzda středoškolských učitelů je obdobná jako u jejich kolegů působících na základních školách. Učitel mladší 35 let v roce 2018 vydělal v průměru 31,7 tis. měsíčně, zatímco učitel nad 55 let si přišel na 38,2 tis. .

 

Učitelé na středních školách zaznamenali vůbec nejvyšší meziroční nárůst mzdy mezi roky

2017 a 2018, který činil 12 % a v absolutním vyjádření představoval 3,8 tis. . Učitelé nad 55 let tuto hranici ještě překonali. Mzda jim vzrostla v průměru o 12,2 %, tj. o 4,2 tis. . Meziroční změna v roce 2017 byla nejvyšší u učitelů do 29 let, kteří pobírali v průměru o 9 % více, přitom v předchozím roce činil růst mezd pouhých 1,3 %.

Tab. 9: Průměrná hrubá měsíční mzda učitelů na středních školách v Česku podle věku učitele, 2013, 2017 a 2018

 

průměrná hrubá měsíční mzda ()

index1)

změny 13–18

2013

2017

2018

v %

v %

v

celkem

27 159

32 283

36 128

111,9

33,0

8 969

do 30 let

23 711

27 521

30 515

110,9

28,7

6 804

30–34 let

24 641

29 206

32 462

111,1

31,7

7 821

35–44 let

26 167

30 520

33 975

111,3

29,8

7 808

45–54 let

28 037

33 080

36 989

111,8

31,9

8 952

55 a více let

28 488

34 045

38 212

112,2

34,1

9 724

 

1) meziroční index nárůstu průměrné hrubé měsíční mzdy učitelů v dané věkové kategorii mezi rokem 2017 a 2018 Zdroj: ČSÚ podle ISPV

 

Zdrojem dat o mzdách popisovaných v analýze jsou výstupy ze zpracování údajů o vybraných skupinách zaměstnanců spadajících mezi specialisty v oblasti výchovy a vzdělávání (kategorie ISCO 23) z Informačního systému o průměrném výdělku (ISPV). Tento nástroj slouží k pravidelnému monitorování výdělkové úrovně a pracovní doby zaměstnanců v České republice.

 

Uvedené celkové údaje se týkají učitelů mateřských, základních a středních škol. Ředitelé a další řídící pracovníci v oblasti vzdělávání, stejně jako asistenti pedagogů do kategorie ISCO 23 nepatří[12].

 

Alena Hykyšová 

Odbor statistik rozvoje společnosti 

Alena.hykysova@czso.cz



[1] Přepočtený počet osob na plný pracovní úvazek. 

[2] Kromě učitelů bylo na výše uvedených stupních vzdělávání zaměstnáno dalších 20,9 tis. ostatních pedagogických pracovníků, kam patří především asistenti pedagoga v mateřských a základních školách či učitelé odborného výcviku na středních odborných školách. V regionálním školství pracovalo i 74,5 tis. nepedagogických zaměstnanců. Jedná se především o kuchařky, školníky, účetní a další provozní zaměstnance škol. 

[3] Informační systém o průměrném výdělku

[4] ) podíl na průměrné hrubé měsíční mzdě zaměstnanců s vysokoškolským (magisterským a doktorským) vzděláním v ČR celkem

Zdroj: ČSÚ podle ISPV

 

[5] ) bez učitelů pro děti a žáky se speciálními vzdělávacími potřebami

[6] ) meziroční indexy nárůstu průměrné hrubé měsíční mzdy učitelů na daném stupni škol

[7] ) podíl na průměrné hrubé měsíční mzdě v ČR celkem

[8] V ISPV se podle formy zřizovatele rozlišuje tzv. mzdová a platová sféra. Do mzdové sféry se zařazují ekonomické subjekty, které odměňují zaměstnance mzdou, a to podle §109, odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů. Do této skupiny spadají např. všechny soukromé firmy. Do platové sféry se zařazují ekonomické subjekty, které odměňují zaměstnance platem a to podle §109, odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů. Jedná se především o zaměstnance ve služebním či pracovním poměru na ministerstvech a v ostatních organizačních složkách státu, dále o zaměstnance ve veřejném školství či zdravotnictví, policisty, hasiče a další státní zaměstnance. 

[9] Výpočet jako podíl nominální mzdy a indexu spotřebitelských cen, rok 2015=100. 

[10] Data o mzdách mužů, kteří učí v mateřských školách, nejsou vzhledem k nízkému počtu učitelů k dispozici.

[11] ) meziroční index nárůstu průměrné hrubé měsíční mzdy učitelů v dané věkové kategorii mezi rokem 2017 a 2018 Zdroj: ČSÚ podle ISPV

 

[12] Přesné vymezení kategorie ISCO 23 naleznete na: https://www.czso.cz/csu/czso/klasifikace_zamestnani_-cz_isco- 

K článku zatím nejsou žádné komentáře.
Přidat komentář

Kalkulačka pro výpočet čisté mzdy v roce 2020

Více zpráv k tématu Mzdy










Zobrazit sloupec 

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby

Hypotéky, Stavební spoření

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzdy, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, nafta

Podnikání

Obchodní rejstřík

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Ochranné známky

Finanční katalog

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto, Spolehlivost Aut

Monitoring ekonomiky

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat     Mobil verze

Používání cookies

Copyright © 2000 - 2021

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.