(Kurzy.cz)
Průmysl eurozóny padá, v Německu je nejhůře za jedenáct let, česká koruna navzdory tomu však sílí, dnes prolomila další rekord
Průmysl eurozóny se plošně hroutí. V Německu se propadá
nejvýrazněji od začátku roku 2009, kdy kulminovala světová finanční krize.
Česká koruna však paradoxně dále sílí, dnes zhodnotila na svoji novou
nejsilnější úroveň vůči euru od října 2012. Je její posilování udržitelné?
Průmyslová produkce v eurozóně se loni v prosinci propadla meziročně o 4,1
procenta. Průmysl si tedy vedl mnohem hůře, než analytici předpokládali. Ti
oslovení Bloombergem totiž ve střední hodnotě svých odhadů počítali s propadem
průmyslu ve výši 2,5 procenta.
Propad o více než čtyři procenta nepředpokládal nikdo z šestnácti oslovených
analytiků, největší pesimisté vyhlíželi tříprocentní propad. Za očekáváním
zaostala i meziměsíční dynamika průmyslové produkce eurozóny. Oslovení
analytici ve střední hodnotě svých odhadů počítali s tím, že mezi loňským
listopadem a prosincem ztratila průmyslová výroba eurozóny rovná dvě procenta,
ve skutečnosti však přišla o 2,1 procenta, což je nejvýraznější meziměsíční
propad od února 2016.
Prosincový propad průmyslu eurozóny odráží znatelnější než očekávané slábnutí
všech jejích klíčových ekonomik, ať už jde o Německo, Francii či Itálii. Je tak
pravděpodobné, že ekonomika eurozóny jako celku ve čtvrtém čtvrtletí 2019
stagnovala, zatímco Eurostat zatím ohlásil, že rostla o 0,1 procenta. Tento
svůj první odhad však zřejmě pod tíhnou dnešních dat reviduje.
Německá průmyslová výroba (bez zahrnutí stavebnictví) se v prosinci propadla
nejvýrazněji od dob finanční krize, konkrétně od ledna 2009, když v porovnání s
listopadem ztratila 3,5 procenta. Je třeba počítat s tím, že ve čtvrtém
čtvrtletí se propadla celá německá ekonomika, jež tak stále neuniká riziku
zabřednutí do technické recese.
Propad průmyslu se však neomezuje jen na Německo, ale týká se také Francie,
Itálie, Španělska či Nizozemska. Zároveň je propad celkem plošný i napříč
jednotlivými průmyslovými odvětvími. To snižuje pravděpodobnost toho, že by se
jednalo o jednorázovou či jinak omezenou záležitost. Závažnost popsaného
průmyslového útlumu v eurozóně tím jen vzrůstá.
Jisté „blýskání na lepší časy“ mohou představovat zlepšené lednové výsledky
ukazatelů sentimentu. Tyto předstihové ukazatele však zatím stačily zohlednit
spíše jen prosincový podpis dílčí obchodní úmluvy mezi USA a Čínou. Podpis je
dobrou zprávou právě i pro průmysl eurozóny, jejž zvláště v uplynulém roce
povážlivě brzdila nejistota spjatá s celní válkou dvou nejsilnějších světových
ekonomik. Mezitím se však objevila hrozba nová, a sice čínský koronavirus.
Ochromení čínské ekonomiky a tamního průmyslu znamená další problém pro země
typu Německa, jež jsou na plynulém obchodu s Čínou vysoce závislé.
Tím, čím je Čína Německu, je zase Německo Česku. Proto je paradoxní, že i ve
světle dnešních chmurných výsledků průmyslu eurozóny koruna dále posiluje. Po
poledni středoevropského času zhodnotila vůči euru dokonce až na úroveň kursu
24,83, což je její nejsilnější hodnota vůči evropské jednotné měně od 25. října
2012, jak plyne z dat Bloombergu.
Posilují však i další měny středoevropského regionu, zlotý i forint. Devizoví
investoři tedy zřejmě předpokládají, že horší než očekávané výsledky průmyslu
eurozóny na sklonku loňského roku zvyšují pravděpodobnost dalšího uvolnění
měnové politiky ze strany Evropské centrální banky. Takové uvolnění by mohlo
dále zatraktivnit středoevropské měny, které již nyní vykazují vyšší úročení
než euro. Devizoví obchodníci zatím tedy odsunují na druhou kolej obavu z toho,
že útlum německé ekonomiky dříve či později oslabí právě i ekonomiky
středoevropského regionu.
V případě české koruny jsou navíc namlsáni jestřábí měnovou politikou České
národní banky. Ta se celosvětově jako jediná minulý týden vydala proti proudu a
své základní sazby zvýšila, čímž korunu dále zatraktivnila.
Ze strany ČNB jde sice o krok odvážný, nicméně v kontextu právě i dnešních dat
za průmysl eurozóny možná až příliš optimistický. Optimismus se týká i dalších
tuzemských institucí.
