Research (Česká spořitelna)
Makroekonomika  |  27.02.2020 14:18:52, aktualizováno 14:42:06

COVID-19: Dopady koronaviru na světovou a českou ekonomiku


  • Dopad koronaviru může v případě pandemie představovat zpomalení růstu světové ekonomiky o 1,2 procentního bodu HDP.
  • I přes COVID-19 lze v letošním roce očekávat pozitivní růst české ekonomiky.
  • Případné negativní dopady by zmírnilo oslabení koruny, případně snížení úrokových sazeb v případě pandemie.
  • Zpomalení v Číně nejvíce zasáhne v ČR odvětví výroby počítačů (díky vysoké závislosti na dovozech dílů a součástek z Číny). Ostatní odvětví české ekonomiky jsou na přímých dovozech z Číny výrazně méně závislá.

Ač se virus šíří do dalších zemí, tak celosvětový nárůst počtu nakažených se v posledních dnech snížil. Za poslední týden v průměru každý den přibylo 800 nakažených. Během předchozího týdne to bylo 4 tisíce denně. Nicméně nervozita opět vzrostla, tedy přinejmenším v Evropě, protože problémy hlásí Itálie a nakažené koronavirem hlásí i další evropské země.

Za prvé, všechny před makroekonomickým dopadem zajímají odhady smrtnosti, tedy pravděpodobnost, že nakažený umře. První obrázek ukazuje smrtnost podle věkových skupin. Do padesáti let věku se smrtnost pohybuje výrazně pod jedním procentem. Pak ale s věkem začne výrazně růst a v případě lidí nad 80 let je smrtnost téměř 15 %. V případě dětí do deseti let nebyla mezi zkoumanými více než 44 tisíci nakaženými žádná oběť. Bez ohledu na věk je smrtnost u mužů 2,8 % a u žen 1,7 %. V případě, že nakaženého netrápila žádná dlouhodobá nemoc, tak je smrtnost pod jedním procentem, opět bez ohledu na věk. V případě souběhu s kardiovaskulární nemocí ale vzrostla smrtnost na 11 %, cukrovky na 7 %, chronických respiračních nemocí, vysokého tlaku nebo rakoviny na 6 %. Aktuálně jde o odhady na základě vzorku více než 44 tisíc pacientů v Číně. A jde spíše o horní odhad, protože vychází z počtu evidovaných nakažených, nikoliv těch, co COVID-19 “vyleželi” doma jako obyčejnou chřipku.

Pro srovnání, sezónní chřipka má ve vyspělých státech smrtnost cca 0,13 %.

Makroekonomické dopady
Mezinárodní měnový fond snížil odhad růstu čínské ekonomiky díky COVID-19 z 6 % na 5,6 %. Globálně pak očekává růst nižší o 0,1 %. Za tímto odhadem je schován předpoklad, že koronavirus bude rychle slábnout a čínská ekonomika se v březnu či dubnu vrátí do normálu. A problémy se nebudou šířit do dalších zemí.

Aktuálně zveřejňované čísla z Číny vypadají velmi špatně. Nejde o oficiální statistiky, ale o odhady z terénu. Ty ukazují, že v Číně poklesl například během únorových dnů prodej aut o více než 90 % a spotřeba uhlí o cca 40 %. Nicméně také se objevují informace, že čínské podniky obnovují výrobu. Minulé epidemie ukazují, že skutečně okamžité dopady jsou velmi negativní. Například během epidemie SARS došlo v nejhorším měsíci k poklesu turistického ruchu v Hongkongu o téměř 70 %, v případě MERS pokles turistů v Jižní Koreji o více než 50 %. Nicméně následná normalizace výrazně sníží celkové negativní dopady.

Můžeme se tak podívat na to, co se stalo s ekonomikami v případě podobných epidemií, například podobný virus: SARS. V jeho případě došlo ke snížení růstu Číny za celý rok něco málo přes jeden procentní bod, USA o necelou jednu desetinku. Globální ekonomika snížila růst díky SARS o cca 0,1procentního bodu. Ekonomické škody za celý rok nebyly nakonec tak dramatické, jak to vypadalo v nejhorším měsíci epidemie.

