Životní minimum vzroste na 3 860 Kč, poroste také existenční minimum. Mohou vznikat nové dluhové pasti, negativní dopady pro věřitele

„Vzhledem k růstu cen je logické, že se musí zvyšovat i sociální dávky. Mělo by k tomu docházet pravidelně podle stanoveného vzorce. Současná praxe, kdy politici mění výši sociálních dávek podle toho, jak je to zrovna napadne, vede k nízké předvídatelnosti celého sociálního systému,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Vláda na svém jednání schválila návrh nařízení, podle kterého se od 1. dubna 2020 zvýší životní a existenční minimum. Životní minimum pro jednotlivce je dnes stanoveno na 3 410 korun měsíčně a nově vzroste o více než 13 procent na 3 860 korun měsíčně. Upraví se i částky životního minima pro osoby dle různých věkových kategorií a pro osoby, které jsou posuzovány jako další v pořadí.

Kromě výše životního minima se upraví i existenční minimum. To je definováno jako minimální hranice příjmů osob, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití. Rovněž byla upravena částka, kterou exekutor nesmí strhnout dlužníkovi z jeho mzdy z 6 608 na 7 434 korun.

Zvýšení životního a existenčního minima se projeví i u některých osob, které ho přímo nepobírají. Například osoby se zdravotním postižením mají nárok na příspěvek na zvláštní pomůcku, kde je výše dávky odvozena od výše životního minima. Podobné je to u finanční podpory azylantů a cizinců.

Ing. Štěpán Křeček, MBA

Hlavní ekonom

V důsledku loňského zvýšení nezabavitelné částky došlo u exekucí k poklesu výše srážek ze mzdy v průměru zhruba o čtvrtinu. Lze očekávat, že výrazný pokles způsobí i nově schválené navýšení, odhadem o další třetinu. Výsledkem bude značné prodloužení exekučního řízení a potenciálně i vznik nových dluhových pastí, neboť dluh může v některých případech dlužníkům narůstat rychleji, než bude kvůli nižším srážkám splácen. U dlužníků, jimž kvůli navýšení nebude možné srážet ze mzdy, pak bude nutné přistoupit k jiným exekučním postihům, včetně nuceného prodeje movitého či nemovitého majetku.

Lukáš Jícha, exekutorský úřad v Přerově

Pavel Staněk, prezident České asociace věřitelů míní, že zvýšení nezabavitelné částky bude mít pro věřitele negativní dopady, neboť povede k jejich nižšímu uspokojení, případně k výraznému prodloužení doby splácení. Na rozdíl od zákonodárců se nedomnívám, že by tato změna dokázala ve větší míře motivovat občany, kteří se dnes vyhýbají splácení a pracují načerno, k návratu do legálního systému. Místo skokového navýšení bychom z tohoto hlediska více uvítali změnu principu výpočtu nezabavitelné částky, která by narůstala úměrně dlužníkovu příjmu. Díky tomu by byl dlužník motivován svůj příjem zvyšovat, na čemž by vydělal on i jeho věřitel.