Stoller: Zemi kontroluje úzká skupina lidí, neumíme si vládnout

„Když jsem během finanční krize pracoval v Kongresu, lidé si tam vyprávěli příběhy, které byly založeny na jejich pohledu na historii. To, jak ji vnímali, jim napovídalo, že s krizí nejde nic dělat a můžeme jen naslouchat bankéřům,“ tvrdil v rozhovoru pro ProMarket známý ekonom Matt Stoller. Podle něj byly tyto příběhy lživé, ale přesto jimi byli lidé ovládáni. Vznikly už někdy ve čtyřicátých a padesátých letech, kdy (paradoxně) levicoví ekonomové jako John Kenneth Galbraith či Richard Hofstadter tvrdili, že vznik velkých monopolů je přirozený proces, a tudíž nemá smysl jej nějak blokovat a bojovat proti němu.

„Existuje skupina lidí, je jich asi tak 10 000, kteří o zemi rozhodují. Jsou to šéfové padesáti největších firem, vedení společností, jako je Amazon, Google, Facebook, Apple, Walmart, Lockheed či Monsanto. A k tomu vedení stovky firem rizikového kapitálu. Navštěvují stejné konference, jezdí na stejné dovolené, čtou stejné knihy, znají stejné lidi, podporují stejné politiky a sedí ve stejných univerzitních radách,“ tvrdí ekonom. A dodává, že už v roce 1933 vytvořil Ferdinand Pecora seznam „vyvolených“, který byl „v podstatě seznamem lidí, které uplácel JPMorgan“. Šlo zejména o ředitele velkých podniků, lidi z nejvyššího soudu, z armády, vysoce postavené politiky a bankéře. Ti všichni měli v rukou neformální vedení země.

Stoller se domnívá, že „poslední krize ukázala, jak jsme neochotní dát voleným lidem skutečnou moc“. Snažíme se ji namísto toho dávat nevoleným, ale i z toho jsme nakonec nervózní. V podstatě jsme se tak rozhodli „si nevládnout“ a podle ekonoma to platí „všude ve světě mimo Čínu“. Výsledkem tohoto procesu může ale nakonec být oslabení celé demokracie, což je zřejmé i z toho, kolik je dnes ve světě diktátorů a autokratů, kteří se pokoušejí o získání stále větší moci. Jinak řečeno, slabá demokracie vede k diktátorství.

Od devadesátých let se navíc šířil názor, že lépe vedou ti, kteří nejsou součástí vládního aparátu. Tomuto problému čelí i Evropa, což se projevuje rovněž tím, že zoufale touží po společnostech, jako je Facebook, a lidech jako Mark Zuckerberg, kteří by se vypořádali s americkým Markem Zuckerbergem. I zde jde o to, že se lidé bojí těch, které si zvolili. Namísto nich se tak snaží najít nějakou náhradu. Nevládnou nám tak ani demokraté, ale zatím ani autokraté a nacházíme se v jakémsi vakuu.

Stoller poukazoval i na problémy spojené s technokraty a prací ekonomů. Ti podle něj mohou skrývat své politické názory a preference do modelů. Takže se zdá, že jejich rady jsou objektivní, ale ve skutečnosti tomu tak není. Stoller dával za příklad americkou Rozpočtovou kancelář Kongresu, na jejíž práci se spoléhají američtí zákonodárci. Analýzy ale jsou i v tomto případě podle ekonoma ovlivněny politickými postoji lidí pracujících v této instituci, ačkoliv Kongres s nimi tak nejedná.

„Hlavní překážkou dnes není to, že by lidé byli přesvědčeni o přínosu monopolů či jejich efektivitě. Jde o to, že lidé se domnívají, že s nimi nelze nic činit a systém je úplně zkorumpovaný,“ tvrdí ekonom. Liberálové a i konzervativci jsou tak „navyklí na bezmoc“.

Zdroj: ProMarket