ČNB sazby nemění, rétorika zůstává jestřábí

Bankovní rada ČNB dnes na svém měnovém zasedání rozhodla o ponechání základní úrokové sazby na 2 %. O tomto výsledku rozhodlo pět členů bankovní rady, kteří hlasovali ve prospěch zachování sazeb na současné úrovni, dva členové hlasovali pro zvýšení o 25 bazických bodů.
Ani silné domácí inflační tlaky, kdy se růst cen dostal nad horní hranici tolerančního pásma ČNB a byl o dvě desetiny vyšší než aktuální prognóza ČNB, ani určité zklidnění zahraničních rizik nepřiměly členy bankovní rady ke změně jejich názoru. Na druhé straně byl růst domácí ekonomiky lehce pod prognózou a pomaleji rostly i mzdy.  Kurz koruny pak byl v posledním období oproti prognóze mírně silnější, což rovněž působilo ve směru nižších úrokových sazeb. V souhrnu tedy bankovní rada zhodnotila rizika stávající prognózy jako vychýlená ve směru nižších úrokových sazeb.
Dnešní diskuse pak byla svým obsahem hodně podobná předchozím rozpravám. Zastánci stability sazeb poukazovali zejména na ochlazení v zahraničí, které se již začalo projevovat i v tuzemském průmyslu. Navíc poukazovali na fakt, že ačkoli je inflace vysoko nad cílem, inflační očekávání zůstávají pevně ukotvena. Zastánci vyšších sazeb naopak argumentovali inflací nad cílem a potřebou měnového zpřísnění. Guvernér Rusnok během tiskové konference nicméně nevyloučil ani možnost zvýšení úrokových sazeb. Inflace se podle jeho názoru bude i v nejbližších měsících nadále pohybovat blízko tří procent a nevyloučil ani možnost, že na konci prvního čtvrtletí 2020 se octne opět nad tříprocentní hranicí. Poté by už měly inflační tlaky postupně slábnout a na horizontu měnové politiky by se inflace měla navracet seshora k cíli.
Podle našeho odhadu se s podobným dilematem bude ČNB potýkat i v nejbližších měsících a stejné bude i její rozhodování. K prvnímu pohybu sazeb ji tak přiměje až zpomalování tuzemské inflace, ke kterému by mělo dojít ve druhé polovině roku 2020. Centrální banka tak započne cyklus snižování sazeb. Očekáváme tedy, že, v závěru příštího roku by se měly sazby snížit na 1,75 % a v následujícím roce by měly v poklesu dále pokračovat.

Autor: Luboš Růžička, analytik
Editor: Helena Horská, hlavní ekonomka


Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.