ECB zahájí proces revize svého fungování (Týdenní zpráva z finančního trhu)

Nová prezidentka ECB Ch. Lagarde oficiálně zahájí na zasedání v tomto týdnu revizi fungování ECB. Očekáváme, že celý proces bude trvat zhruba rok. Předpokládáme zejména diskusi o nastavení inflačního cíle. Děním na trzích bude i nadále hýbat geopolitika. V USA bude oficiálně odstartován proces impeachmentu; vzhledem k republikánské většině v Senátu je ale odsouzen k neúspěchu. Závěr týdne pak přinese každoroční fórum v Davosu, zajímavé mohou být i italské regionální volby. 

Ekonomická situace v eurozóně se stabilizuje

Tento týden bude z pohledu publikace nových ekonomických indikátorů z obou stran Atlantického oceánu chudý. Publikovány budou převážně měkké indikátory předstihového charakteru. Ty by měly potvrdit stabilizaci ekonomické situace v eurozóně, což by mělo euru vytvářet podporu. Mírné zlepšení předpokládáme u německého ZEW indexu i PMI za leden, což se odrazí v nepatrném zlepšení PMI za celou eurozónu. Ústup špatné nálady zřejmě uvidíme u průmyslníků. Nadále příznivá situace na trhu práce a přetrvávající nízká inflace by se pak měly opětovně odrazit v solidním spotřebitelském sentimentu evropských domácností.

Podporu bude zřejmě koruna pociťovat i v tomto týdnu

Všechna důležitá tuzemská data již byla pro měsíc leden zveřejněna; závěr pracovního týdne přinese pouze výsledky lednového konjunkturálního průzkumu. Tento týden budou hráči na korunovém trhu sledovat primárně dění na globálních trzích; z domova bude trh případně reagovat na komentáře ze strany centrálních bankéřů. Těm začíná mediální karanténa až příští týden ve čtvrtek 30. ledna. Důvody pro výraznější oslabení koruny se nyní ve světle optimismu na trhu hledají těžko. Z technického pohledu lze opětovně očekávat testování oblasti podpory 25,00/05 CZK/EUR. Jako hladina podporu bude působit 25,20 CZK/EUR, v případě korekce nad tuto úroveň pak 25,30 CZK/EUR.

Minulý týden byl pro korunu opět úspěšný, polepšilo si i euro

Z pohledu společné evropské měny byl uplynulý týden úspěšný. Euru se vůči dolaru dařilo, prim hrál vyšší apetit investorů směrem k rizikovějším aktivům. Situace na geopolitické scéně se dále uklidňovala, což platilo zejména pro osu USA-Írán. V souladu s očekáváním též došlo k podepsání první části obchodní dohody mezi Spojenými státy a Čínou. V závěru týdne ale euro většinu svých zisků odevzdávalo. V průběhu týdne zveřejněná ekonomická data totiž společné měně příliš nenahrávala. Německá ekonomika v souladu s očekáváním zaznamenala vloni nejslabší růst od roku 2013, průmyslová produkce v eurozóně sice vykázala za listopad meziměsíční nárůst, tržní očekávání ale naplněna nebyla. Situace v tomto sektoru zůstává vážná. Naopak zelené bankovky potěšily solidní maloobchodní tržby, které jsou dalším střípkem do mozaiky vzestupně se revidujících odhadů amerického HDP za závěrečné čtvrtletí loňského roku.

Česká koruna v minulém týdnu navázala na svůj úspěšný vstup do roku 2020 a zejména v první polovině týdne dále posilovala, a to až téměř k hladině 25,05 CZK/EUR. Tuzemská měna tak zdolala své pointervenční maximum a dostala se na nejsilnější hodnotu za posledních sedm let. Druhá polovina týdne byla ve znamení korekce předchozích korunových zisků; v jeho závěru se kurz stabilizoval kolem úrovně 25,15 CZK/EUR. Jen od začátku letošního roku si tak koruna proti euru polepšila o více než jedno procento a je nejúspěšnější měnou regionu. Lépe je na tom letos i polský zlotý se ziskem necelého půl procenta. Naopak propadákem je maďarský forint, který letos odepsal téměř procento a půl.

Koruna profituje především z úrokového diferenciálu. Tomu pomáhá opadnutí rizikové averze na globálních trzích a vyšší inflace. Prosincová statistika poukázala na meziroční akceleraci růstu spotřebitelských cen dále nad horní hladinu tolerančního pásma ČNB (podrobnější komentář je k dispozici zde http://bit.ly/2TpWnXk) a i maloobchodní tržby potvrdily robustnost domácí spotřebitelské poptávky. Pro některé centrální bankéře je aktuální vysoká inflace důvodem přemýšlet o zvýšení úrokových sazeb (to naznačil na vídeňské konferenci V. Benda). Trhy ale uklidnil komentář guvernéra Rusnoka (pro týdeník Ekonom), který preferuje spíše stabilitu úrokových sazeb. To potvrdil i ve víkendovém rozhovoru pro Lidové noviny. Změna sazeb už současnou inflaci a ani její růst v nejbližších měsících podle něj nezmění.