Komoditní výhled: Komodity z pohledu klimatických změn a inflace

Kombinace obav z pomalého růstu, geopolitického napětí, klimatické změny a inflačních tlaků připravila globálním komoditám potenciálně volatilní rok 2020. Zatímco globální růst – a s ním i poptávka po klíčových cyklických komoditách – zůstanou nadále nevýrazné, budeme svědky nejrůznějších problémů na straně nabídky, jejichž příčinou budou společenské nepokoje a klimatická změna.

Ta patřila mezi nejskloňovanější slovní spojení roku 2019 a lze očekávat, že se to nezmění ani v nadcházejícím roce, protože reálné dopady už nyní pociťuje celá planeta. To, zda budou tyto změny za 50 let považovány za pouhý dočasný výkyv, je irelevantní. Postupné ohřívání atmosféry pravděpodobně přinese čím dál nestálejší a hůře předvídatelné počasí a také komplikace pro globální dodavatelský řetězec. Už dnes se teplé oblasti dále oteplují, zatímco v těch deštivých stoupá vlhkost. V roce 2019 došlo hned k několika událostem, které nám nedají zapomenout, že k podobným změnám pravidelně dochází.

Rostoucí nestálost počasí se pravděpodobně projeví také intenzivním suchem, záplavami, vlnami veder a ničivými požáry, což povede ke zvýšené degradaci a odnosu půdy. V případě moří může mít tato změna významné dopady také na přirozené prostředí ryb a korýšů, a narušit tak křehké ekosystémy.

Nedostatek plodin
Máme za sebou několik let vysoké nabídky a s ní spojených stabilních či klesajících cen. Klíčových plodin byl naposledy opravdový nedostatek počátkem roku 2010, kdy rychle rostoucí ceny pšenice pomohly zažehnout arabské jaro. V posledním desetiletí sice globální poptávka i nabídka stouply, ale globální dodavatelský řetězec může být snadno narušen náhlým poklesem výnosů kvůli nepřízni počasí.

Index cen potravin publikovaný každý měsíc Organizací pro výživu a zemědělství při OSN v prosinci meziročně stoupl o 12,5 % a dosáhl pětiletého maxima. K hodnotám z roku 2011 mu však zatím ještě dost schází. Tento index, který sleduje celkem 73 potravinových komodit z pěti významných komoditních skupin, zaznamenal nejvyšší nárůst cen u rostlinných olejů (+20 %) a masa (+17%).

 
Komodity v ohrožení
Vysoká nabídka a nevýrazný pohyb cen měly za následek záporné výnosy většiny burzovně obchodovaných fondů (ETF), které jsou exponované v oblasti klíčových zemědělských komodit. Níže uvedená tabulka ukazuje tři fondy, které patří mezi největší ETF s diverzifikovanou expozicí v oblasti zemědělských produktů. Ve všech třech případech se začíná desetiletý sestupný trend postupně měnit. Mezi významné komodity, které mohou být nejvíc ohrožené globální panikou kolem klimatických událostí, patří cukr, káva, kakao a pšenice.

Zlato
Po letech obchodování v úzkém pásmu jsme svědky dalšího zhodnocování zlata poté, co loni posílilo hned o 18,5 %. Zároveň se technický i fundamentální výhled dále zlepšují.  Ale poté, co tento kov počátkem ledna znovu posílil, bude nejspíš většinu prvního kvartálu konsolidovat svou pozici nad 1500 dolary za unci, než se posune dál, aby ještě v letošním roce dosáhl úrovně 1625 USD za unci. Krátkodobou konsolidaci lze očekávat i s ohledem na zvýšené pozice hedgeových fondů. Ty nemají daleko k rekordní úrovni a mohou krátkodobě brzdit další růst ceny.
Geopolitické události jako napětí mezi USA a Íránem z počátku ledna zlatu pomohly, ale jen na poměrně krátkou dobu.

Aby cena žlutého kovu dál rostla, musí se naplnit alespoň jedno z následujících očekávání:
• Americká Federální rezervní banka bude pravděpodobně dál snižovat sazby a odstartuje další kolo kvantitativního uvolňování.
• Růst inflace, způsobený vyššími cenami vstupů, jako jsou potraviny a energie, bude snižovat reálnou výnosnost dluhopisů. Tím klesnou alternativní náklady na držbu bezkuponových a bezúročných výnosných aktiv.
• Centrální banky budou dál nakupovat, neboť se snaží diverzifikovat a v některých případech také omezit svou závislost na dolaru (tzv. dedolarizace).
• Možná už nepotrvá dlouho a začne klesat hodnota dolaru.
• Rizikové události, jako jsou další komplikace kolem obchodní dohody mezi USA a Čínou či listopadové volby v USA.

Ropa
Ropa Brent zůstane nejspíš v první polovině roku 2020 mezi 60 a 70 dolary, ale v druhém se její cena zvýší. Vzhledem k tomu, že se země OPEC+ již 6. prosince rozhodly zachovat a dále prohloubit omezení produkce i v prvním čtvrtletí, nebude patrně nutné si dělat starosti s růstem ani s obnoveným napětím v americko-čínských obchodních vztazích.

Útok dronů na největší ropné zařízení v Saúdské Arábii z poloviny loňského září, konflikt ve válkou zmítané Libyi i napětí mezi USA a Íránem z počátku ledna jsou jasnou ukázkou toho, jak zranitelný může být globální dodavatelský řetězec. Ovšem vzhledem ke značné dostupnosti strategických rezerv v USA, Číně, Saúdské Arábii i zemích IEA by měly být následky případných problémů omezené a poměrně krátkodobé.

Do konce roku se ropa Brent vyhoupne na 75 dolarů za barel, protože inflace poroste a dolar oslabí. Případný krátkodobý propad, například kvůli spekulantům opouštějícím spekulativní dlouhé pozice, pravděpodobně nebude mít dlouhého trvání. Vzhledem k ohrožení dodávek ze Středního východu a Libye patrně nedojde k výraznému omezení tržních operací. 

O autorovi:
Ole Hansen začal pro Saxo Bank pracovat v roce 2008 a od roku 2010 pracuje jako hlavní komoditní stratég. Jeho prací je tvorba strategií a analýz globálních komoditních trhů definovaných fundamentálními ukazateli, náladou trhu a technickým vývojem.
Ole Hansen je autorem týdenních zpráv, které mapují vývoj na trzích s komoditami a současně klientům poskytují názory na obchodování v rámci značky SaxoStrats. Pravidelně přispívá do vysílání i tištěných médií jako jsou CNBC, Bloomberg, Reuters, Wall Street Journal, Financial Times a Telegraph. Před příchodem do Saxo Bank pracoval Ole Hansen 18 let v londýnské City jak v obchodě tak i v oblasti multi-asset hedgeových fondů.
Má zkušenosti s obchodováním i investicemi a je respektovaným stratégem, který se pravidelně setkává s klienty Saxo Bank po celém světě. Bankovní vzdělání získal Ole Hansen v Danske Bank.