Rozbřesk: Pohádkový start středoevropských měn do roku 2020

Pohádkový čas, do kterého nás tlačily všechny domácí televizní kanály posledních čtrnáct dní, si včera mohli užít i globální investoři, neboť s příchodem nového obchodní roku začala zpevňovat prakticky všechna aktiva - počínaje akciemi, přes dluhopisy až po komodity. Unisono se také dařilo středoevropským měnám, když si česká koruna dokonce sáhla na nejsilnější hodnoty od dubna 2018.

Odhlédneme-li od tradičního “lednového efektu”, kdy zkraje roku se tradičně daří rizikovějším aktivům, tak se možná stojí za to lehce zamyslet nad perspektivou regionálních měn ve střednědobém horizontu - resp. zda je jejich situace tak růžová, jak ukazují poslední dny a týdny. V první řadě je třeba říci, že ač se aktuálně koruna, zlotý a forint pohybují spolu, tak rozhodně nejde o homogenní balík aktiv. Svědčí o tom minimálně to, že středoevropské měny jsou podporovány různě vysokými úrokovými sazbami. Tyto rozdíly jsou přitom ještě zesíleny tím, vezmeme-li v úvahu míru inflace v jednotlivých zemích. Ta je napříč celým regionem poměrně vysoká, ale míra ignorance maďarské centrální banky k přestřelování 3% inflačního cíle je větší, než je tomu např. u ČNB (2% cíl). Ve výsledku to znamená, že krátkodobé reálné úrokové sazby, které spolu definují atraktivitu měny, jsou nejméně záporné (alias nejvyšší) v ČR, následuje Polsko a Maďarsko.

Ze střednědobého fundamentálního hlediska je pochopitelně důležité se podívat i na to, jak jsou na tom jednotlivé ekonomiky z pohledu růstu a platební bilance. Zde, zatímco v případě ostře sledovaného salda běžného účtu platební bilance nenajdeme v regionu velkých rozdílů (saldo je blízko nuly), tak u růstu je tomu jinak. Maďarská a polská ekonomika rostou téměř dvakrát rychleji než ekonomika česká. Nepochybujeme, že za růstovým diferenciálem ve střední Evropě stojí hned několik faktorů (různý stupeň konvergence, nastavení fiskální politiky), avšak velkou část tohoto příběhu vysvětluje, jak je daná země schopna čerpat dotace ze strukturálních fondů EU. Na tomto poli jsou Maďaři a Poláci nesrovnatelně úspěšnější než ČR, což v makroekonomické praxi vede k tomu, že sousední ekonomiky rostou rychleji, a to aniž by to ohrožovalo jejich vnější bilanci. Vyšší schopnost absorpce transferů z fondů EU má pak pro forint a zlotý ty implikace, že tyto měny jsou schopny držet své zisky i v situaci, kdy je míra inflace v těchto zemích viditelně vyšší než v eurozóně (či třeba i u nás).


*** TRHY ***

CZK a dluhopisy
Optimismus na globálních trzích se přenáší také na korunový trh, díky čemuž česká měna během včerejšího obchodování úspěšně pokořila hranici 25,40 EUR/CZK. Koruna si tak nic nedělá z přetrvávajícího pesimismu v českém zpracovatelském průmyslu, jenž včera ukázal index PMI. Ten přinesl pouze nepatrné zlepšení headlinového indexu (ze 43,5 na 43,6) a nadále tak zůstává nejen v pásmu kontrakce, ale také poblíž nejslabší úrovně od roku 2009.

Zahraniční forex
Eurodolar se v úvodní obchodní den roku opatrně vrátil pod 1,12 a setrvává zde i po nárůstu geopolitického rizika způsobeného zabitím šéfa íránských elitních vojenských jednotek Sulejmániho ze strany USA.

Dnešek by ovšem mohl být i s ohledem na plnější kalendář očekávaných událostí volatilnější. V průběhu dne budou přicházet národní data za prosincovou inflaci v eurozóně (ta zrychlí), odpoledne přijdou údaje za index podnikatelské nálady v americkém průmyslu ISM (čekáme zlepšení, ale slabší než trh) a nakonec navečer bude zveřejněn zápis z posledního jednání Fedu.

Všechny středoevropské měny odstartovaly rok 2020 na pozitivní vlně a dále rozšířily svoje zisky z konce minulého roku. Vedle všeobecně býčího sentimentu na riskových trzích hrály svou roli v případě polské zlotého a maďarského forintu i příznivá makroekonomická data. Indexy podnikatelských nálad v maďarském a polském průmyslu se totiž významně vylepšily, když maďarský index PMI stoupl z 53,1 bodu v listopadu na 53,9 bodu v prosinci, přičemž polský PMI se zvýšil ze 46,7 na 48 bodu. Vypadá to tedy, že na rozdíl od českého průmyslu, polský průmysl již své dno našel a vstup do nového roku by mohl přinést opět rychlejší tempo růstu průmyslové výroby. O tom svědčí i fakt, že v rámci indexu PMI rostl významně i subindex nových objednávek.

Ropa
Cena ropy Brent dnes brzy ráno vyskočila o téměř tři dolary až na 69 USD/barel v reakci na americký letecký útok v Iráku, který zabil šéfa íránské elitní vojenské jednotky Qassema Sulejmániho. Zvýšené geopolitické napětí se tak do regionu Blízkého východu vrací po přibližně třech měsících, kdy došlo k útokům na saúdská ropná zařízení, jenž sice katapultovaly cenu ropy podstatně výše, avšak pouze krátkodobě. Pokud by také dnešní střet měl rezultovat v relativně brzké deeskalaci napětí, těžko očekávat, že by ropa udržela dobyté zisky.

S ohledem na středeční státní svátek ve Spojených státech přijde dnes na pořad dne nejdůležitější číslo tohoto týdne, a to fundamentální statistiky k zásobám ropy z dílny EIA. Pokud by se potvrdila předběžná čísla od API (-7,8 mil. barelů), cena ropy by si ještě ke konci týdne mohla - v kombinaci s přetrvávajícím napětím na Blízkém východě - připsat dodatečné zisky.

Akcie
Vstup do nového roku pokračuje na vlně optimismu, stejně jako předchozí skončil (alespoň na zámořských trzích to platí doslova). Všechny tři hlavní indexy včera opět vytvořily nová historická maxima. Za posledních 14 obchodních dní se nejširšímu indexu S&P 500 11 podařilo intradenně překročit historické maximum.

Včera při bližším pohledu na index S&P 500 tři sektory vykročily do nového roku záporným výsledkem. Byli to utility (-1,4 %), materiály (-1,2 %) a spotřební zboží (-0,8 %). Současné prostředí nejvíce nahrává technologickým titulům. Dlouhodobý rekord se ve velkém stylu podařilo zdolat i výrobci polovodičů Advanced Micro Devices, který přidal vice než 7 % a dostal se tak na historicky nejvyšší hodnoty a překonal maxima z roku 2000.