Marek (Deloitte): U nás Phillipsova křivka stále funguje, nízká nezaměstnanost budí vyšší mzdovou inflaci

Není to tak dávno, co se zdálo, že Phillipsova křivka je mrtvá (vztah mezi nezaměstnaností a růstem mezd, nebo obecněji mezi vývojem ekonomiky a inflací). V některých vyspělých ekonomikách se o tom diskutuje i dnes. V českém případě pochyby odnesla data o vývoji mezd. Velmi nízká nezaměstnanost se viditelně projevuje ve vyšší mzdové inflaci.

Ve 3. čtvrtletí se průměrná mzda meziročně zvýšila o 6,9 procenta na 33 697 korun. Po zohlednění inflace dosáhlo reálné zvýšení mezd 4,0 procent. K růstu průměrné mzdy pomáhá zvyšování platů ve veřejném sektoru. Ve školství se průměrná mzdy meziročně zvýšila o 7,2 procenta. V průmyslu, stavebnictví a službách se růst průměrné mzdy pohyboval mezi 5-6 procenty. Rozdíly v růstu mezd mezi odvětvími byly relativně malé.

Nejvyšší platy nadále mají „ajťáci“ (57 785 Kč) a zaměstnanci bank (56 191 Kč). Nejnižší platy berou lidé pracující v ubytování a stravování (20 214 Kč). Rozdíly mezi sektory se ovšem mírně snížily (měřeno variačním koeficientem).

Z regionálního pohledu jistě není překvapivé, že nejvyšší mzdy jsou v Praze (41 720 Kč). Jediným regionem, kde průměrná mzda zůstává pod hranicí 30 tisíc korun, je Karlovarský kraj (29 941 Kč).

Tempo růstu mezd mírně zvolnilo, nadále však zůstává poměrně rychlé. Příčinou je nedostatek volných pracovních sil při pokračujícím růstu poptávky po práci ze strany firem. V průmyslu sice zaměstnanost již začala klesat, v stavebnictví a službách ale hlad po pracovních silách stále trvá.  Proto také růst mezd bude zpomalovat jen pozvolna. V letošním roce počítáme se zvýšením průměrné mzdy o 6,4 procenta, příští rok by se mohly mzdy zvýšit o 5,7 procenta.