Z centrálního bankéře detektivem, aneb jak je těžké určit dopady viru

Když byl v závěru loňského roku v Číně identifikován nový virus, spolehli se světoví centrální bankéři na zkušenost z minula, konkrétně s virem SARS před 16 lety. Ta ukazovala, že virus tehdy moc ekonomických škod nenapáchal. Za několik týdnů se ukázalo, jak je tato paralela mylná, napsala agentura Reuters.

Novým typem koronaviru se jenom v Číně nakazilo kolem 75.000 lidí a tamní ekonomika se skoro zastavila. V Jižní Koreji je už 200 potvrzených případů a jeden případ úmrtí. V Singapuru a v Japonsku jich je 85. A započítat musíme i dalších více než 600 z výletní lodi, která je v karanténě v japonské Jokohamě. A zatímco v Číně počet nových případů klesá, jsou náznaky, že infekce se šíří rychleji v jiných asijských zemích. To by mohlo znamenat novou fázi nákazy, napsala dnes agentura Bloomberg.

Porozumět ekonomickým dopadům nákazy je skoro detektivní práce. Znamená to sledovat užití uhlí a místních dopravních prostředků. Právě odtud by mohly plynout nezávislé signály, že druhá největší ekonomika se vrací k normálu. Znamená to sledovat počty nakažených mimo Čínu, aby bylo zřejmé, zda se virus daří zastavit. To se zatím neděje.

V Japonsku představitelé sledují prázdné ulice v obchodní čtvrti Ginza a počítají, kolik lidí zrušilo cesty lodí a letadlem. Pro třetí největší světovou ekonomiku je otázkou, zda nakonec dojde na rekonvalescenci, se kterou se počítalo v průběhu letošního roku.

Představitelé amerického Fedu mezitím „vyslýchají“ svoje kontakty v domácím byznysu, aby se dozvěděli, kde jsou slabá místa v dodavatelských řetězcích.

Firmy „mají dodavatelské řetězce, které jsou úzce propojeny s Čínou, někdy i tak, že o tom ani nevědí,“ Řekl ve středečním rozhovoru prezident richmondského Fedu Thomas Barkin.

Sestavit model takto nepředvídatelné a proměnlivé epidemie je aktuálně skoro nemožné. Jedna věc je ale podle analytiků jasná: Čím více hovoří s lidmi, tím více chápou hluboký význam Číny v globálních dodavatelských řetězcích. Jinými slovy: Čím déle se nákazu nebude dařit zvládat, tím větší je šance, že by se z ní mohl stát systémový problém.

Jaké jsou tedy neznámé? Podle Barkina třeba to, jak velké měly firmy zásoby dílů a součástí z Číny, nebo jak pružně dokážou změnit dodavatele. Žádný konkrétní ekonomický model tyto problémy nezachycuje, takže centrální bankéři po celém světě je mohou uchopit jenom s obtížemi.

Fed, ECB ani BoJ v základních scénářích s ničím jako evropskou nebo americkou recesí nepočítají. Připouštějí ale, že do věci moc nevidí. „Od doby před vypuknutím nákazy se obrázek kompletně změnil,“ uvedl podle Reuters nejmenovaný představitel japonské centrální banky.

Ekonomové se na události tohoto druhu dívají obvykle jinak. Ekonomiku v daném okamžiku poškozují, ale některé ztráty jsou nevratné. Auto si může zákazník koupit i o měsíc později, ušlá jídla v restauracích se ale dohnat nemusí. Šok je ale nakonec vždycky nějak napraven.

Z některých událostí se naopak stává systémová záležitost. Třeba zemětřesení, záplavy a s tím spojené problémy v jaderné elektrárně Fukušima v roce 2011 přinutily globální firmy k tomu přestavět svoje dodavatelské sítě tak, aby méně závisely na jediném zdroji.

Experti amerického Fedu loni zkoumali, co by pro USA a světové ekonomiky znamenalo „tvrdé přistání“ v Číně, tedy kombinace finanční tísně a prudkého zpomalení čínského hrubého domácího produktu. A nevypadalo to hezky.

Studie předpověděla „následné vedlejší účinky na Spojené státy i globální ekonomiku skrze reálné obchodní vazby i finanční kanály“. Velmi hrubé palcové pravidlo, které američtí představitelé používají, říká, že pokles o 1 procentní bod na čínském růstu umazává zhruba 0,2 procentního bodu z amerického HDP. To je sice podstatné, americkou recesi to ale asi nezpůsobí, pokud tedy šok nebude masivní.

A evropská perspektiva? Důvody k obavám zatím nejsou, pozornosti ale není nazbyt.

„Historie takovýchto událostí je taková, že podobné událost by mohly vyvolat výrazné krátkodobé účinky, nikoli ale dlouhotrvající efekt,“ uvedl podle Reuters hlavní ekonom ECB Philip Lane. „Uvidíme – záleží, jak rychle se to podaří zastavit“.

Zdroje: Reuters, Bloomberg