Rozbřesk: Jakože nízká inflace? To si asi děláte…

Chodíte do obchodů? Jako normálně nakupovat? A máte pocit, že by ceny rostly v posledních letech v průměru jen o 2 % ročně? Já, když ráno vytáhnu peněženku, abych si zaplatil snídani, mám tíživý pocit, že tomu tak není. Centrální bankéři nás přitom neustále přesvědčují o tom, že inflace je proklatě nízko, ve světě plno rizik a proto je třeba stále přilévat olej do ohně (čti držet úroky blízko nuly a tisknout masivní objemy peněz). Přitom, když už se inflace ocitne viditelně nad inflačním cílem, tak centrální bankéři spustí oblíbenou písničku o tom, že vysoká inflace je způsobena faktory mimo jejich kontrolu. K tomu obvykle dodají, že centrální banka vlastně cílí na úplně něco jiného, než je růst agregovaného spotřebitelské koše, s nímž je konfrontována normální domácnost, která potřebuje nakrmit své děti, svítit a občas jezdit autem. K tomu dvě hezké historky z poslední dnů…

I sešla se minulý víkend slavná Americká ekonomická asociace, aby v jedné z věží ze slonoviny v San Diegu mimo jiné prodebatovala, jak nejefektivněji bojovat s nízkou inflací, která údajně trvale zůstává pod 2 %. Pravdou je, že Fed cílí na tzv. jádrový index PCE, což je růst cen vzatý z národních účtů očištěný o růst cen energií a potravin, a tento index roste méně než 2 % ročně. Ovšem pokud vezmeme v úvahu normální klasický index spotřebitelských cen, tak ten roste dlouhodobě viditelně rychleji (v průměru nad 2 %), přičemž v prvním čtvrtletí tohoto roku může být klidně okolo 2,5 % meziročně. Aneb slovutní akademici a centrální bankéři debatovali o problému, který možná není tak horký.

Druhá příhoda je z nám bližšího Polska, kde minulý měsíc vyskočila inflace na šokujících 3,4 %. Ve středu shodou okolností zasedala centrální banka a její reakce byla, že vysoký růst cen je jednorázový a že NBP za něj nemůže. Rekordní úrokové sazby tak podle guvernéra NBP mají zůstat na rekordně nízkých úrovních (1,50 %) až do roku 2022. Pikantní na tom je, že inflace v Polsku půjde v lednu zřejmě ještě výše (někam ke 4 %) a tzv. jádrová inflace beztak běží více než 3% tempem.

Tím však vtipné inflační historky nekončí. Na začátku příštího týdne reportuje inflaci ČR a Maďarsko. Psychicky se připravme na to, že čísla prosincové inflace budou na sever od hodnoty 3 %, neboli nad cíli ČNB a MNB. Písnička, která následně zazní z obou institucí, bude pak velmi podobná té, o níž jsme psali výše - “spotřebitelé buďte v klidu, inflace se nám nerozběhla, to jsou jen některé věci dražší”.

*** TRHY ***

CZK a dluhopisy
Česká koruna se bez výraznějších impulsů drží těsně nad nejsilnějšími úrovněmi od dubna 2018 (25,22 EUR/CZK). Dnešní průmysl by neměl být argumentem pro zisky koruny - v souladu s našimi očekáváním došlo na další slábnutí výroby. Průmyslová výroba v listopadu klesla meziročně o 5,7 % při očekávání -4,0 % dle konsensu Bloomberg. Pro doplnění dat: finální údaj potvrdil růst tuzemské ekonomiky ve třetím loňském čtvrtletí o 0,4 % mezikvartálně a 2,5 % meziročně. Z globálních vlivů nadále platí, že se české koruně sice líbí úleva na akciových trzích, ovšem nutně musí být rozpačitá ze silnějšího dolaru a výrazně slábnoucího forintu.

Zahraniční forex
Klesající averze k riziku a především růst úrokových sazeb v USA pomáhají dolaru. Americké měně neublížila ani včerejší vystoupení centrálních bankéřů z Fedu, kde asi nejzajímavější věta zazněla od druhého muže Fedu Claridy, který uvedl, že lednové zasedání centrální banky bude i o tom, jak skončit aktuální dodávání likvidity, která vede od září k prudkému růstu bilance Fedu (+60 mld. USD měsíčně - fakticky jde o jaké si “QE4”).

Dnes odpoledne nás čekají důležité oficiální statistiky z trhu práce, které budou zřejmě opět velmi solidní. Dolar by tedy měl zůstat v kurzu s tím, jak se budou tlačit úrokové sazby dále na sever.

S růstem úroků na hlavní trzích se opět nedaří nízko-úročenému forintu. Měnový pár EUR/HUF se včera vyšplhal již na hodnotu 333, přičemž může být i hůře, pokud bude příští úterý zveřejněna vysoká inflace (za prosinec) a MNB bude vše s nadhledem ignorovat.

Ropa
Ropa Brent se po cílené snaze deeskalovat napětí na Blízkém východě ze strany USA stabilizovala a dnes ráno se obchoduje těsně nad hranicí 65 USD/barel. Cena se tak vlastně již vrátila zpět na úroveň z počátku ledna, před vyostřením konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem. V následujících týdnech by tak mohla být větší pozornost věnována tržním fundamentům. Ty v prvním čtvrtletí tohoto roku indikují relativně napjatý trh v důsledku agresivnějších těžebních škrtů aliance OPEC, byť poměrně nemalá nejistota panuje i nadále ohledně disciplinovanosti některých zemí aliance (Irák, Nigérie, Rusko).

Akcie
Americké indexy včera překonaly další rekordní maxima. Akcie společnosti Apple si připsaly 2,1 %, a to díky dvojité podpoře. Jednou byl posun prodejů iPhonů v Číně v prosinci o více než 18 %, druhou, že společnost Jefferies zvýšila cílovou cenu s výhledem na následující výsledkovou sezonu a silný finiš roku 2019. Akciím technologického sektoru se dařilo obecně, také díky býčím komentářům od Citigroup a Goldman Sachs. Výraznější propad (-6,5 %) včera zažila společnost Kohl’s, která reportovala slabší nižší prodeje prázdninové sezony. Škobrtnutí předvedla i společnost Tesla, která po fenomenální jízdě a překonání dosavadních historických maxim o více naž 100 USD konečně zažila lehký propad. Včera uzavřela obchodní den o 2,3 % níže než ve středu.