Perly týdne: Vesmírné investice, Čína v čele státního kryptopelotonu a u nás EET k soudu

Utlumený výrobní sektor a podnikatelské investice na straně a „zdravější služby a spotřebitelské výdaje“ na straně druhé zařadí na amerických akciích neutrál, nedostatek vepřového masa může pomoci bezmasému Beyond Meat. Čína možná v brzké době začne ve dvou městech používat svou vlastní digitální měnu. Přinášíme Vám předvánoční Perly týdne.

Ve světě…

Neutrál na amerických akciích, příklon k velkým firmám: Investiční společnost Schwab se domnívá, že americká ekonomika zůstane v příštím roce pravděpodobně stále rozdělena na utlumený výrobní sektor a podnikatelské investice na straně jedné a „zdravější služby a spotřebitelské výdaje“ na straně druhé. I v roce 2020 by měla pomáhat uvolněná monetární politika, která ale „není lékem na pokračující nejistotu v oblasti mezinárodního obchodu a politice“. Výrobní sektor a investice by směrem ke stabilizaci mohla posunout první fáze uzavřených dohod mezi USA a Čínou, nicméně „zvířecí pudy korporátního sektoru pravděpodobně výrazně neoživnou“.

„Se vstupem do roku 2020 zůstáváme u amerických akcií neutrální. To znamená, že investorům dále doporučujeme držet se dlouhodobé strategické alokace aktiv, volatilitu by měli používat k udržování dlouhodobých cílů alokace. U amerických akcií se zaměřujeme zejména na velké společnosti, kloníme se naopak od akcií firem menších a to zejména kvůli jejich klesající ziskovosti a vyššímu zadlužení. Podporu by ale tomuto segmentu mohly poskytovat jeho valuační diskont“.

Není vepřové, bude Beyond Meat: CNBC si všímá pozorně sledovaných akcií společnosti Beyond Meat. Ty byly na trh uvedeny letošní rok a nyní společnost Bernstein tvrdí, že by jim mohl pomoci nedostatek vepřového masa vyvolaný africkým morem prasat. Ten se šíří v Číně, která tvoří významnou součást trhu s vepřovým masem – podle Bernsteinu představuje 50 % globální produkce i spotřeby. Nemoc pak podle odhadů zdecimovala asi polovinu tamní populace prasat, což se projevuje na cenách masa na globálních trzích. Nahoru by měly jít i ceny hovězího proto se bude spotřebitel podle Bernsteinu stále více obracet k „levnějším alternativám“, včetně těch rostlinné povahy.

Beyond Meat a její akcie by ale podle společnosti měly těžit i z rostoucího zájmu investorů o takzvané zodpovědné investování, protože výroba masa je považována za něco, co zhoršuje problém globálního oteplování. Toto téma je prý relevantní zejména v Evropě. CNBC doplňuje, že akcie Beyond Meat jsou i přes korekci, která se dostavila po počátečním nadšení, stále na zhruba trojnásobku ceny při IPO. Bernstein se domnívá, že odvětví rostlinných alternativ masa bude lákat konkurenci, ale tato společnost má výhodu prvního na trhu. Poptávka je navíc silná, takže zatím „není důvod konkurovat cenou“.

Vesmírné investice: CNBC poukazuje na konferenci pořádanou bankou Morgan Stanley, která se zaměřovala na lety do vesmíru a s nimi spojené investice. Na konferenci hovořili šéfové společností jako je Virgin Galactic, ViaSat, Intelsat, Maxar Technologies, Planet Labs, HawkEye 360, či Parsons. Návštěvnost podle CNBC jasně ukázala, že toto téma se dostává do popředí zájmu investiční veřejnosti. Probíhají velké investice do příslušných technologií, prováděné jak velkými firmami, tak společnostmi rizikového kapitálu. Hovořilo se i o společnosti Virgin Galactic, která by měla být první ve skupině těch, které jsou „čistou sázkou na vesmír“. Firma Space Angels přitom odhaduje, že v posledních deseti letech bylo do tohoto nově vznikajícího odvětví investováno téměř 25 miliard dolarů.

