Vývoj na devizovém trhu ve 4. týdnu (20.1.-24.1.2020)

Klíčové události a ukazatele

CZ - Celková důvěra v domácí ekonomiku v lednu poklesla o 1,0 bodu m/m na hodnotu 98,1
EZ - Evropská centrální banka oznámila zahájení strategické revize své měnové politiky
EZ - Kompozitní index PMI v lednu podle předběžného odhadu setrval na hodnotě 50,9 bodu
US - Průmyslová produkce v prosinci poklesla o 2,9 % m/m a vzrostla jen o 2,1 % r/r

Očekávané události a ukazatele v příštím týdnu

DE - Index podnikatelského klimatu Ifo (leden)
EZ - Index spotřebitelských cen (leden) - předběžný odhad
US - Zasedání americké centrální banky (Fed)
US - Hrubý domácí produkt (4. čtvrtletí) - předběžný odhad

Měnové kurzy (vývoj v tomto týdnu) a Predikce vývoje

Úrokové sazby

Vývoj EUR/CZK

• Koruna vůči euru v úterý posílila až těsně nad hranici 25 CZK/EUR a opět tak o něco vylepšila svoje letošní a zároveň i post-intervenční maximum. Silnější byla naposledy v prosinci 2012. Jinak v tomto týdnu převažovaly obchody v rozmezí 25,10 – 25,18 CZK/EUR.
• Únorové zasedání bankovní rady České národní banky (ČNB) se blíží a své názory na měnovou politiku prezentoval další z centrálních bankéřů a to konkrétně T. Holub. Ten na dvou posledních zasedáních hlasoval pro vyšší sazby. Směrem k únoru nastínil, že vidí hodně vyrovnané důvody jak pro ponechání úrokových sazeb beze změny, tak i pro jejich zvýšení o 0,25procentního bodu. Jako protiinflační faktor T. Holub zmínil aktuálně silnější kurz koruny, protiinflačním faktorem již delší dobu poté zůstává nejistý hospodářský vývoj v zahraniční, byť se některé nejistoty (brexit, další eskalace obchodního protekcionismu) v závěru loňského roku snížily. I pokud by T. Holub v únoru hlasoval pro vyšší sazby společně s V. Bendou, tak to s největší pravděpodobností stačit nebude, protože nadpoloviční většina bankovní rady se i nadále přiklání spíše ke stabilitě sazeb pro větší část letošního roku.
• Domácí makroekonomický kalendář byl v tomto týdnu víceméně prázdný. Výjimkou byl lednový konjunkturální průzkum, podle kterého se celková důvěra v domácí ekonomiku snížila o 1,0 bodu m/m na hodnotu 98,1. Za lednovým snížením celkové důvěry stojí především výrazný pokles důvěry mezi spotřebiteli (pokles o 5,2 bodu m/m na hodnotu 104,8), zatímco důvěra mezi podnikateli se snížila jen minimálně (o 0,1 bodu m/m na hodnotu 96,7 bodu). Mezi spotřebiteli v lednu výrazně vzrostly obavy ze zhoršení celkové ekonomické situace. Zvláštní však je, že obavy z růstu nezaměstnanosti se u spotřebitelů téměř nezměnily a úmysl spořit se dokonce snížil. Přirozenou reakcí na nárůst obav ze zhoršení ekonomické situace by přitom měla být větší tendence ke spoření se snahou o vytvoření dostatečného finančního polštáře. Detailnější pohled na důvěru mezi podnikateli ukázal v lednu na pokles důvěry v průmyslu a ve stavebnictví a naopak na zvýšení důvěry v obchodu a ve službách.

Vývoj USD/CZK

• Vůči americkému dolaru koruna v souhrnu za celý týden mírně oslabila. V úterý odpoledne se sice krátce pohybovala těsně nad hladinou 22,50 CZK/USD, avšak ve čtvrtek odpoledne v kontextu vývoje na eurodolaru oslabila. Zkraje pátečního odpoledne se obchodovalo těsně nad hladinou 22,80 CZK/USD.
• pohledu makroekonomických statistik v USA tento týden příliš zajímavý nebyl. Za pozornost stálo úterní vystoupení amerického prezidenta D. Trumpa ve švýcarském Davosu (Světové ekonomické fórum – WEF), kde se věnoval zejména mezinárodnímu obchodu. Obchodní dohody podle D. Trumpa představují nový model pro 21. století a rovněž zmínil, že jednání ohledně uzavření druhé části obchodní dohody mezi USA a Čínou začnou velmi brzo. Většina cel na dovoz čínského zboží však bude i během vyjednávání o druhé části obchodní dohody ponechána v platnosti. Kritice neušla americká centrální banka (Fed), když podle D. Trumpa Fed loni snižoval úrokové sazby příliš pomalu. D. Trump zároveň zdůraznil, že se americké ekonomice v současnosti skvěle daří. Je sice pravdou, že americká ekonomika loni rostla o poznání rychleji než ekonomika eurozóny. Pokud však vezmeme v potaz i silně schodkový státní rozpočet americké vlády, tak čísla o růstu HDP dostávají poněkud jiný rozměr.

