Za 10 let v Jihomoravském kraji zemřelo více než 118 tisíc osob. Příčinou úmrtí téměř poloviny z nich byly nemoci oběhové soustavy, u čtvrtiny to byly novotvary. Podíl zemřelých na novotvary byl v jednotlivých letech relativně stálý, podíl zemřelých na nemoci oběhové soustavy se postupně snižoval. Nejčetnější příčinou úmrtí u mužů i žen je chronická ischemická choroba srdeční a akutní infarkt myokardu.

Český statistický úřad zpracoval publikaci s údaji o zemřelých podle podrobného seznamu příčin úmrtí. Údaje jsou uvedeny za ČR, za jednotlivé kraje a okresy v jejich současném vymezení za období 2009 až 2018 a navazují tak na publikace z minulých let. Příčiny úmrtí jsou zařazeny v souladu s 10. revizí Mezinárodní klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů (MKN 10) do 20 kapitol (označené římskými číslicemi I. až XX.). Názvy příčin nemocí jsou uvedeny podle aktualizované verze k 1. 1. 2018. Kapitoly I. - XVIII. zahrnují zemřelé na vnitřní příčiny (zemřelé následkem nemoci či tělesné vady) a kapitoly XIX. a XX. zemřelé na vnější příčiny (zemřelé následkem úrazu, otravy, sebepoškození apod.).

Tab. 1 Zemřelí podle příčin úmrtí v Jihomoravském kraji v letech 2009 až 2018

V Jihomoravském kraji zemřelo v letech 2009 až 2018 celkem 118,0 tisíc osob. Mezi příčinami úmrtí dlouhodobě převládají nemoci oběhové soustavy (47,7 % souhrnu zemřelých) a novotvary (25,2 % z počtu zemřelých v letech 2009 až 2018). S velkým odstupem následují nemoci dýchací soustavy (5,9 %), vnější příčiny, poranění a otravy (5,3 % z úhrnu zemřelých) a nemoci trávící soustavy (4,6 %).

Z grafu 1 je patrné, že zatímco podíl zemřelých na novotvary byl v jednotlivých letech sledovaného desetiletí relativně stálý (rozmezí od 24,1 % v roce 2015 po 26,2 % v roce 2014), podíl zemřelých na nemoci oběhové soustavy se postupně snižoval (z 52,1 % v roce 2009 na 43,5 % v roce 2018).

Graf 1 Zemřelí celkem a podle vybraných příčin úmrtí v Jihomoravském kraji v letech 2009 až 2018

V grafu 2 je znázorněn vývoj podílu dvou nejčastějších příčin úmrtí v kraji podle pohlaví. Zde je zřejmé, že podíl zemřelých na novotvary byl v jednotlivých letech sledovaného desetiletí relativně stálý jen u žen – rozmezí od 21,5 % v roce 2015 po 23,8 % v roce 2016. U mužů podíl spíše kolísal a krajní hodnoty byly zjištěny v roce 2017 (26,5 %) a v roce 2014 (29,1 %).

Podíl zemřelých na nemoci oběhové soustavy, jak již bylo uvedeno za celkové hodnoty, se postupně snižoval - u mužů ze 44,8 % v roce 2009 na 39,2 % v roce 2018. U žen z 59,3 % v roce 2009 na 47,9 % v roce 2018.

Graf 2 Zemřelí podle pohlaví a vybraných příčin úmrtí v Jihomoravském kraji v letech 2009 až 2018

Třetí nejčastější příčinou úmrtí u mužů v souhrnu uvedených 10 let byly vnější příčiny, poranění a otravy. Výjimkou byly roky 2015, 2017 a 2018 kdy se na třetí místo „dostaly“ nemoci dýchací soustavy. U žen byly na 3. místě v pořadí příčin vždy nemoci dýchací soustavy. V příčinách úmrtí mužů i žen v posledních letech narůstalo zastoupení nemocí nervové soustavy (v roce 2018 3,4 % úmrtí žen a 2,4 % úmrtí mužů) a nemocí endokrinní výživy a přeměny látek (v roce 2018 4,0 % úmrtí žen a 2,9 % úmrtí mužů).