Tak například zatímco mezinárodní finanční instituce
zhoršují svůj odhad letošního růstu čínské ekonomiky, ty české zůstávají v
klidu.
Třeba podle ratingové agentury S&P Global Ratings poroste čínská ekonomika
letos jen pětiprocentním tempem. Přitom ještě ve své minulé prognóze její
letošní expanzi odhadovala na 5,7 procenta. To však bylo ještě před propuknutím
nákazy koronavirem, jak ji nyní sledujeme v přímém přenosu.
S&P Global Ratings není rozhodně jediná. Svůj výhled zhoršují vskutku
prakticky všechny globální instituce a banky. Třeba švýcarská banka UBS
předpokládá, že Čína letos poroste tempem 5,4 procenta, místo dosavadního
odhadu 5,9 procenta.
Českých institucí jakoby se ovšem koronavirus netýkal. Třeba ministerstvo
financí i ve své aktuální prognóze, zveřejněné minulý týden, vychází z
předpokladu růstu čínské ekonomiky v letošním roce ve výši 5,8 procenta.
Stejnou expanzi čínské ekonomiky přitom předpokládalo už v listopadové
prognóze, tedy ještě v době před propuknutím koronavirové nákazy. Je pravda, že
v období od listopadu 2019 došlo k podpisu zmíněné dílčí obchodní úmluvy mezi
USA a Čínou, což představuje příznivý impuls pro čínskou ekonomiku.
Přesto je třeba v důsledku nejnovějšího vývoje kolem koronavirové nákazy
považovat ponechání odhadu růstu čínské ekonomiky ve výši 5,8 procenta za až
příliš pozitivní předpoklad.
ČNB je zjevně ještě optimističtější než ministerstvo financí. Ministerstvo
totiž ve své prognóze růstu české ekonomiky v letošním roce nadále počítá s
dvouprocentní expanzí, tak jako v listopadu. ČNB tuzemskému hospodářství věří
ještě více, mělo by podle ní letos reálně přidat 2,3 procenta. Právě tento
výhled umožnil české centrální bance minulý týden zvýšit sazby a tím dát další
impuls k posílení i české měně. Pokud by odhad růstu české ekonomiky v letošním
roce byl slabší, zřejmě by zvýšení úrokových sazeb ČNB nezískalo v rámci její
bankovní rady dostatečnou podporu. Tím palčivější je tedy otázka, zda má tento
optimismus opodstatnění. Pokud ne, posilování české měny vskutku není
udržitelné, a ta se tak brzy opět vrátí nad úroveň kursu 25 korun za euro.
Zhoršit se ovšem může nejen kurs koruny, ale výkon celé tuzemské ekonomiky.
Z modelu České národní banky totiž plyne, že pokles růstu čínské ekonomiky o
procentní bod vyvolává pokles růstu české ekonomiky o 0,25 až 0,3 procentního
bodu. Pokud by například čínská ekonomika rostla kvůli koronaviru místo tempa
5,8 procenta letos tempem 5,4 procenta, české ministerstvo financí by mělo
předpokládat růst tuzemské ekonomiky pod úrovní dvou procent. Pokud bude růst
ještě nižší, třeba pětiprocentní, jak předpokládá S&P Global Ratings, zdá
se být odhad letošního růstu české ekonomiky, jak jej odhaduje ČNB, tedy na
úrovni 2,3 procenta, naprostým sci-fi. A to prosím při použiti předpokladů a modelů
z dílny samotné ČNB.
Tím spíše půjde o sci-fi, pokud se bleskurychle nezotaví
průmysl eurozóny. Takovému zotavení samozřejmě koronavirus nijak nepomáhá,
naopak.
Lukáš
Kovanda, Ph.D.
Hlavní
ekonom, CZECH FUND
Poslední zprávy z rubriky Osobní finance:
Přečtěte si také:
Prezentace
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
23.04.2024 Podle čeho vybírat plechový zahradní domek?
Okénko investora
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Evropský průmysl zelené energie má problém: Společnosti se stěhují do USA
Mgr. Timur Barotov, BHS
Trhy střízliví a vedou ruku amerického Fedu ke zpřísnění politiky
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Okénko finanční rady
Petr Holub, MojeNebankovka
Marek Pokorný, Portu
Petr Holub, Zoxo Financial s.r.o.
Před koupí nemovitosti pečlivě kontrolujte rezervační smlouvu
Zuzana Dubová, RekvalifikacniKurzy.cz
Jak vybrat správný rekvalifikační kurz: Průvodce pro začátečníky
Tomáš Vrňák, Ušetřeno.cz
Tomáš Kadeřábek, Swiss Life Select
Lenka Rutteová, Bezvafinance
Úvěr na rekonstrukci za max. 3,5 %. Rozjela se nová vlna dotací
Lukáš Kaňok, Kalkulátor.cz