V současné době je ovšem význam Číny na světovou ekonomiku větší, než byl v roce 2002/2003. V roce 2003 byl podíl Číny na světové ekonomice necelých devět procent. Nyní to je 19 %, tedy dvojnásobek. Dále, ekonomický dopad by měl vedle podílu Číny na světové ekonomice ovlivnit i nárůst globalizace a rozšíření globálních produkčních řetězců. Podíl světových vývozů na globálním HDP dosahoval v roce 2003 24 %, vloni 37 %. Podíl globálních produkčních řetězců na světových vývozech v posledních letech spíše stagnoval.

Dále, epidemie SARS řádila v letech 2002/2003, pár nakažených bylo hlášeno i ještě v roce 2004. Proti tomuto srovnání může být několik námitek. Například, že koronavirus COVID-19 je vážnější epidemií: počet nakažených SARS byl přes 8000 lidí, v případě COVID-19 je to doposud přes 79 tisíc. Na druhou stranu smrtnost SARS byla téměř 10 %, COVID-19 2,3 %.
 

Po zohlednění těchto faktorů by se tak negativní globální dopad COVID-19 mohl pohybovat mezi 0,2-0,4 procenta (dopad na celoroční světové HDP). Za předpokladu, že nepřeroste v pandemii. Tento negativní dopad bude koncentrovaný především do prvního čtvrtletí tohoto roku a menšími dopady do druhé čtvrtletí. Ke konci této epizody může naopak nastat přechodný pozitivní efekt díky tomu, že dodavatelé se budou snažit dohnat zameškanou aktivitu a lidé budou realizovat odložené nákupy. V tomto scénáři by růst české ekonomiky zpomalil o cca 0,2-0,4 procentního bodu.

Co by se dělo v případě, že se epidemie rozšíří do podoby pandemie? Možná vás při slově pandemie napadne jako první Španělská chřipka, která si vyžádala cca 50 milionů obětí, a ekonomické náklady se vyšplhaly na cca pět procent světového HDP. Smrtnost byla nicméně cca pětkrát vyšší než v případě COVID-19 a počet obětí, ale i počet nakažených výrazně zvyšoval souběh s první světovou válkou, absencí pandemických plánů a samozřejmě i horší zdravotní péče (například absence antibiotik, které mírní sekundární bakteriální infekce).

Podívejme se proto raději na odhady, jak by pandemie probíhala nyní. Světová banka používá odhady ekonomů Fan, Jamison a Summers. Ti odhadli, že náklady mírně vážné až vážné pandemie se pohybují kolem 570 miliardy dolarů. To zní jako vysoké číslo, ale jde jen o 0,7 % světového HDP. To je zhruba na úrovni dopadu pandemie tzv. Hongkongské chřipky, která si vyžádala zhruba milion obětí. Pro představu, co to znamená středně vážná až vážná pandemie, tak autoři ve svých výpočtech předpokládají počet obětí ve výši 700 tisíc. Což by při odhadu smrtnosti COVID-19 znamenalo, že by se celosvětově muselo nakazit více než 30 milionů lidí. Aktuální počet nakažených je přes 81 tisíc a počet obětí necelých 2800. A nárůst počtu nakažených měl tendenci se v posledních dnech spíše snižovat. Znamená to, že ke středně těžké až těžké pandemii má i přes aktuální šíření COVID-19 do dalších zemí aktuální situace velmi daleko. Mimochodem, sezónní chřipka si podle Světové zdravotní organizace vyžádá celosvětově 290-650 tisíc úmrtí. Jinými slovy středně těžkou pandemii chřipky zažíváme téměř každý rok bez výrazných dopadů na globální ekonomiku.

V odhadovaných nákladech Světová banka zohledňuje i připravenost jednotlivých zemí čelit pandemii. ČR je podle Světové banky připravena na případnou pandemii lépe, než je ve světě obvyklé a dopady odhaduje na cca 0,4 % HDP. Pro srovnání v Asii 2 %.

