Brno: Masarykova Univerzita získala 660 milionů na modernizaci výzkumných center

Investice do přístrojového vybavení pomohou prodloužit jeho životnost a především udržet špičkovou úroveň výzkumu na MUNI i v?celém Česku.

Dotaci ve výši téměř 660 milionů korun na modernizaci a zvýšení kapacity výzkumných infrastruktur získalo v?závěru minulého roku šest projektů Masarykovy univerzity. Největší částka je určená na inovaci přístrojového vybavení výzkumného institutu CEITEC MU, kam poputuje 565 milionů korun.

Investice do přístrojového vybavení pomohou prodloužit jeho životnost a především udržet špičkovou úroveň výzkumu na Masarykově univerzitě i v?celém Česku. Většina modernizovaných přístrojů je totiž součástí takzvaných sdílených laboratoří, které mohou využívat vědci nejen z?Masarykovy univerzity, ale také z?dalších výzkumných institucí či firem. Finance na inovaci infrastruktury získá například i centrum RECETOX, které se věnuje výzkumu toxických látek v?prostředí.

Ředitel institutu CEITEC MU Jiří Nantl zdůraznil, že institut je v současnosti v oblasti managementu výzkumné infrastruktury lídrem v české vědě. „Klíčové laboratoře jsou organizačně a ekonomicky odděleny od jednotlivých výzkumných týmů, čímž se podporuje jejich sdílení a maximální efektivita využití. Máme jasnou uživatelskou politiku a přesně víme, jak jsou které přístroje využívané a kolik to stojí. Tyto zkušenosti maximálně předáváme na celou Masarykovu univerzitu a vědeckým partnerům v Česku," uvedl.

„Sdílené laboratoře velkých výzkumných infrastruktur umožňují pořízení, financování a provozování speciální instrumentace, která by byla pro jednotlivé výzkumné instituce, ať už vysoké školy nebo ústavy akademie věd, neúnosně nákladná. Personál laboratoří zajišťuje nejen provoz přístrojové techniky, ale poskytuje také odbornou pomoc při měření a zpracování dat. Přístroje i jejich odborná obsluha a interpretace získaných dat jsou k?dispozici širokému okruhu vědeckých pracovníků, kteří ji mohou využívat k?řešení vlastních vědeckých projektů,“ doplnil Vladimír Sklenář, člen vedení institutu CEITEC MU, který má na starosti výzkumné infrastruktury.

Největší částku získal projekt České infrastruktury pro integrativní strukturní biologii, která se zabývá studiem prostorového uspořádání biomolekul. Atomární struktura bílkovin či virů a její proměna v?čase je totiž nezbytná pro pochopení jejich funkcí například v lidském těle nebo způsobu, jakým viry infikují buňky, a tedy pro hledání možností léčby či prevence různých onemocnění. U rostlin zase může být základem pro výzkum možností zvyšování odolnosti rostlin vůči změnám klimatu. Peníze zamíří na obnovu části zařízení v?deseti sdílených laboratořích a na nákup nových technologií například v?oblasti kryo-elektronové mikroskopie. S?pomocí těchto metod už vědci z?CEITEC MU popsali například strukturu některých včelích virů nebo bakterifágů, které napadají bakterie infekčního zlatého stafylokoka.

Modernizace se dočká také Národní infrastruktura pro biologické a medicínské zobrazování neboli Czech-BioImaging, která poskytuje přístup k?nejmodernějším zobrazovacím technologiím a nástrojům pro analýzu obrazových dat odborníkům napříč českými výzkumnými organizacemi. Sdílení dat a technologií zvýší kvalitu biomedicínského výzkumu, a zlepší tak možnosti léčby závažných chorob. Biomedicínský výzkum se stále více propojuje také se studiem lidského genomu, na který se zaměřuje Národní centrum lékařské genomiky. To ze získaných prostředků mimo jiné rozšíří kapacitu pro sekvenování lidského genomu, analýzu takto získaných dat a jejich bezpečné skladování.

Další tři projekty, které získaly financování z?prostředků Evropské unie na podporu velkých výzkumných infrastruktur, spadají pod Přírodovědeckou fakultu MU. Patří mezi ně zlepšení vybavení infrastruktury centra RECETOX, které se zaměřuje na environmentální výzkum a modernizace Národní infrastruktury chemické biologie.