Ekonomický vývoj v ČR

Rizikem pro českou ekonomiku je záplava negativních zpráv a „prognóz“ v médiích. Ty totiž působí na spotřební a investiční chování domácností a firem.

HDP: Ve třetím čtvrtletí rostla česká ekonomika o 0,4 % mezičtvrtletně a 2,5 % meziročně. K růstu přispěla především spotřeba domácností, kterou následovala spotřeba vlády a také zahraniční obchod. Naopak utlumeny jsou nyní investice firem, když za tímto vývojem stojí horší sentiment a slabý růst německé ekonomiky. Celkově ale zůstává vývoj v české ekonomice příznivý, nicméně rizika jsou stále relativně významná.

Inflace: Inflace dosáhla v říjnu 2,7 % a zůstává tak relativně vysoká. I nadále jí táhne nahoru především silná domácí poptávka a vysoký růst mezd. K tomu se přidávají ceny potravin a regulované ceny. Tento vývoj bude pokračovat i nadále. Pro listopad čekáme inflaci na 2,9 %, když k jejímu zvýšení přispějí především ceny potravin. Během příštího roku by se inflace měla pozvolna snižovat směrem k 2% cíli, kterého dosáhne na začátku roku 2021.

Předstihové indikátory: Vývoj předstihových indikátorů zůstává spíše negativní, když PMI je hluboko pod úrovní 50ti bodů a klesá sentiment domácností i podnikatelů. To může být nicméně dáno tím, jaké typy článků se nyní objevují v médiích. Zprávy o krizi a zpomalení ekonomiky jsou nyní téměř všude, což pak ovlivňuje náladu a sentiment, ačkoliv charakter některých textů (respektive značné většiny z nich) se dle mého soudu spíše podobá věštbám než seriózním prognózám.

Rizika: Vedle brexitu a Trumpa představují nyní značné riziko tzv. sebenaplňující očekávání. Ty spočívají v tom, že pokud domácnosti a firmy uvěří negativním zprávám v médiích (jakkoliv nepodloženým), mohou začít utlumovat z obav své výdaje, což by pak zpomalení ekonomiky skutečně přineslo. Ačkoliv k němu nemusel být původně žádný důvod.

Jiří Polanský, analytik České spořitelny