Jihočeský kraj z pohledu regionálních účtů v roce 2018 - HDP rostl o 4.9%
Podle předběžných výsledků regionální hrubý domácí produkt (HDP) Jihočeského kraje ve srovnatelných cenách zrychlil svůj růst z 3,0 % v roce 2017 na 4,9 % v roce 2018. Byl to druhý nejvyšší přírůstek mezi kraji.
Oživení ekonomiky kraje pokračovalo obdobně jako v celé republice již pátým rokem. Poprvé za těchto pět let převýšil v roce 2018 přírůstek regionálního HDP Jihočeského kraje celorepublikové tempo růstu. Příspěvek kraje k celorepublikovému HDP se díky tomu mírně zvýšil na 5,0 %.
Graf 1 Meziroční vývoj hrubého domácího produktu ve srovnatelných cenách (s. c.)
Kladný hospodářský vývoj byl v roce 2018 podle předběžných výsledků zaznamenán ve všech krajích s výjimkou Karlovarského, kde regionální HDP v s. c. meziročně poklesl o 1,2 %. Nejvyšší meziroční nárůst zaznamenal Jihomoravský kraj (+5,3 %).
Graf 2 Regionální HDP v cenách roku 2000 podle krajů
Nad ekonomickou úrovní roku 2008, po kterém nejprve výkonnost ekonomiky propadla vlivem ekonomické krize a vleklé hospodářské recese a až rokem 2014 nastalo napříč všemi regiony období konjunktury, se v roce 2018 pohybovalo 12 krajů. Nejdynamičtěji se rozvíjející ekonomiku s nárůstem HDP v s. c. v roce 2018 oproti roku 2008 o víc než 20 % měly kraje Středočeský, Plzeňský, Královéhradecký a Jihomoravský. V Jihočeském kraji regionální HDP v s. c. za tuto dobu vzrostl o 11 %. Za úrovní roku 2008 dosud zaostával Karlovarský a Ústecký kraj.
V roce 2018 byl v Jihočeském kraji vytvořen regionální HDP v běžných cenách (b. c.) ve výši 265 mld. Kč. Kraj do celorepublikového HDP přispěl 5,0 %, což byl v regionálním srovnání šestý nejvyšší podíl. Znamená to po pěti letech návrat k umístění, které kraj dosahoval dříve; v letech 2014 až 2017 mu náleželo místo sedmé. Hospodářsky nejsilnějším krajem České republiky je hlavní město Praha, kde se vytváří více než čtvrtina republikového HDP.
Graf 3 Podíl krajů na HDP České republiky
Strukturu ekonomiky a její změny je možné měřit odvětvovou strukturou hrubé přidané hodnoty (HPH). Vývoj regionální HPH má v krajích i přes určitá specifika některé rysy společné. Dlouhodobě ve struktuře HPH klesá podíl primárního sektoru (ve všech krajích kromě Karlovarského) a zvyšuje se podíl terciárního sektoru (v 10 ze 14 krajů). Váha sekundárního sektoru kolísá, v Praze klesá, a v některých krajích, např. Plzeňském, Královéhradeckém a Zlínském, hlavně díky zpracovatelskému průmyslu, spíše roste.
V Jihočeském kraji (podobně jako v souhrnu za celou ČR ve struktuře HPH mezi roky 2000 a 2018) klesl podíl primárního a sekundárného sektoru a zvýšil se podíl terciárního sektoru. Přitom z terciéru zvýšila podíl většina odvětví, ale snížil se např. podíl obchodu, dopravy a stravování. V sekundéru poklesla jak váha průmyslu, tak váha stavebnictví.
Struktura HPH Jihočeského kraje se od celorepublikové liší vyšším podílem primárního a sekundárního sektoru a podstatně nižším podílem terciéru. Skladbu HPH České republiky výrazně ovlivňuje hlavní město Praha, kde HPH z více než 84 % tvoří služby. Struktura HPH za souhrn mimopražských krajů se od jihočeské již tak markantně neliší.
Graf 4 Odvětvová struktura hrubé přidané hodnoty
Pro srovnání objemových ukazatelů různě velkých územních celků se používá přepočet např. na 1 obyvatele. Jihočeský kraj v HDP na 1 obyvatele obsazoval do roku 2007 v žebříčku krajů třetí až pátou příčku, od roku 2008 si pohoršil, umisťoval se na šestém až devátém, v roce 2017 dokonce až na desátém místě. V roce 2018 se v žebříčku krajů zařadil na osmé místo.
Graf 5 HDP na 1 obyvatele podle krajů
Jihočeský kraj měl ve srovnání s celorepublikovou hodnotou v přepočtu na 1 obyvatele vždy nižší HDP. Hodnotu za Českou republiku nikdy nedosáhl a ještě se jí vzdaluje. Zatímco v roce 2000 za ní zaostával o 6 %, v roce 2018 již o 17 %. Republikový průměr významně ovlivňuje hlavní město Praha, které ho jako jediný kraj převyšuje, od roku 2001 dvojnásobně. Pomineme-li Prahu, pak HDP na 1 obyvatele za souhrn mimopražských krajů Jihočeský kraj až do roku 2007 převyšoval. Od roku 2008 ho už většinou nedosáhl a v roce 2018 na něj ztrácel 2 %.
Při vyjádření HDP ve standardu kupní síly (PPS) na 1 obyvatele dosáhl v roce 2018 Jihočeský kraj průměru Evropské unie (EU 28) ze 74,8 %. Díky lepšímu výsledku Plzeňského kraje pak region soudržnosti NUTS 2 Jihozápad, jehož je Jihočeský kraj součástí, docílil průměru EU 28 ze 77,9 %. Z krajů České republiky průměr EU 28 vysoko převyšuje hlavní město Praha a hranici 75 % průměru EU 28 v roce 2018 překročilo dalších 6 krajů. Z regionů soudržnosti nepřekročily hranici 75 % průměru EU 28 pouze NUTS 2 Severozápad (Karlovarský a Ústecký kraj) a Střední Morava (Olomoucký a Zlínský kraj).
