Keywood: Kdy a proč začala východní Evropa zaostávat za tou západní

Evropské unii nyní hrozí dezintegrace, a to nejen kvůli rozdílům mezi její západní a jižní částí, ale také kvůli sporům mezi Západem a Východem. Některé euroskeptické politické strany v zemích, jako je Polsko či Maďarsko, totiž získávají významnou podporu voličů a podle některých názorů v tom hraje roli i strach z toho, že tyto země ztratí svou mladou vzdělanou generaci, která by mohla odejít na západ. Thomas Keywood a Jörg Baten na stránkách VoxEU tvrdí, že horší životní standard na východě Evropy již v některých zemích vedl k poklesu populace o více než 20 %. A většinu z těchto migrantů skutečně tvoří mladí vzdělaní lidé. Keywood a jeho kolega se následně ptají, kdy vlastně začal Východ ekonomicky zaostávat za Západem a jaká byla příčina tohoto rozdělení.

Podle některých názorů mohla odtržení Západu od Východu způsobit vyšší kvalita institucí na Západě. Jiní ale tvrdí, že instituce jsou endogenní a tudíž nepředstavují prvotní příčinu. Keywood se v této souvislosti zaměřuje na vzdělanost elit na straně jedné a míru násilí v dané zemi na straně druhé. Pracoval přitom s daty týkajícími se posledních 1 500 let a došel k následujícímu závěru: Absence násilí hraje významnou roli v ekonomickém rozvoji díky tomu, že přispívá ke vzniku rozsáhlé skupiny vzdělaných elit.

Následující graf ukazuje trendy růstu vzdělanosti elit ve střední Evropě (CE), východní Evropě (EE), severozápadní Evropě (NW), jihovýchodní Evropě (SE) a jihozápadní Evropě (SW). Ekonom poukazuje na to, že kolem roku 1400 se již vytvořila znatelná propast mezi vzdělaností na Východě a na Západě a ta se uzavřela až v devatenáctém století.

Ekonom pak nachází zmíněný vztah mezi vývojem vzdělanosti a mírou násilí. K tomu dodává, že na vzdělanost působily i faktory, jako byla kvalita institucí či přítomnost významné židovské menšiny. To, že kauzalita jde směrem od násilí k vzdělanosti, pak ekonom dokumentuje „importovaným“ násilím, které do Evropy přinášeli nájezdníci z asijských zemí.

Na těchto případech je zřejmé, že země, které tomuto násilí čelily, postihl úpadek vzdělanosti elit a navíc musely své instituce orientovat tak, aby jejich primárním cílem byla obrana a ne ekonomický rozvoj. Tento efekt se pak projevoval ještě dlouho poté, co hrozba nájezdníků opadla. To, jakou roli hraje násilí, vzdělanost elit a nastavení institucí při ekonomickém rozvoji, by pak měli podle Keywooda brát na zřetel i současní populističtí politici v Evropě.

Zdroj: VoxEU