Dnes britské volby a ECB

Hlavní události dneška, která však skončí až pozdě večer a jejíž výsledky se budeme postupně dozvídat až během noci, jsou volby do britského parlamentu.

Už dnes odpoledne nás čeká výsledek měnověpolitického jednání ECB. S jistou dávkou napětí a zvědavosti se očekává ani ne tak samotné rozhodnutí (předpokládá se neměnnost nastavení nástrojů), jako spíš následná tisková konference. Na ní totiž bude poprvé odpovídat na mnohdy velmi informované a zkoumavé dotazy novinářů novopečená šéfka ECB Christine Lagardeová.

Je dobře známo, že tato vystudovaná právnička se měnové politice doposud nikdy ve své kariéře systematicky nevěnovala. Bude proto zajímavé sledovat, zda – a případně jako hodně – budou její odpovědi bez možnosti předchozí pečlivé přípravy méně suverénní a erudované, než byly odpovědi jejího předchůdce Maria Draghiho.

A stejně zajímavé bude sledovat, zda se některý z tazatelů pokusí dotlačit ji k podrobnějšímu vysvětlení, jak bude možné realizovat její avizovanou touhu „ozelenět“ kroky ECB, aniž by to ohrozilo plnění základních cílů této instituce (tj. cenové stability a finanční stability). Problematičnost takového ozeleňování jsem se pokusil nedávno popsat s drobnou nadsázkou v anketě pro Lidové noviny takto:

„Oba základní úkoly ECB – měnová politika a nověji dohled na bankovní odvětví – jsou i ve své dosavadní, „standardní“ podobě velmi složité a je u nich třeba zvažovat řadu souvislostí, rizik a nejistot. Pokud na ty, kteří se snaží tyto úkoly plnit, začneme nakládat další cíle, opět složité a plné nejistot, hrozí překročení meze, za níž už nebude v lidských silách takový nepřehledný mandát plnit.

Hrozí, že se měnová politika ECB dostane do role řidiče autobusu, který má kromě udržování vozidla na silnici předcvičovat pro cestující jógu, protože je zdravá. Je nasnadě, že se riziko menší nebo větší havárie takového autobusu zvýší. Navíc se obávám, že pokud otevřeme Pandořinu skřínku nových úkolů pro ECB a další centrální banky v oblasti ochrany klimatu, nebude žádný důvod zastavit se v tomto bodě – a bude možné přidávat další cíle.

Měnová politika (a finanční regulace) by pak mohla být nucena brát ohled i na další bohulibé, ale s měnovou politikou nebo finanční stabilitou nesouvisející hodnoty, jako je emancipace, ochrana menšin nebo boj proti obezitě či kyberšikaně.“

Michal Skořepa