Jsou potraviny v Česku relativně drahé?

Máme za sebou svátky, tedy období pro mnohé z nás plné intenzivní konzumace různých druhů potravin a nápojů. Není tedy snad bez zajímavosti se trochu blíže podívat na to, jak je to s relativní drahotou potravin (včetně nealkoholických nápojů) v Česku a jinde.

Pro několik základních kategorií spotřebních výdajů počítá Eurostat takzvané indexy cenové hladiny, tedy čísla vyjadřující, zda je daná kategorie v dané zemi po přepočtu kurzem dražší než v druhé srovnávané zemi. Stojí-li tedy například pecen chleba v Česku 20 korun a (pokud možno totožný) pecen chleba v Německu 1 euro, pak index cenové hladiny pro takovýto pecen chleba při kurzu koruny k euru

25,50 činí 20 / 1 / 25,50 neboli cca 78 %.

Ze skutečných dat Eurostatu plyne, že oproti ceně celého spotřebního koše například v Německu byla cena toho českého v roce 2018 celkově na úrovni kolem 70 %. Zdá se tedy, že dejme tomu pro průměrného Čecha byl pobyt v Německu v průměru o nějakých 43 % dražší ((100-70)/70 = 43), než kdyby zůstal v Česku.

Nechme tyto absolutní rozdíly na chvíli stranou a vezměme celkovou cenovou úroveň v dané zemi prostě jako 100. To nám umožní porovnávat „relativní drahotu“ jednotlivých kategorií v rámci daného koše. Konkrétně u potravin (první skupina pruhů v následujícím pruhovém grafu) zjistíme, že v Česku byly předloni na úrovni 119 % ceny celého českého koše, zatímco v Německu byly na průměru německého koše; rozdíl Česka oproti Německu zachycují v grafu červené sloupce (u potravin je tedy 119 % - 100 % = 19 %; graf prezentuje srovnání i s eurozónou, Rakouskem a Slovenskem).

Odchylky cenových hladin v jednotlivých kategoriích výdajů, cenová hladina za celý spotřební koš = 100

(Eurostat, vlastní výpočet)

Jinak řečeno, potraviny byly pro domácnosti v Česku oproti ostatním v Česku nakupovaným položkám relativně dražší než v Německu pro německé domácnosti.

Ještě mnohem větší rozdíl (ve směru relativně větší drahoty v Česku) ale byl u kategorií

 Odívání a obuv (Češi si možná více než Němci rádi připlatí za to, že mají na sobě napsaný název nějaké známé oděvní značky),

 Komunikace (kde jsou zdaleka nejvýznamnější položkou telefonní služby včetně datových, takže jde možná o důsledek chabé konkurence v tomto oboru).

V těchto dvou kategoriích byly ceny téměř 50 %, resp. 40 % nad českým průměrem, a tedy vlastně zhruba na úrovni cen německých.

Naopak relativně levné (opět: oproti průměru za vše, co si Češi kupují) je v Česku zdravotnictví a vzdělávání. Důvodem této láce můžou být nejen relativně nízké české mzdy (které jsou v těchto dvou oborech zásadnější nákladovou položkou než v jiných), ale i možnost, že v Česku na zdravotnictví a školství víc přispívá stát z daní, takže samotní konzumenti pak platí míň (viz například v Česku zrušený poplatek za návštěvu lékaře). A svou roli může hrát i rozdílné zdanění (DPH, spotřební daně).

Toto relativní srovnání cen v rámci dané země nám říká jednu užitečnou věc i na téma výše zmíněného srovnání absolutního: německých (drahých) služeb v oblasti zdravotnictví a vzdělávání řečený český turista využije obvykle výrazně méně než průměrný obyvatel Německa. Takže hrůza tohoto turisty z německé drahoty by měla být přece jen menší, než by naznačovala výše uvedená celková relace českých a německých cen kolem 70 %. Navíc české turisty může těšit, že se situace zlepšuje: třeba před 15 lety byly české ceny oproti německým dokonce na úrovni pouhých 54 %.

A odívání, obuv a komunikace byly tehdy pro Čechy oproti zbytku spotřebního koše ještě mnohem dražší než dnes: Odchylky cenových hladin v jednotlivých kategoriích výdajů, cenová hladina za celý spotřební koš = 100 (Eurostat, vlastní výpočet)

Michal Skořepa

Česká spořitelna je bankou s nejdelší tradicí na českém trhu. Téměř 200 let tvoří jeden ze základních pilířů českého bankovního systému. V současnosti poskytuje služby pro přibližně 4,7 milionu klientů. Od roku 2000 je součástí nadnárodní finanční skupiny Erste Group Bank.

Více informací na: www.csas.cz

K článku zatím nejsou žádné komentáře.

Přidat komentář