Obyvatelé Plzeňského kraje budou stárnout pomaleji

Počet obyvatel v Plzeňském kraji by měl podle nově zpracované projekce obyvatelstva v krajích ČR do roku 2070 narůstat, ale opět pouze díky migraci. Výrazněji bude počet obyvatel vzrůstat díky zahraničnímu stěhování, ale kladné by mělo být i saldo vnitřní migrace, které dosáhne dokonce druhé nejvyšší hodnoty v rámci krajů. Kraj bude pravděpodobně stárnout pomaleji a průměrný věk by měl dosáhnout hodnoty 46,6 let.

Novou projekci obyvatel krajů vydal Český statistický úřad po téměř šesti letech a navazuje tak na projekci celé ČR, která vyšla v roce 2018. Krajská projekce začíná rokem 2019 a končí rokem 2070, je tedy o dvacet let rozšířena oproti poslední mezikrajské projekci. Cílem publikace je nastínit směr populačního vývoje a poukázat na očekávané změny ve stavech, pohybu a věkovém složení populace jednotlivých krajů.

Počet obyvatel Plzeňského kraje zřejmě v letech 2019–2071 vzroste o 36 tisíc na 621 tisíc v roce 2071, čímž se zařadí na šesté nejvyšší místo v rámci krajů. Hlavním důvodem růstu v tomto období by mělo být kladné saldo zahraniční migrace ve výši 111 tisíc osob. Počet obyvatel mírně vzroste i díky vnitřnímu stěhování, a to o 17 tisíc, což je předpokládaná druhá nejvyšší hodnota v rámci krajů. Naopak přirozenou měnou Plzeňský kraj přijde o zhruba 91 tisíc obyvatel.

Podle projekce by tedy mělo žít v kraji v roce 2070 o téměř 20 tisíc mužů, resp. o necelých 16 tisíc žen více než v roce 2019. Počet zemřelých by měl vzrůst o 30,9 %, živě narozených osob v kraji ale bude skoro stejně. Zvyšovat se tedy bude přirozený úbytek obyvatel, naopak přírůstek stěhováním se sníží stejně jako přírůstek celkový. V mezikrajském porovnání by se měl Plzeňský region zařadit na šestém místě, nejvíce obyvatel bude mít kraj Středočeský, po něm Hl. město Praha a kraj Jihomoravský, Karlovarský kraj bude v celém projekčním období krajem s nejnižším počtem obyvatel.

Plzeňský kraj bude pravděpodobně stárnout pomaleji než ostatní kraje, takže v roce 2071 bude patřit mezi populačně mladší kraje, když průměrný věk v roce 2071 dosáhne 46,6 let (45,8 let u mužů a 47,4 let v případě žen). Podíl osob ve věku 65 let a více bude v roce 2071 oproti současnému stavu podprůměrný (27,4 %). Zastoupení dětí ve věku 0–14 let s 14,3 % v horizontu dosáhne průměru (dnes je podprůměrné) a podíl osob ve věku 15–64 let s 58,3 % v posledním projektovaném roce bude nadprůměrné v rámci krajů ČR.

Středočeský kraj se bude spolu s Prahou střídat na pozici nejmladšího kraje měřeno průměrným věkem obyvatel, naopak nejvyšší průměrný věk v celém projekčním období je ve Zlínském kraji. Podíl osob ve věku 15–64 bude v Praze zřejmě nejvyšší v celém období 2019–2071 (60,1 % v roce 2071), ve Středočeském kraji se podle projekce zvýší z podprůměrných hodnot na počátku projekčního období až na druhou nejvyšší hodnotu za Prahou (59,4 % v roce 2071). Zastoupení osob ve věku 15–64 let v Moravskoslezském kraji mezi roky 2019 a 2071 poklesne nejvíce z krajů a z druhé nejvyšší hodnoty se propadne až na třetí nejnižší (56,3 %) mezi kraji ČR. Kraj Vysočina je z hlediska zastoupení osob ve věku 15–64 let na začátku projekce zhruba uprostřed v rámci krajského pořadí, avšak na konci projekce s 55,6 % bude krajem s nejnižším zastoupením této věkové skupiny v populaci.

Z pohledu indexu ekonomického zatížení by v roce 2071 mělo v Plzeňském kraji připadat 87,7 osob ve věku 0–19 a 65 a více let na 100 osob ve věkové skupině 20–64 let (mírně podprůměrná hodnota v rámci krajů). V Kraji Vysočina by mělo připadat 97,8 osob ve věku 0–19 a 65 a více let na 100 osob ve věkové skupině 20–64 let, což je nejvyšší hodnota v rámci krajů, naopak v Praze by měl na 100 osob ve věkové skupině 20–64 let připadat zcela nejnižší počet osob ve věku 0–19 a 65 a více let, tedy 81,6 osob.

Projekce obyvatel ukazuje na hypotetický vývoj počtu a věkového složení obyvatel daného kraje, který by byl výsledkem naplnění scénáře vývoje jednotlivých složek populačního vývoje v daném regionu. Hlavními předpoklady projekcí krajů byl další mírný nárůst průměrného věku matek při narození dítěte spojený se slabým růstem či stagnací plodnosti, pokles intenzity úmrtnosti, zachování kladného migračního salda všech krajů České republiky.