Brainardová: Libra a budoucnost digitálních měn

„V roce 1921 mělo v USA přístup k telefonu 35 % domácností a trvalo 40 let, než se toto číslo zvýšilo na 80 %. Ale u internetu se penetrace tímto způsobem zvýšila za pouhých 13 let. A chytré telefony to dokázaly za méně než deset let.“ Ve své prezentaci týkající se kryptoměn to uvedla členka vedení americké centrální banky Lael Brainardová. Rychlé tempo adopce nových technologií je podle ní zřejmé i na poli platebních systémů a například v Číně se platby přes mobilní telefon mezi lety 2014–2019 zvedly 35krát. U digitálních plateb prováděných přes plánované systémy velkých technologických firem, které mají výhodu rozsáhlých sítí, je potenciál pro růst velmi vysoký.

Brainardová se zaměřila zejména na takzvané stablecoins, tedy digitální měny kryté košem aktiv. Globální sítě těchto měn podle ní vedou k přehodnocování pohledu na to, co jsou vlastně peníze a jak mohou být vypořádány platby. V některých případech mohou mít podobná „nebankovní soukromá aktiva“ hodnotu jen v rámci dané sítě, jindy ale může fungovat jejich konvertibilita do tradičních měn. V takovém případě je stablecoin závazkem entity, která jej vydává.

Bankéřka poukázala na to, že již nyní existují obrovské platební sítě fungující na existujících digitálních platformách. Příkladem je Alibaba či WeChat. Tyto sítě stále fungují jen v rámci dané jurisdikce a jednotkou směny je zde tradiční měna. Částky jsou pak převáděny mezi bankami a platebními účty. K tomu také existují nové stablecoins, příkladem je Gemini či Paxos. Čím by se od těchto systémů a aktiv lišila Libra, o které hovoří Facebook? Ta by se stala kombinací obrovské sítě uživatelů zahrnující více než třetinu globální populace na straně jedné a „digitální měny volně provázané s košem státních měn“.

Nicméně globální platební systém, který je cílem Facebooku, podle bankéřky nemůže fungovat stejně jako sociální sítě. V tom smyslu, že nemůže být dotvářen a dolaďován „za pochodu“. Z tohoto důvodu je v řadě zemí a také v EU prováděn dozor nad platebními systémy, který zajišťuje potřebnou bezpečnost plateb. „Kryptoměny již nyní představují pro finanční systém významná rizika a ta by mohla vznikem široce užívaného stablecoinu ještě znatelně vzrůst,“ uvedla Brainardová. Například odhadované ztráty způsobené podvody u kryptoměn neustále rostou, množí se hackerské útoky a podobně. Vzniklé škody většinou padnou na bedra spotřebitele a uživatele.

V USA a v Evropě si ale spotřebitelé již po celá desetiletí zvykli na pevnou ochranu svých bankovních účtů, včetně jejich pojištění. Mnoho podvodných transakcí je považováno za zodpovědnost banky, jsou stanovena jasná pravidla ohledně transparentnosti. V tuto chvíli ale podle bankéřky není jasné, nakolik by podobná pravidla platila u Libry. Výzkum podle ní naopak ukazuje, že asi u dvou třetin ze 120 nejpopulárnějších kryptoměn je slabá ochrana proti praní špinavých peněz, proti jejich používání pro teroristické účely a slabá transparentnost. Jiné studie ukazují, že kryptoměny podporují ilegální činnost – podle jedné z nich asi polovina transakcí s bitcoinem souvisí s ilegálními aktivitami.

Zejména v menších ekonomikách by pak větší rozšíření kryptoměn mohlo mít výrazný dopad na monetární ekonomiku. V mnoha ohledech by totiž podle Brainardové vznikla situace podobná dolarizaci. Celkově pak podle jejího názoru centrální bankéři chápou a vnímají rychlé technologické změny, ale zároveň by nemělo dojít ke vzniku nových globálních platebních sítí, aniž bychom si byli jistí jejich fungováním a bezpečností. U stablecoinů to mimo jiné znamená přesné porozumění toho, jak jejich provázání s určitým aktivem či košem aktiv ovlivní stabilitu celého finančního systému.

Zdroj: Fed