Čína první zemí s oficiální kryptoměnou: Blog MIT píše o tom, že „Čína možná v brzké době začne ve dvou městech používat svou vlastní digitální měnu“. Má jít o první fázi jejího projektu státní digitální měny a podle některých spekulací by se tato země mohla stát první na světě se svojí vlastní kryptoměnou. Měnu by spravovala centrální banka PBOC a prvním testovacím místem by se měl stát Šenžen. PBOC by měla na projektu podle dostupných zpráv spolupracovat s komerčními bankami, které mezi sebou budou v první fázi soupeřit, aby ukázaly, která z nich je nejlépe schopná implementace. Celý projekt by měl zahrnovat i tři velké telekomunikační firmy. MIT doplňuje, že již nyní se v Číně namísto hotovosti intenzivně používají platby přes mobilní telefon.

Růst i sazby dolů: Mezinárodní měnový fond ukazuje na svém blogu několik grafů, které charakterizují vývoj v globální ekonomice v letošním roce. Mimo jiné zahrnují i přehled toho, jak šly dolů sazby centrálních bank. Nejvíce v letošním roce snížila sazby brazilská, indická a ruská centrální banka. Výrazně klesly sazby i ve Spojených státech:

Druhý graf ukazuje, které ekonomiky nejvíce přispívaly k ochlazení letošního hospodářského růstu. Týká se to zejména skupiny zemí, které se ocitly ve vážnějších ekonomických problémech – Argentina, Irán, Venezuela, Egypt, Libye a Súdán. Za nimi už se nejvíce projevil negativní efekt vývoje v americkém a evropském hospodářství:

Inflační mapa: Eurostat zveřejnil data týkající se listopadové inflace v EU a eurozóně. Tam se zvedla na 1 %, průměr za EU dosáhl 1,3 %. Dolů jej táhnou zejména země jako je Itálie, Portugalsko, či Řecko s Belgií. Téměř trojnásobná je ve srovnání s průměrem naopak inflace v Rumunsku a vysoko se z celoevropské perspektivy dostala i v Maďarsku, na Slovensku a v České republice:

... a u nás doma

Věříme slovenské prezidentce, nevěříme Kimovi: Seznam.cz tento týden píše o tom, že „nejdůvěryhodnější politickou osobností je pro Čechy slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. V mezinárodním žebříčku se jako jediná těší důvěře nadpoloviční většiny (54 procent) respondentů. Na druhém místě je český prezident Miloš Zeman, jemuž důvěřuje 46 procent dotázaných, a na třetím místě s odstupem skončil francouzský prezident Emmanuel Macron s podporou 34 procent. Plyne to ze šetření CVVM“. Největší procento nedůvěry průzkum podle portálu „konstatoval u severokorejského vůdce Kim Čong-una (70 procent), ruského prezidenta Vladimira Putina (69 procent), německé kancléřky Angely Merkelové (68 procent) a amerického prezidenta Donalda Trumpa (65 procent)“.

EET u soudu: Idnes.cz píše, že „třiasedmdesát poslanců pěti opozičních stran se obrátilo na Ústavní soud s požadavkem, aby zrušil novelu zákona o elektronické evidenci tržeb. Ke stížnosti Pirátů se připojili i poslanci ODS, SPD, TOP 09 a STAN“. Portál dodává, že „podle poslanců, kteří si stěžují, nereaguje novela dostatečně na nález Ústavního soudu, který v roce 2017 zrušil plánované zavedení třetí a čtvrté vlny EET a škrtl i několik dalších ustanovení. Je podle nich také v rozporu s právem na informační sebeurčení a omezuje právo svobodně podnikat“. Vládní návrh „rozšířil povinnou evidenci tržeb na ostatní obory, které jí dosud nepodléhaly, na řemeslníky – tedy například na truhláře, sklenáře, malíře pokojů, ale i na zdravotnická zařízení nebo podnikatele v zemědělství“.