Rozbřesk: Na pořadu dne horší čísla z české ekonomiky

Podle prvních výsledků platební bilance za celý rok 2019 skončil běžný účet ČR v červených číslech. To znamená, že na běžných transakcích odchází z ČR více peněz, než sem přichází. Přitom posledních pět let byl běžný účet platební bilance díky velmi dobrým výsledkům zahraničního obchodu a bilance služeb přebytkový.

Loni se sice výsledky obchodu se zbožím a službami znovu zvýšily, nicméně výraznější rostoucí výnosy majitelů podniků pod zahraniční kontrolou tento efekt zcela umazaly a běžný účet se překlopil do mínusu odpovídajícímu jedné desetině procenta HDP. Aktuálně šlo o necelých 490 mld. odrážejících solidní ziskovost firem v ČR, nicméně zdaleka ne celá tato částka míří do zahraničí, protože minimálně necelých 200 mld. zde zůstává na reinvestice, sic se účetně tváří, jako by už dávno odplynula do zahraničí. Takže při zohlednění tohoto faktu nevypadá výsledek běžného účtu nijak dramaticky a už vůbec nedává důvod k tomu, aby koruna musela v budoucnu oslabovat, zvlášť když má v zádech tak účinný doping v podobě úrokového diferenciálu, který je nejvyšší za posledních dvacet let. Mimochodem vyšší sazby, respektive výnosy dluhopisů jsou i důvodem toho, že z ČR odchází větší částky v podobě výnosů z portfoliových investic. Odrážejí tak i fakt, že nerezidenti se díky zajímavějšímu zhodnocení peněz na českém bondovém trhu solidně usadili, když skoupili přes 40 % všech korunových státních dluhopisů. Jednoduše a stručně: dopadl hůře než v předchozích pěti letech, nicméně jako poměrně spolehlivý indikátor rizikových trendů v ekonomice v našem případě nenaznačuje, že by česká ekonomika měla ve vztahu k zahraničí zásadnější strukturální problém.

To samozřejmě neznamená, že cyklicky je tuzemské hospodářství imunní vůči tomu, co se děje venku u našich hlavních obchodních partnerů. Už dnes máme možnost podívat se na bleskový odhad HDP za poslední kvartál loňského roku a lednovou inflaci. Ani jedno nedopadá zrovna nejlépe. Zatímco ekonomika vykázala výrazné zpomalení růstu na 0,2 % mezikvartálně a 1,7 % meziročně (očekávání trhů dle konsensu Bloomberg 0,3 % a 2,0 %), inflaci to zatím nezkrotilo (lednový výsledek 1,5 % a 3,6 %, očekáváno 1,0 % a 3,2 %). Na druhou stranu by však výsledek HDP měl být přece jen o poznání lepší než ten německý, podle kterého tamní ekonomika v závěru roku stagnovala (mezičtvrtletně) a v meziročním srovnání se její tempo snížilo na 0,4 %.

*** TRHY ***

CZK a dluhopisy
Koruna podporovaná rekordním úrokovým diferenciálem se včera pohybovala dál pod hranicí 24,90 EUR/CZK a od aktuální prognózy ČNB se tak odchyluje už o téměř 2 %. Dnes očekávaná čísla o HDP a inflaci naznačí, jak může centrální banka postupovat v dalších měsících a nakolik je asi pravděpodobný pokles sazeb, s nímž ve své nejnovější prognóze počítá. Samozřejmě půjde jen o drobné dílky do mozaiky, ale současně je to první velký test nového výhledu ČNB.

Zahraniční forex
Jak se dalo očekávat vyšší americká inflace (za leden) nemohla dolaru ublížit - spíše naopak. Kromě toho však byly zveřejněny i další býčí zprávy pro dolar jako velmi dobré týdenní statistiky z amerického trhu práce a informace z Fedu, že bude redukovat objem repo operací. Není divu, že v takové situaci se již eurodolar nachází pod hladinou 1,09.

Dnešek bude zajímavý především z pohledu dat, byť např. vystoupení šéfa newyorského Fedu Williamse by trhu také nemělo uniknout. Z dat stojí za zmínku jak po ránu německý HDP, tak odpoledne výsledek amerického maloobchodu a průmyslu za leden. V obou případech půjde o čísla nezasažená koronavirem, ale v případě amerického průmyslu se již může objevit dopad zastavení produkce Boeingu 737 MAX.

Střední Evropa bude mít hektické ráno, neboť všechny země budou reportovat HDP za poslední kvartál a navíc např. Polsko i inflaci za leden. Nejvíce pozornosti však samozřejmě poutá forint, který na včerejší velmi vysokou inflaci zareagoval posílením. Zdá se navíc, že vedení MNB již pochopilo, že na vysokou inflaci je potřeba reagovat, když viceguvernér centrální banky Nagy uvedl, že s inflací je třeba bojovat všemi prostředky. To si lze přeložit tak, že MNB se chystá na zvýšení sazeb, což je samozřejmě pro forint dobrá zpráva.


Ropa
Ropa Brent se dále obchoduje těsně nad hranicí 56 dolarů za barel, přičemž včera ji nerozhodil ani měsíční report Mezinárodní energetické agentury (IEA). Pařížská agentura je přitom dost pesimistická - v reakci na čínský koronavirus snížila odhad růstu globální ropné poptávky o 365 tis. barelů denně až na 825 tis. barelů denně, což by bylo nejpomalejší tempo růstu od roku 2011. Navíc, IEA očekává, že v prvním čtvrtletí poklesne v reakci na paralýzu čínské ekonomiky globální spotřeba ropy jako celek, což by se stalo poprvé od globální finanční krize v roce 2008.

Takto pesimistický scénář ohledně dopadů koronaviru na ropnou poptávku dále zvyšuje tlak na kartel OPEC+. Ten stále diskutuje, respektive se snaží přesvědčit Rusko o potřebě hlubších těžebních škrtů (prozatím zdá se bezvýsledně), které se budou oficiálně schvalovat na mimořádném zasedání 5. a 6. března ve Vídni.


Akcie
Wall Street včera pomalu ale jistě umazávala počáteční ztráty a blížila se k obchodování v kladných číslech a na nových rekordech. Opět se dařilo hlavně technologiím, po výsledcích rostly akcie Applied Materials (+3 %), nedařilo se naopak akcím Cisco (-5 %), nebo farmaceutickému sektoru. Zahanbit se opět nenechaly ani akcie Tesla (+4,8 %), které po oznámení úpisu nových akcií klesaly, pak však opět rostly.