Graf 3 Nejčastější příčiny úmrtí mužů v Jihomoravském kraji – úhrn let 2009 až 2018

V grafech 3 a 4 jsou uvedeny nejčetnější příčiny úmrtí mužů a žen ve sledovaných 10 letech. U obou pohlaví dominuje chronická ischemická choroba srdeční – u žen byla příčinou 20,7 % všech úmrtí a u mužů 15,2 %. Druhou příčinou v pořadí, shodně opět u obou pohlaví, je akutní infarkt myokardu – u mužů byl příčinou 7,2 % všech úmrtí a u žen 6,5 %. Z nádorových onemocnění je u mužů na celkově třetím místě zhoubný nádor průdušky – bronchu a plíce – 6,2 % všech úmrtí. U žen je třetí nejčetnější příčinou ateroskleróza (kornatění tepen) – 3,7 % všech úmrtí.

Graf 4 Nejčastější příčiny úmrtí žen v Jihomoravském kraji – úhrn let 2009 až 2018

Spíše pro zajímavost lze uvést, že v grafu 3 u mužů na 10. místě v pořadí by měl být uveden údaj o počtu sebevrahů – v letech 2009 až 2018 totiž zvolilo dobrovolný odchod ze života 1 299 mužů, tedy o 57 více, než zemřelo na alkoholické onemocnění jater. K vnějším příčinám, poraněním a otravám je třeba dodat, že sebevraždu spáchalo i 278 žen, a dále, že při dopravních nehodách v Jihomoravském kraji za 10 let zemřelo celkem 604 mužů a 196 žen.

Ve struktuře zemřelých podle věku nepřekvapuje skutečnost, že většina zemřelých byla ve vyšších věkových skupinách, 46,9 % z úhrnu zemřelých v letech 2009 až 2018 bylo starší 80 let. Právě postupné zvyšování podílu zemřelých ve věku 80 a více let svědčí o tom, že lidé se dožívají vyššího věku. V roce 2009 tvořili zemřelí v tomto věku 43,9 %, v roce 2015 a 2017 již 48,7 %, v roce 2018 byl podíl nepatrně nižší, a to 46,8 %.

Tab. 2 Zemřelí podle věkových skupin v Jihomoravském kraji v letech 2009 až 2018

Tabulka 3 obsahuje úhrn zemřelých podle věkových skupin i podle příčin úmrtí. Z grafu 5 vyplývá, že procento zemřelých ve věkových skupinách do 44 let z celkového počtu zemřelých není nijak vysoké. Vyplývá z něj ale také fakt, že převažující příčinou úmrtí zemřelých tohoto věku jsou vnější příčiny, poranění a otravy. U zemřelých ve věku 45 až 69 let jsou převažující příčinou novotvary a u zemřelých ve věku 70 a více let převažují nemoci oběhové soustavy.

Tab. 3 Zemřelí podle věku a příčin úmrtí v Jihomoravském kraji - souhrn let 2009 až 2018

Graf 5 Zemřelí podle věkových skupin a vybraných příčin úmrtí v Jihomoravském kraji
- souhrn let 2009 až 2018

Jako doplnění jsou uvedeny souhrny zemřelých za roky 2009 až 2018 podle vybraných příčin úmrtí v členění podle okresů Jihomoravského kraje. Např. v okrese Blansko byl ve srovnání příčin úmrtí s ostatními okresy kraje nejvyšší podíl zemřelých na nemoci oběhové soustavy (52,2 %) a na druhé straně nejnižší podíl zemřelých na novotvary (23,0 %). Naopak v okrese Břeclav byl nejvyšší podíl zemřelých na novotvary (26,2 % z úhrnu zemřelých), nejnižší podíl zemřelých na nemoci oběhové soustavy byl v okrese Znojmo (45,5 % z celkového počtu zemřelých). 

Tab. 4 Zemřelí podle příčin úmrtí v okresech Jihomoravského kraje – souhrn let 2009 až 2018

Kontakt:
Ing. Karel Adam
Krajská správa ČSÚ v Brně
E-mail: karel.adam@czso.cz
Tel.: 542 528 172