Graf 6 HDP na 1 obyvatele ve standardu kupní síly (PPS) v roce 2018 podle krajů
Tvorba hrubého fixního kapitálu (THFK), která se pro regionální úroveň vyjadřuje pouze v běžných cenách, má v ČR dlouhodobě rostoucí trend. Ten byl narušen ekonomickou recesí a znovuobnoven v roce 2014. Po navýšení investic v roce 2015 o víc než desetinu v souvislosti s dočerpávání eurofondů však dalším rokem THFK v ČR poklesla, v roce 2017 již meziročně vzrostla o 5 %.
V jednotlivých krajích THFK často kolísá v návaznosti na realizaci velkých investic; v Jihočeském kraji to byla hlavně výstavba jaderné elektrárny Temelín. Největší objem investic v historii kraje byl realizován v roce 2005 (59 mld. Kč) a v roce 2013 (58 mld. Kč). V roce 2014 se THFK snížila, v roce 2015 vzrostla díky dočerpávání fondů z EU, ale v letech 2016 a 2017 klesala.
Z celorepublikového objemu THFK na Jihočeský kraj v roce 2017 připadlo 4,2 %, což je za dobu sledování regionálních účtů nejnižší podíl v historii kraje. Po přepočtu THFK na 1 obyvatele se kraj v roce 2017 umístil mezi regiony na desátém místě. V porovnání s republikovou hodnotou THFK na 1 obyvatele byly výsledky kraje od roku 2006 podprůměrné. V roce 2017 kraj dosáhl republikové hodnoty ze 70 %, což byl historicky nejhorší výsledek za dobu sledování.
Dlouhodobě nejlepší poměr k THFK na 1 obyvatele v ČR vykazovala Praha, která celorepublikovou hodnotu převyšovalo od roku 2004 víc než dvojnásobně. Často ji mírně překračoval i Středočeský kraj. Další kraje na ni dosáhly jen výjimečně a od roku 2009 již vůbec.
Graf 7 Podíl Jihočeského kraje na tvorbě hrubého fixního kapitálu ČR a míra investic
Až do roku 2005 byla míra investic Jihočeského kraje ve srovnání s ČR obvykle vyšší, od roku 2006 již byla zpravidla podprůměrná. Mezi regiony měl nadprůměrnou míru investic každoročně od roku 2000 Středočeský kraj, častěji také hlavní město Praha a Jihomoravský kraj. Naproti tomu podprůměrná míra investování byla každoročně s výjimkou jednoho roku v Královéhradeckém, Pardubickém a Zlínském kraji a s výjimkou dvou let v krajích Vysočina a Libereckém.
Graf 8 Čistý disponibilní důchod domácností na 1 obyvatele (ČR = 100 %)
Čistý disponibilní důchod domácností (ČDDD), který se uplatňuje při hodnocení úrovně materiálního bohatství domácností trvale bydlících v jednotlivých regionech, se udává v běžných cenách. Má dlouhodobě rostoucí trend, který v souvislosti s ekonomickým vývojem a růstem nezaměstnanosti v roce 2009 výrazně zpomalil a v letech 2010 až 2013 ve všech krajích kromě Plzeňského minimálně jednou meziročně poklesl. V Jihočeském kraji se snížil v roce 2010 a v roce 2013. Od roku 2014 zde již rostl, v letech 2017 a 2018 nadprůměrně (o 4,8 % a 7,6 %).
V mezikrajském srovnání měl Jihočeský kraj v roce 2018 osmý nejvyšší ČDDD na 1 obyvatele a oproti předchozím třem rokům, kdy byl devátý, si polepšil. Jeho umístění z let 2000 až 2008, kdy býval obvykle čtvrtý, však bylo výrazně lepší. Ještě v roce 2000 překonal regionální ČDDD na 1 obyvatele za Jihočeský kraj republikový průměr, od roku 2001 již byl trvale podprůměrný, v roce 2017 na republikový průměr ztrácel 6 %.
Mezi kraji má nejvyšší ČDDD na 1 obyvatele hlavní město Praha (více než 30 % nad republikovým průměrem) a Středočeský kraj (4 až 10 % nad průměrem ČR). Na opačném konci žebříčku krajů od roku 2002 figuruje s nejnižším ČDDD na 1 obyvatele nejčastěji Ústecký kraj, jehož ztráta na celorepublikový průměr se pohybovala mezi 11 až 14 %.
Graf 9 Základní makroekonomické ukazatele v běžných cenách na 1 obyvatele
Přílohy
-
Jihočeský kraj z pohledu regionálních účtů v roce 2018 (komentář ve formátu PDF)
- Další informace:
-
Databáze regionálních účtů Odkaz [nové okno]
-
Vývoj makroekonomických ukazatelů v Jihočeském kraji od roku 2009
-
Kontakt:
Ing. Irena Kovárnová
Krajská správa ČSÚ v Českých Budějovicích
tel.: 386 718 690
e-mail: irena.kovarnova@czso.cz
Poslední zprávy z rubriky Z regionů:
Přečtěte si také:
Prezentace
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
23.04.2024 Podle čeho vybírat plechový zahradní domek?
Okénko investora
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Evropský průmysl zelené energie má problém: Společnosti se stěhují do USA
Mgr. Timur Barotov, BHS
Trhy střízliví a vedou ruku amerického Fedu ke zpřísnění politiky
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz