Víkendář: Velký americko-evropský obrat

Americká Federal Communications Commission dala minulý měsíc zelenou fúzi společností T-Mobile a Sprint. „Pro francouzského ekonoma Thomase Philippona je tato transakce, která by snížila počet amerických mobilních operátorů ze čtyř na tři, absolutním šílenstvím,“ píše ProMarket. V rozhovoru poskytnutém těmto stránkám University of Chicago Booth School of Business pak Philippon říká, že jde jen o důkaz „zkorumpovanosti celé věci“. Spojené státy jsou totiž podle něj zemí s nejhoršími mobilními službami ve vyspělém světě a zároveň s nejvyššími cenami. A v takové situaci se tu plánuje snížení počtu konkurentů na trhu.

Philippon poukázal na to, že v jeho rodné Francii spotřebitelé v průměru platí za mobilní služby asi 2,5krát méně než v USA. Ještě před osmi lety ale „trpěli stejnou kombinací vysokých cen a špatných služeb jako Američané“. Trh tedy kontrolovaly tři velké společnosti, ale v roce 2011 udělila vláda licenci nové firmě. Free Mobile pak nabídl neomezenou délku hovorů, počtu textových zpráv a dat, a to vše za 20 euro za měsíc. Dopad na trh byl okamžitý: Tři původní firmy ihned nabídly podobné programy za 20 eur a ceny během šesti měsíců klesly o 40 %.

Philippon klade ve své práci důraz na přínosy konkurence a volného trhu. Promarket tvrdí, že regulátoři v Evropě a v USA se během posledních dvaceti let vydali velmi rozdílnými cestami. Evropa podporuje konkurenci a bojuje s monopoly, ale Spojené státy „se v podstatě vydaly zpět“ a umožňují růst koncentrace firem v odvětvích. Počínaje kabelovou televizí, přes zdravotní péči, až po vysokorychlostní internet tak „americký spotřebitel dostává horší službu a platí mnohem více než jeho evropský protějšek“.

Ekonom v této souvislosti hovoří o „velkém obratu“. Spojené státy totiž kdysi bývaly modelem a příkladem volného vysoce konkurenčního trhu, Evropa byla naopak považována za sídlo neefektivních monopolů. Dnes se ale situace obrátila, a to právě díky tomu, že evropští regulátoři se nechali inspirovat těmi americkými z dřívějších dob. Philippon odhaduje, že neefektivnost amerických trhů připravila spotřebitele o 1,25 bilionu dolarů, což odpovídá růstu reálných mezd z let 2012–2018.

„Ceny mobilních služeb jsou v USA 2,5krát vyšší než v Evropě. To je šílené. Není to nějakých 10 %, které bychom mohli vysvětlovat tím, že lidé v USA jsou bohatší. Je to doslova 250 %,“ uvedl ekonom v rozhovoru pro ProMarket. Nejdříve si přitom podle svých slov nemyslel, že by svým výzkumem našel systematické odchylky na trzích v USA od těch evropských. Jenže nakonec se ukázalo, že podobných případů je mnoho, včetně letenek, které jsou nyní v USA mnohem dražší.

Na počátku byla záhada nízkých investic

Philippon uvedl, že na počátku jeho výzkumu stála otázka, proč firmy v USA tak málo investují, když jsou tak ziskové a sazby se drží tak nízko. V takovém prostředí by totiž investice měly být naopak neobvykle vysoko. Ukázalo se, že část vysvětlení spočívá ve vyšších investicích do nehmotných aktiv, které je těžší měřit tradičními účetními metodami. Jenže k tomu se přidává další podstatný faktor: Vysoká ziskovost je odrazem monopolní síly amerických firem. Monopol pak chce dostávat ze zákazníka co nejvíce, a ne zvyšovat své kapacity. To vysvětluje poměrně nízké korporátní investice. Otazník nyní visí nad tím, proč je dnes v USA o tolik vyšší monopolní síla firem než třeba před dvaceti lety.

Odpověď je dána tím, že zatímco Evropa se učila od Spojených států devadesátých let, ony samy od svého přístupu postupně upouštěly a dovolily firmám získávat dominantní pozice na trhu. Ekonom tvrdí, že v důsledku tohoto procesu je nyní v Evropě efektivnější více než polovina trhů. Výjimkou je například maloobchod, ale i zde Evropa svou ztrátu dotahuje. „Evropané si po vytvoření společného trhu navzájem nedůvěřovali a nebyli schopni se domluvit na ničem jiném než na silném nezávislém regulátorovi. Nikdo nechtěl riskovat, že by nějaká jiná země mohla jeho rozhodování ovlivnit,“ tvrdí ekonom. Výsledkem je ale popsaný úspěch Evropy daný právě vysokou nezávislostí regulace, pro kterou byl vzorem přístup regulátorů v USA a Velké Británii v předchozích desetiletích.

Je ale možné, že by evropská regulace bránila vzniku velkých nadnárodních firem, které by byly schopné globálně konkurovat společnostem z USA a Číny. Podle ekonoma je v první řadě namístě přestat uvažovat o tom, zda je regulace více či méně, ale uvažovat o její kvalitě a o tom, zda umožňuje vstup nových firem na trh, nebo ne. Například určitý regulační zásah v bankovnictví může umožnit vstup fintech společností na tento trh, a tudíž podpořit konkurenci. To, že Američané mají firmy jako Facebook a Evropa ne, pak podle něj nemá nic do činění s regulací, ale s faktory, jako je kvalita univerzitního vzdělání.

Zdroj: ProMarket