(Kurzy.cz)
Trump hrozí obchodní válkou už i Česku. Kvůli digitální dani
Česká
republika rozšiřuje okruh zemí, jimž Spojené státy hrozí obchodní válkou.
Důvodem je česká podoba digitální daně, kterou loni v listopadu schválila vláda.
Informují o tom dnešní Hospodářské noviny.
Americká
vláda na sklonku loňského roku oznámila, že by mohla uvalit až 100procentní
dodatečná cla na francouzské zboží o objemu 2,4 miliardy dolarů včetně šumivého
vína, kabelek, sýrů a dalších výrobků. Jsou to protiopatření za
francouzskou digitální daň, která by podle Washingtonu mohla poškodit americké
technologické firmy.
Česká podoba digitální daně je přitom z hlediska své sazby více než dvakrát
přísnější než digitální daň francouzská
Internetové firmy se budou i české digidani bránit poukazem na její možný
diskriminační ráz. K diskriminačnímu jednání může podle některých názorů dojít
proto, že daní zatížené firmy budou kvůli
zvolené hraniční úrovni obratu vesměs ty, které sídlí v zahraničí, zpravidla v
USA. Česká republika přitom nebude moci uplatnit argumentaci, že jde o daň celoevropskou, což by věci dodalo váhu, a
případným mezinárodním soudním přím a arbitrážím tak bude čelit sama za sebe.
Naplňuje se tedy obava, že Česká republika
případným jednostranným zavedením digitální daně riskuje zhoršení ekonomického vztahu se
Spojenými státy. Tak jak se obává také například Irsko nebo Dánsko. V současné
atmosféře zjitřené napjatými obchodní vztahy USA a Číny může právě i krok České
republiky přispět k rozpoutání obchodní války mezi Spojenými státy a Evropskou
unií. Nyní, když Trump podepsal dílčí dohodu s Čínou, může tím spíše
otevřít novou „frontu“ své celní války.
Inkaso české digitální daně, odhadované na pět miliard korun ročně, by v takovém
případě bylo jen slabou a nedostatečnou kompenzací za výrazné ponížení daňového inkasa způsobené ochromením českého
zahraničního obchodu.
Česká republika vykazuje mnohem nižší úroveň veřejného zadlužení v poměru k
hrubému domácímu produktu než většina zemí EU. V porovnání se zeměmi, jako je
Francie, Itálie, Španělsko či Belgie, je tato úroveň v případě Česka dokonce
trojnásobně nižší. Jestliže právě tyto země patří k těm, které
jednostrannou digitální daň nejvehementněji prosazují, Česká republika se v
oblasti veřejných financí zdaleka pod takovým tlakem nenachází. Navíc je coby
malá a otevřená ekonomika více závislá na plynulosti mezinárodního obchodu než
větší ekonomiky typu Francie, Itálie nebo Španělska. Ty jsou schopny dopady
méně plynulého zahraničního obchodu, a dokonce dopady případné obchodní války
EU a Spojených států, lépe absorbovat. V jejich případě je tedy přínos za
zavedení jednostranné digitální daně potenciálně vyšší než v případě ČR, resp. není
tak výrazně jako v ČR potlačován možnými nepříznivými dopady a konsekvencemi
jejího zavedení.
Pozdržení rozhodnutí o zavedení digitální daně do doby, kdy zřejmě bude k dispozici globální
konsensuální řešení zdanění digitální ekonomiky
dojednané v rámci OECD, se tak v tuto chvíli jeví z hlediska České republiky a
jejích ekonomických a mezinárodně-politických zájmů jako optimální postup.
Lukáš
Kovanda, Ph.D.
Hlavní
ekonom, CZECH FUND
Poslední zprávy z rubriky Investice:
Přečtěte si také:
Prezentace
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
23.04.2024 Podle čeho vybírat plechový zahradní domek?
Okénko investora
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Evropský průmysl zelené energie má problém: Společnosti se stěhují do USA
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz