Německé banky čekají na povolení regulátora uchovávat kryptoměny svých klientů

O několika německých bankách se říká, že usilují o to, aby jim regulační orgány povolily nabízelet nejrůznější služby související s digitálními aktivy. Jak uvádí noviny Handelsblatt, německý regulátor finančního trhu BaFin se zabývá žádostí od celkem 40 bank, které chtějí nabízet službu "cryptocurrency custody", což je ve své podstatě správa, prodej a držení kryptoměn svých klientů.

Od začátku ledna 2020 totiž změny v německé legislativě povolily bankám rozšířit svouji nabídku nad rámec tradičních cenných papírů na kryptoměny, jako jsou bitcoiny, litecoiny nebo ethery.

Jak poznamenává Handelsblatt, nová právní úprava dává těmto institucím, které se již digitálními aktivy zabývají, přechodné období, které bude trvat do listopadu 2020. Všichni zájemci však musí svůj zájem u regulačního orgánu zaregistrovat nejpozději do konce března.

Jak uvedl poslanec parlamentu za Svobodnou demokratickou stranu, Frank Schäffler, objem žádostí údajně razantně překonal veškerá očekávání ministerstva financí.

 Nová legislativa se týká široké škály krypto-aktiv od kryptoměn po tokeny - a klasifikuje je jako digitální reprezentace hodnoty, která nemá status zákonného platidla.

Mezi první instituce, které se u BaFin údajně přihlásily, patří Berlin Solaris Bank, za níž Michael Offermann, vedoucí krypto-bankingu, řekl:

„Tématem kryptoměn se intenzivně zabýváme už rok a půl. A díky úpravě v zákoně o praní špinavých peněz je nyní vhodná doba začít s nimi pracovat i prakticky. Koneckonců nejsme výzkumným ústavem, ale komerční bankou.“

Jak bylo oznámeno na podzim roku 2019, navrhovaná legislativa byla některými v průmyslu vítána jako jistý krok směrem k transformaci Německa na „kryptoměnové nebe“. Tím by bylo až doposud možné nazvat kryptoměnám velmi příznivou Maltu nebo Švýcarsko. Změní se to?

Je dobrý nápad nechat banky tato krypto-aktiva uchovávat?

Otázka, na kterou neexistuje správná odpověď. V České republice se tohoto úkolu již zmocnila banka Expobank, kterou jistě již brzy budou následovat i její ambiciozní konkruenti. Je to ale svým způsobem proti celému systému kryptoměn.

Kryptoměny jsou decentralizovaný systém nevyžadující centrální autoritu (jako jsou banky) pro zpracování transakcí či uchování privátních klíčů potřebných pro převody hodnoty. Díky institucím by s nástupem jejich regulací a podmínek celé sítě mohly ztratit smysl.

Lidé jsou však pohodlní a lze očekávat, že spojení bank a kryptoměn přinese jednoduchost, která urychlí jejich akceptaci i využití. Rázem bude mnohem snazší na terminálu v podniku vybrat mezi platbou v hotovosti, kartou, nebo kryptoměnou. Přijaté kryptoměny si pak může podnik takřka bez poplatku nechat ihned směnit na zvolenou fiat měnu. 

Nejedná se ale spíše o boudu, kterou státy v čele s Německem šijí, aby do doposud zastíněného blockchainu přinesly transparentnost, kterou státy pro kontrolu nad svými občany budou vyžadovat?

Přeci jen - pokud klientovi banky přijde žádost o objasnění původu mincí přijatých z určité adresy pod výhružkou zabavení mincí, pravděpodobně nebude dlouho váhat a majitele adresy ohlásí. To by kousek po kousku mohlo odkrýt většinu, ne-li celou kryptoměnovou síť.

A to nechceme. Nebo ano?

.