Vývoj PLN/CZK

• Na měnovém páru koruny s polským zlotým v tomto týdnu převažovalo obchodování v rozmezí 5,90 – 5,95 CZK/PLN.
• Tento týden byl v Polsku na rozdíl od ČR bohatý na nové makroekonomické statistiky. Údaje z pracovního trhu i v prosinci ukázaly silné výsledky, když mzdy v soukromém sektoru vzrostly o 6,2 % r/r a zaměstnanost o 2,6 % r/r. Slabší čísla naopak přišla z tamního průmyslu. Průmyslová produkce v prosinci poklesla o 2,9 % m/m a vzrostla jen o 2,1 % r/r. V kontextu vývoje průmyslu ve druhé polovině loňského roku je zjevné, že polský průmysl zpomaluje a snižuje se tak i jeho kladný příspěvek do růstu polského HDP. Stále velmi solidní tempo si naopak drží maloobchod, když maloobchodní tržby v prosinci vzrostly o 5,7 % r/r. A bude to právě spotřeba domácností, která by měla v závěru loňského a na začátku letošního roku táhnout růst polské ekonomiky. Zveřejněn byl i zápis z lednového zasedání polské centrální banky (NBP), z kterého vyplynulo, že centrální bankéři hlasovali o zvýšení, tak i o snížení sazeb. Silně nadpoloviční většina bankovní rady NBP je však pro stabilitu sazeb a jejich změna v nejbližších měsících tak není pravděpodobná.

Vývoj EUR/USD

• Na hlavním měnovém páru byl klíčovým dnem tohoto týdne čtvrtek, kdy zasedala Evropská centrální banka (ECB). Do čtvrtečního odpoledne se tak obchodovalo primárně kolem hladiny 1,11 USD/EUR. Ve čtvrtek odpoledne se obchodování od hladiny 1,11 USD/EUR odpoutalo a euro oslabilo na úroveň 1,104 USD/EUR, což je nejslabší hodnota společné evropské měny od začátku loňského prosince. Z pohledu technické analýzy bude euro v nejbližších dnech pravděpodobně testovat hladinu 1,10 a v případě jejího proražení následně nelze vyloučit ani další pokles eura k úrovni 1,09 (loňské minimum).
• Co se týká zasedání ECB, tak ta podle předpokladů s nástroji měnové politiky (úrokové sazby, program APP) nijak nehýbala. Hlavní sazba setrvává na 0,00 %, diskontní sazba na -0,50 % a měsíční program výkupu cenných papírů (APP) na měsíčním objemu 20 mld. eur. Šéfka ECB Ch. Lagardeová prohlásila, že se na začátku nového roku na základním výhledu ECB v zásadě nic nemění. Rizika ohledně slabšího růstu HDP a nižší inflace převládají. Na druhou stranu rizika spojená s brexitem a obchodním protekcionismem poklesla. Stěžejním tématem zasedání bylo zahájení strategické revize měnové politiky ECB. Během letošního roku by měla ECB důkladně zanalyzovat negativní dopady záporných úrokových sazeb, mělo by dojít ke konkrétnějšímu vymezení inflačního cíle ECB a v modelech a prognózách ECB by mělo být např. zahrnuto i klimatické riziko. Výsledky strategické revize by měly být známy na konci letošního roku. Pokud se tedy hospodářská situace eurozóny v nadcházejících měsících nijak zásadně nezmění (ať již v negativním či pozitivním smyslu), tak ani od ECB nelze očekávat významnější parametrické úpravy její měnové politiky.
• zprávy přišly v tomto týdnu z Německa. Lednové indexy PMI ve službách i ve výrobním sektoru vzrostly více než se očekávalo a výsledně tak kompozitní ukazatel PMI za leden vzrostl na 51,1 z prosincových 50,2 bodu (odhadovalo se přitom zvýšení jen na 50,5 bodu). Lepší data z Německa však byla částečně negována horšími výsledky PMI ve Francii, kde kompozitní index PMI v lednu poklesl na 51,5 z prosincových 52,0 bodu. Výsledně v eurozóně kompozitní PMI v lednu stagnoval na 50,9 bodu, což lze chápat jako známky stabilizace evropské ekonomiky.