České silnice a dálnice: Největší dírou v Česku je dálnice D1. Kde jsou další nejhorší silnice? MAPA

Dálnice D1 byla vyhlášena nejhorší dírou v republice, získala speciální anticenu v rámci projektu Výmoly.cz. Řidiči také vybírali vůbec nejhorší úseky na českých silnicích II. a III. tříd. Nejvíc hlasů získala nechvalně známá okreska u Šilheřovic na Opavsku v Moravskoslezském kraji, které se přezdívá “důlky”.

I letos hodnotili motoristé stav českých silnic a vybírali nejhorší silniční úseky v republice. ”V anketě se zpravidla věnujeme silnicím II. a III. tříd, jejichž stav motoristé pravidelně monitorují,” říká Petr Čaník, autor projektu Výmoly.cz. 

Redakce portálu však letos nevyhlásila jen nejhorší okresku, ale udělila i speciální anticenu “Nejhorší díra roku”, kterou dostala dálnice D1. "Rozhodli jsme se anticenu udělit dálnici D1 z důvodu dlouhodobého neutěšeného stavu nejen samotné D1, ale celé dálniční sítě v Česku. Stav našich silnic je natolik špatný a má své hluboké ekonomické dopady, které jsou natolik nezanedbatelné, že i přesto, že se jako projekt dlouhodobě věnujeme zejména stavu silnic II. a III. tříd, jsme nemohli postupovat jinak,” vysvětluje Čaník.
 

Podle žebříčku Světového ekonomického fóra se Česká republika umístila v kvalitě silniční sítě až na 76. místě. Zaostává tak opětovně nejen za vyspělými zeměmi světa a Evropy, ale například také za Pakistánem, Senegalem, Tanzánií, Alžírskem nebo Albánií.

V rámci EU je podle analýz kvalita českých silnic šestá nejhorší. Investice do České silniční sítě přitom nadále zaostávají za evropským průměrem i průměrem v zemích Visegrádské skupiny V4, kterou kromě Česka tvoří i Maďarsko, Polsko a Slovensko. Do roku 2010 jsme přitom v rámci V4 měli dálniční síť nejlepší. “Zatímco v roce 2010 mířilo na investice do silnic 1,1 % českého HDP, v roce 2011 šlo jen o 0,8 %, mezi lety 2012 až 2017 se tento podíl držel pouze okolo 0,5 % a v dohledné době nelze očekávat výraznější změnu,“ uvádí analýza společnosti Raiffeisenbank z letošního roku. 

Nedostačující dálniční síť má vliv na vývoj ekonomiky i nezaměstnanosti v mnoha regionech, také čas promarněný v dopravních zácpách má svou cenu. ”Češi ročně ztrácí minimálně 1,1 miliardy korun v nevyrobené produkci a čase promarněném v kolonách na dálnici. Geografická poloha a exportní zaměření České republiky klade vysoké nároky na kvalitu dopravní sítě a její napojení na okolní země. Zaslouží si proto mimořádnou pozornost,“ uvádí hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

Na portále Výmoly.cz hodnotí motoristé zejména stav silnic II. a III. tříd, které jsou podle Výroční zprávy NKÚ z více než 50 % v havarijním nebo nevyhovujícím stavu. Správci silnic aktivitu řidičů na portále Výmoly.cz dlouhodobě oceňují. Tyto silnice totiž nemohou sami kontrolovat s obdobnou intenzitou, jako je tomu u dálnic a silnic I. tříd.

Nejhorší výtluky 2019

Mezi silnicemi II. a III. tříd se na vrcholu žebříčku nejhorších silnic umístil nechvalně známý úsek v Šilheřovicích na Opavsku, ostravské ulice Prodloužená a Horní, vozovka U Vodárny v Karviné či v Chroustovicích v Pardubickém kraji. Z deseti nejhorších úseků je v současné chvíli opraveno 30 %, zbylé úseky na nápravu ještě čekají.

Podívejte se na mapu a přehled 10 nejhorších úseků roku 2019:

 

 

1. Šilheřovice, silnice Dolina, Moravskoslezský kraj

2. Ostrava, Prodloužená ulice, Moravskoslezský kraj

3. Ostrava, Horní ulice, Moravskoslezský kraj

4. Karviná, silnice U Vodárny, Moravskoslezský kraj

5. Chroustovice, Pardubický kraj

6. Stvolínky, Liberecký kraj

7. Sibřina, Říčanská, Středočeský kraj

8. Dobříš, ulice Plk. B. Petroviče, Středočeský kraj

9. Jindřichov, Olomoucký kraj

10. Skalice nad Svitavou, před žel. stanicí, Jihomoravský kraj 

V průběhu ročníku 2019 upozornili motoristé na více než pětistovku nových silničních úseků, které vyžadují opravu. Přes 43 % všech letos nahlášených úseků se už přitom renovace dočkalo. Proti loňským 38 % jde o pozitivní navýšení,“ říká Jan Marek z pojišťovny Generali.

Za devět let  trvání projektu nahlásili motoristé na 8100 silničních výmolů. “Hlavním cílem projektu Výmoly.cz je efektivní spolupráce mezi silničáři a řidiči. Našim cílem není kritizovat práci silničářů, ale pomocí efektivního komunikačního kanálu právě spojovat motoristy a správce silnic,“ připomíná Petr Čaník z projektu Výmoly.cz.

Do projektu je aktuálně zapojeno přes pět tisíc aktivních uživatelů z celé České republiky a jejich počet dál roste.