EMU: Inflace a nezaměstnanost

V listopadu dosáhla meziroční inflace v eurozóně 1 % a oproti říjnu (0,7 %) tak byla mírně vyšší. Ceny táhnou nahoru především potraviny a služby. V cenách služeb se projevuje vcelku slušná domácí poptávka, která kompenzuje špatná průmyslová data a zajišťuje růst HDP. Ve směru nižší meziroční inflace působí především ceny energií, když oproti loňskému roku jsou významně nižší ceny ropy.

Během příštího roku by se mohla inflace v eurozóně dále pozvolna zvyšovat; celkově ale zůstane pod cílem ECB až do roku 2021. Sice ji mohou vychýlit ceny potravin a tím jí dočasně zvednout, pro ECB je ale klíčová poptávková (jádrová) inflace a ta zůstává slabá (aktuálně 1,3 %).

Míra nezaměstnanosti dosáhla v eurozóně v říjnu 7,5 %, když v září byla (po revizi) o desetinku vyšší. Jde o nejnižší míru nezaměstnanosti od července 2008. I to ukazuje, že eurozóna na tom není až zase tak špatně, jak by se z některých novinových článků mohlo zdát. Vcelku slušný trh práce podporuje vývoj domácí poptávky a zajišťuje tak, že růst HDP stále zůstává kladný.

Nejnižší míra nezaměstnanosti zůstává v ČR s hodnotou 2,2 %. Poté následuje Německo, Polsko a další země. 

Na druhou stranu se ale už míra nezaměstnanosti pravděpodobně nebude v eurozóně příliš snižovat, protože na to by byly potřeba strukturální reformy. V zemích s flexibilním trhem práce již míra nezaměstnanosti nízká je; v zemích s vysokou nezaměstnaností jejímu poklesu brání přílišná ochrana zaměstnanců, kvůli níž se firmy velmi často zdráhají zvyšovat zaměstnanost.

Jiří Polanský, analytik České spořitelny