Australské požáry jsou nepříznivým znamením pro HDP, důvěru spotřebitelů i vládu

 Podle klimatologů přinese během nadcházejícího desetiletí oteplení přesahující 1,5 stupně Celsia zvýšené riziko sucha, lesních požárů, hurikánů a epidemií zemědělských škůdců. Zvýšené množství skleníkových plynů v atmosféře snižuje kvalitu potravin a navíc bude mít za následek i nižší produktivitu zemědělství, problémy se zásobováním a bezprecedentní zvyšování globálních cen potravin, což se projeví nejen na rozpočtech domácností, ale i na zdraví populace. Kromě nižší zemědělské produktivity a vyšších cen potravin pak bude lidem po celém světě hrozit, že kvůli přírodním katastrofám přijdou o domov či živobytí. A můžeme očekávat kaskádové efekty, jako je klimatem způsobená migrace, nerovnost, nezaměstnanost a společenské nepokoje.

Aby se předešlo kaskádovým efektům způsobeným zhoršeným zásobováním, následným růstem cen potravin, obavami o bezpečnost vodních zdrojů a dalšími závažnými problémy vyprovokovaným častějším výskytem extrémního počasí, bude potřeba hodnověrná klimatická politika.

„Miluji sluncem spálenou zemi, zemi rozlehlých plání, rozeklaných horských hřbetů, zemi sucha i přívalových dešťů.“
Dorothea Mackellar

 
Požáry přinesou ztráty i dlouhodobé hospodářské riziko
Nejsušší obydlený kontinent světa a domov křehkých ekosystémů, jako je například Velký bariérový útes, je dnes epicentrem klimatické změny a jak se planeta otepluje, je Austrálie extrémně zranitelná. Zdejší klima se od roku 1910 oteplilo o více než 1 stupeň Celsia, což způsobilo zvýšený výskyt extrémních veder, sucha a požárů. Podle australského Meteorologického úřadu byl rok 2019 tím nejteplejším a nejsušším v zaznamenané historii, tedy od roku 1910.
 

V krátkodobém výhledu znamená současná krize spojená s požáry v australské buši překážku pro růst HDP v posledním kvartále roku 2019 i prvním kvartále roku 2020, neboť se k již tak opatrným spotřebitelům přidá významné narušení cestovního ruchu, regionálního obchodu, stavebních aktivit, zemědělské produktivity a maloobchodu i veřejného stravování. Konečné dopady lze v tomto okamžiku odhadovat jen obtížně, ale australská ekonomika přijde o miliardy dolarů.

Kromě toho však představují stále častější události související s extrémním počasím také dlouhodobé hospodářské riziko. Už teď na tom není ekonomika nijak zvlášť dobře a důvěra spotřebitelů je nahlodána. Kvůli stagnujícím mzdám, obavám z ekonomických vyhlídek, strachu o pracovní místa a vysokému zadlužení australských domácností zůstává spotřeba pod značným tlakem, protože lidé omezují své volné výdaje a ve snaze oddlužit se více spoří. Průměrná výše úvěrů australských domácností dosahuje téměř dvojnásobku jejich průměrných příjmů, a patří tak k nejvyšším na světě. I s trhem práce to půjde v nadcházejícím roce pravděpodobně z kopce, což se znovu odrazí v očekávané spotřebě.

Zničující požáry mají značné dopady i na spotřebitelskou důvěru, která byla už dříve spíše nižší, a to se na očekávané spotřebě bezpochyby také podepíše. Týdenní index spotřebitelské důvěry ANZ Roy Morgan se propadl na nejnižší úroveň za poslední 4 roky. Austrálii totiž pohltil oheň a hustý dým, kvůli kterým je kvalita ovzduší horší než v Dillí, Bombaji nebo Pekingu. Poslední dílčí index ekonomické perspektivy přinesl zatím nejslabší vyhlídky od globální finanční krize a výhledy do budoucnosti jsou nejhorší od roku 1994.

Nezaměstnanost poroste
Několik čtvrtletí, kdy je ekonomický růst pod úrovní globálních trendů, spolu s nízkými spotřebitelskými výdaji, špatnými podmínkami pro podnikání a soukromým sektorem v recesi znamená špatnou prognózu pro trh práce a růst nezaměstnanosti. Také další výhledově orientované ukazatele stavu trhu práce, jako jsou pracovní inzerce a volná pracovní místa v ANZ, napovídají, že lze očekávat oslabený trh práce a sníženou poptávku po pracovních silách.

V prosinci inzerovaná pracovní místa v ANZ poklesla meziměsíčně o 6,7 % a meziročně o 18,8 %, což naznačuje, že byl listopadový průzkum ekonomicky aktivního obyvatelstva, který přinesl nečekaný pokles míry nezaměstnanosti, pouhým výstřelkem a můžeme naopak očekávat, že budou firmy v nadcházejícím období přijímat méně zaměstnanců a nezaměstnanost znovu poroste. Míra nezaměstnanosti přitom zůstává na 5,2 %, což je vysoko nad odhadovanou úrovní 4,5, kde se mají podle RBA začít projevovat tlaky na růst mezd, ovšem která, pokud můžeme soudit podle zahraničních příkladů (jako jsou USA, Velká Británie či Nový Zéland), leží pravděpodobně ještě níž. I když tedy na okamžik odhlédneme od zničujících požárů a jejich důsledků, zůstane nezaměstnanost v roce 2020 patrně vysoká a podmínky na trhu práce se budou dál zhoršovat.

