Pracujících cizinců přibývá. Berou práci, kterou Češi nechtějí či neumí

Česká ekonomika se musí stále více spoléhat na práci zaměstnanců s cizím státním občanstvím. Jde převážně o občany východních států Evropské unie, za prací k nám míří ve velkém.

Cizinci podle nejnovějších údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) tvoří už více než 12 % zaměstnanosti v Česku. Většinu celkového počtu cizinců u nás tvoří občané Ukrajiny, Slovenska a Vietnamu, významný podíl zaujímají také občané Ruska, Polska, Bulharska a Rumunska.

"Masivní ekonomická migrace podpořená nedostatkem pracovních sil v posledním období narůstá zejména z východoevropských zemí EU,“ upozorňuje Jarmila Marešová, expertka ČSÚ na mezinárodní migraci. Za prací do Česka míří i díky menším administrativním překážkám, které jako občané EU mají. Nejvíce zde přibývá Rumunů, Bulharů a Maďarů.

Zatímco u občanů ze stejného ekonomického prostoru Evropské unie převládají přechodné pobyty, tzv. třetizemci se v České republice usazují natrvalo, často zde mají vlastní rodiny a děti. Počet trvalých pobytů plynule roste, v roce 2007 překročil hranici 150 tisíc, aktuálně se blíží k počtu 300 tisíc registrovaných lidí.

V posledním období výrazně rostou také počty Ukrajinců. "Ukrajinci přitom nejvýrazněji reagují na ekonomický cyklus. Mezi roky 2008 a 2011, tedy v době krize, poklesl jejich počet z 81 tisíc na 35 tisíc, ale od roku 2015 opět rychle přibýval až na 121 tisíc osob," potvrzuje Dalibor Holý, ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ.

"Na úřadech práce je dnes evidován více než dvojnásobek zahraničních pracovníků, více než 600 tisíc, než když intervence České národní banky začínala. Často však bohužel jde o málo kvalifikované Ukrajince, Bulhary, nebo dokonce Mongoly či Filipínce. Jejich příliv pomáhá udržovat cenu práce v ČR podhodnocenou, jen trochu jinými prostředky, než bylo intervenční znehodnocování koruny," vysvětluje Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Czech Fund.

Cizinci v ČR jsou většinou lidé mladšího středního věku, typicky mezi 30 a 40 lety. Menší počet žen je ještě o něco mladší než muži. Velmi nízký (5,4 %) je pak podíl osob ve věku přes 65 let.

"Největší podíl cizinců, 29,5 %, je zaměstnán v průmyslu. Následují administrativní a podpůrné činnosti zahrnující také agenturní zaměstnávání se 17,6 %, dále velkoobchod a maloobchod s necelými 10 % a stavebnictví s podílem lehce nad 9 %," říká Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu. Zaplňují tedy pozice, ve kterých zejména v posledních letech zaměstnavatelé marně hledají dostatek pracovních sil. V běžných dělnických profesích nejsou ve výdělkových úrovních mezi státními občanstvími výrazné rozdíly, snad jen ty způsobené vyšším počtem přesčasových hodin, které jsou cizinci ochotnější si brát.

Ve specializovaných skupinách s potřebou vysoké kvalifikace naopak dosahují cizinci i výrazně vyšších mezd, konkrétně v informačních a komunikačních činnostech dosahuje průměrná mzda malé skupiny Bulharů a Rumunů dokonce cca. 65 tisíc korun hrubého.