Samozřejmě velikost negativního dopadu závisí na rozsahu pandemie, ale taky na tom, jak moc velkou paniku vyvolá. Panika se totiž šíří rychleji než epidemie. Až 90 procent ekonomických nákladů může být spojeno se strachem lidí potkávat se. V případě větší paniky tak náklady vzrostou. Panika vede k okamžitým propadům produkce a poptávky. Na druhou stranu panika snižuje šíření nemoci. A především tyto náklady jsou obvykle minimálně částečně kompenzovány následným obnovením důvěry, kdy lidé se snaží snahou realizovat odložené nákupy a firmy dohánět výrobu. Míru paniky můžeme měřit například tím, jak lidé skupují jakékoliv roušky, ale i například akcie japonské firmy Kawamoto, která vyrábí mimo jiné i zdravotní roušky. Její akcie vzrostly v letošním roce až o téměř 750 %. Pokud bychom chtěli odhad Světové banky udělat více konzervativním, tak bychom se po zohlednění větší globalizace (od roku 2015), vlivu sociálních sítí (rychlejší šíření paniky) a nejistoty dostali na 1,2 % globálního HDP. To by pro ČR znamenalo negativní dopad ve výši 0,7 % HDP.

Takže pokud se situace podaří zvládnout během prvního čtvrtletí, tak COVID-19 mohl snížit růst české ekonomiky o 0,2-0,4 procentního bodu za celý rok. Pokud by epidemie přerostla na pandemii, tak se negativní dopady budou pohybovat mezi 0,4-0,7 procentními body v závislosti na míře nejistoty a paniky. V obou scénářích to nicméně znamená, že by česká ekonomika měla zvládnout případné potíže, aniž by upadla za celý letošní do recese (což nevylučuje mezičtvrtletní pokles). I přes COVID-19 tak lze v letošním roce očekávat pozitivní růst české ekonomiky. Případné negativní dopady by zmírňovalo i oslabení koruny, případně snížení úrokových sazeb v případě pandemie.

Která česká odvětví budou zasažena nejvíce?

Velmi bude záležet na tom do jakých zemí se COVID-19 rozšíří a jak v těchto zemích omezí výrobu a vývozy a jak moc velkou paniku vyvolá mezi lidmi, kteří šokově omezí nákupy. Pokud bychom se soustředili pouze na Čínu, tak české firmy dováží přímo z Číny 4 % tzv. mezispotřeby, tedy součástek a dílů, což není zase tolik. Největší závislost na dovozech dílů a součástek z Číny má výroba počítačů s dvaceti procenty. Výroba elektrických přístrojů je na druhém místě, ale s výrazně nižším podílem na pěti procentech.

David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny

Česká spořitelna je bankou s nejdelší tradicí na českém trhu. Téměř 200 let tvoří jeden ze základních pilířů českého bankovního systému. V současnosti poskytuje služby pro přibližně 4,7 milionu klientů. Od roku 2000 je součástí nadnárodní finanční skupiny Erste Group Bank.

Více informací na: www.csas.cz


Více zpráv k tématu Koronavirus COVID-19

Út 11:15  FT: Švédsko je obrovským COVID-19 experimentem Patria (Patria Finance)
Po   8:09  Nejvíce nakažených nemocí COVID-19 již je v USA (Týdenní zpráva z finančního trhu) Investiční bankovnictví (Komerční banka)
Ne 22:36  COVID-19: CESTOVÁNÍ DO USA JE OMEZENO! mzv.cz (MZv ČR)
Hodnocení článku: 10 | 8 | 6 | 4 | 2 | 0

COVID-19: Dopady koronaviru na světovou a českou ekonomiku

Diskuze a názory uživatelů na téma: COVID-19: Dopady koronaviru na světovou a českou ekonomiku

Na dané téma nejsou žádné názory.







Zobrazit sloupec 
Kurzy měn | Akcie | Obchodní rejstřík | Zájezdy | Last minute | Meteobox | Bydlet | YAuto | Studium | E
Kurzy.cz - Akcie cz, kurzy měn, forex, zlato.
TOP: Akcie CZ Akcie svět Kurzy měn Komodity Dluhopisy Zlato Bitcoin Hypotéky Tarify Energie Kalkulačka Zákony Práce Koronavirus

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby

Hypotéky, Stavební spoření

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzdy, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, nafta

Podnikání

Obchodní rejstřík

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Ochranné známky

Finanční katalog

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto, Spolehlivost Aut

Monitoring ekonomiky

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Copyright © 2000 - 2020

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.,

ISSN 1801-8688

Ochrana údajů | Cookies