Premiér musí přijít s komplexním řešením
Australská ekonomika bude potřebovat další stimul, aby RBA pokročila na cestě za stanovenými cíli v oblasti zaměstnanosti a inflace, zejména když se vláda dál zdráhá otevřít pokladnu a zvyšovat fiskální výdaje. Už předtím než růst HDP a ekonomickou aktivitu negativně ovlivnily rozsáhlé požáry, jsme ovšem očekávali, že RBA v únoru přikročí k dalšímu uvolňování a později v roce 2020 znovu. Současné problémy jen posilují odhodlání bankovní rady provést v únoru další snížení sazeb o 25 bazických bodů, zejména když se vláda nadále zdráhá zvyšovat fiskální výdaje a nechává skutečnou práci na centrální bance. To znamená, že domácí výhledy budou i nadále tlačit měnu i výnosy z dluhopisů dolů. Australské 10leté dluhopisy měly v posledním měsíci horší výnosy než americké pokladniční poukázky, ale s tím, jak roste pravděpodobnost snížení úrokových sazeb ze strany RBA, by se to mělo změnit.

Pravděpodobnost a motivace ke zvyšování fiskálních výdajů i nad rámec pomoci obětem požárů bezpochyby vzrostly a budou růst i nadále s tím, jak se australské ohnivé peklo podepisuje na již tak strádající ekonomice.

Scott Morrison potřebuje sjednotit zemi a obnovit víru ve své vůdčí schopnosti, která je nyní v troskách. Pokud nemá být jeho odkazem, že se jen nečinně díval, jak Austrálie hoří, zatímco byli prostí lidé zděšeni jeho zapíráním a nedostatkem empatie, musí se vzmužit, přijít s hodnověrnou klimatickou politikou, přestat za každou cenu prosazovat přebytkový rozpočet a představit fiskální balíček, který přinese víc než jen pomoc při zotavení z katastrofy a který se bude snažit znovu nastartovat podnikání, důvěru spotřebitelů a udržitelnou obnovu hospodářského růstu.

Nečinnost může vyjít draho
Rychle se blížíme k bodu obratu, kde budou náklady spojené s nečinností tváří v tvář klimatické změně vyšší než náklady, které by si vyžádal aktivní zásah. Je to smutné a přímo katastrofické, ale Austrálie už tohoto obratníkového bodu patrně dosáhla a tato krize formuje novou generaci mladých Australanů, kteří se mobilizují, aby dokázali čelit výzvám, zabezpečit si budoucnost, která není obtěžkána břemenem klimatické změny, a zajistit prosperitu příštích generací. Lze očekávat, že pokud Morrisonova vláda nepřehodnotí svůj postoj, budou politické a ekonomické náklady spojené s extrémním počasím příčinou jejího pádu. A kaskádové efekty způsobené zhoršeným zásobováním, vyššími cenami potravin, obavami o bezpečnost vodních zdrojů a dalšími vážnými problémy způsobenými častějšími extrémní výkyvy počasí rozvíří mezi politiky z celého světa debatu o věrohodné klimatické politice a přinesou kroky, jimiž se budeme snažit minimalizovat klimatická rizika. Ceny potravin (UN FAO) již meziročně vzrostly o +10 % a nepříznivé počasí je požene ještě výš, což vyvolá společenské nepokoje, jež budou mít přímé dopady na veřejnou politiku.

Vzhledem k tomu, v jaké fázi cyklu se nacházíme a že se o spotřebu opírá většina velkých ekonomik, může být zvýšení cen potravin a následující šok agregátní poptávky obzvláště nebezpečné, pokud půjde o dlouhodobější zvýšení, které se stane pro spotřebitele bodem obratu. Průměrná americká domácnost utratí za potraviny asi 13 % svého rozpočtu, ale v rozvojových zemích to může být i více než 50 %. Pokud se ceny potravin zvýší, je třeba utratit za jídlo větší část rodinného rozpočtu a zbývá méně peněz, které lze utratit jinde. To může být katastrofou zejména pro chudší rozvojové země a je to rizikový faktor pro rozvojové trhy.

O autorce:
Eleanor Creagh je jakožto specialista na strategii trhu zodpovědná za koordinaci, monitoring a implementace finančních strategií a za odborný výzkum pro obchodníky a investory napříč vše mi úrovněmi.
Do Saxo Bank přišla v roce 2018. V předchozích letech získala Eleanor bohaté zkušenosti na seniorních manažerských a poradenských pozicích v bankovním sektoru, např. ve společnostech JB Markets, Knowledgebank IQ či Sapient Financial Solutions. Vystudovala finančnictví na Univerzitě v Sydney.