Perly týdne: Nespoléhat se na nové QE, nepredikovat rok 2020. A u nás pokles pod ekonomický potenciál

Ve světě…

Něco úplně jiného než v letech 2006 a 1999: Stratég Michael Wilson z Morgan Stanley podle CNBC tvrdí, že dělat nějaké predikce pro následující dva měsíce je dost složité, o celém roku 2020 nemluvě. Mimo jiné totiž zdaleka není jasné, jak se budou vyvíjet spory mezi USA a Čínou. Je podle něj možné, že akcie budou těžit z uvolnění monetární politiky, jenže kolem dubna příštího roku se trh začne více zaměřovat na fundament. A v této oblasti je nejistota vyšší než obvykle.

CNBC také přináší rozhovor s Byronem Wienem z vedení investičního gigantu Blackstone. Podle něj si lidé stěžují, že akcie jsou předražené, ale kvůli nízkým sazbám se ceny ve skutečnosti nachází pod svou férovou výší. Rally tak nemusí být „ani zdaleka u konce“. Férové PE indexu S&P 500 by se podle Wienema mělo pohybovat kolem hodnoty 18, podle CNBC se nyní nachází na hodnotě 17,8. Investor tvrdí, že se americká ekonomika nachází v dobré situaci, podobné je to s korporátními zisky. „Není to vůbec podobné rokům 2006 a 1999“, dodal.

Revoluce jménem Heliogen: Good News Network si všímá „tajného start-upu za kterým stojí Bill Gates“. Ten pracuje s technologií využívající koncentrované sluneční energie, která umožňuje dosažení teplot převyšujících 1 000 stupňů Celsia. Tato technologie by prý mohla představovat „výrazný posun v boji s klimatickými změnami“. Zmíněná teplota je podle portálu asi čtvrtinou teploty povrchu slunce a zmíněná společnost Heliogen tak může svou technologii využívat v odvětvích intenzivně využívajících fosilní paliva. Jde například o výrobu cementu, oceli, či rafinerie. Jen výroba cementu přitom prý odpovídá za 7 % globálních emisí. Heliogen ale míří ještě výš a chce dosáhnout teplot kolem 1 500 stupňů Celsia. Ty by již umožňovaly ekologickou výrobu paliv, jako je vodík. Celá technologie stojí na pokročilých počítačových programech a velmi přesném nastavení zrcadel, která zaměřují sluneční světlo do jednoho bodu.

QE a akcie: Investiční společnost Schwab přemítá ve své nové analýze nad vztahem mezi QE a akciemi. Poukazuje na to, že panuje rozšířený názor, podle kterého byl růst cen akcií po finanční krizi do značné míry tažen kvantitativním uvolňováním centrálních bank. A jelikož nyní některé centrální banky opět plánují růst svých rozvah, mělo by to mít na akcie opět pozitivní vliv. Schwab ovšem tvrdí, že „historie takový příliš zjednodušený vztah neukazuje“. Během posledních deseti let totiž například najdeme období, kdy centrální banky zpomalily tempo nákupu aktiv, či dokonce došlo k poklesu jejich rozvah, ale akciový trh si vedl dobře. Vypovídající je i to, že během rally roku 2019 rozvahy bank také klesaly.

Schwab se zaměřuje i na vývoj v Evropě, protože ECB obnovila nákupy aktiv. V minulosti tu sice trendově šel růst její rozvahy ruku v ruce s rostoucím akciovým trhem. Nicméně podle analytiků společnosti při detailnějším pohledu zjistíme, že tu žádný silný vztah není. Investoři by se tak neměli tolik zaměřovat na QE, ale na vývoj v reálné ekonomice, a zejména zisků firemního sektoru. Pro rok 2020 by konkrétně měli být opatrní s předpokladem, že návrat růstu rozvah centrálních bank znamená vyšší ceny akcií. Jejich skutečným tahounem může být právě vývoj v ekonomice, a zejména obchodní spory mezi USA a Čínou.

Americké trhy nezdolatelné: Investiční společnost Bespoke si všímá toho, že za posledních deset let si americké trhy obvykle vedly lépe, než trhy mezinárodní. Měřeno od roku 1999 na tom v létě letošního roku byly mezinárodní akcie relativně k těm americkým se svou návratností dokonce úplně nejhůře. V srpnu se ale tok kapitálu začal obracet a investice začaly proudit směrem k mezinárodním akciím. Jenže podle vývoje posledních týdnů se zdá, že to opět byla marná naděje pro ty, kteří se domnívají, že mezinárodní trhy konečně převezmou vedoucí roli. „Zatímco index S&P 500 téměř každý den pokořuje nová maxima, mezinárodní akcie opět nejsou schopny s ním držet krok“, píše Bespoke.

Ledničku radši v Bulharsku než v Německu: Eurostat se tento týden věnuje porovnávání cen některých energií v evropských zemích a v jeho rámci ukazuje i náklad spojený s provozem jedné ledničky. Podle následujícího grafu je nejvyšší v Německu, kde dosahuje více než 77 eur. Výrazně se na tom podílí daně, stejně jako v druhém Dánsku. Na třetím místě je Belgie, kde ale rozhodující roli hraje samotná cena elektrické energie. Průměr EU se nachází na 54 eurech, Česká republika je na 44 eurech a má jednu z nejnižších úrovní zdanění mezi evropskými zeměmi. Nejnižší je energetický provoz ledničky v Bulharsku a Maďarsku:


Eurostat se věnuje i struktuře výdajů domácností v EU. Podle následujícího obrázku dávají nejvíce na bydlení, následuje doprava a výdaje na potraviny a nápoje. Za nimi se nachází rekreace, restaurace, vybavení domácnosti, oblečení, alkoholické nápoje, komunikace, vzdělávání a nakonec další zboží a služby:


Poslední graf od Eurostatu porovnává výši zmíněné nejvýznamnější položky – nákladů na bydlení. Vysoko nad průměrem EU je Finsko, Dánsko a Slovensko, mírně nad průměrem EU je i Česká republika s 25% poměrem nákladů na bydlení k celkovým výdajům domácností:


... a u nás doma

Krize nehrozí: Centrum.cz přináší rozhovor s guvernérem České národní banky Jiřím Rusnokem, který „zůstává optimistou, čeká maximálně mírné ochlazení ekonomiky, důvod k nějakému radikálnímu hýbání se základními úrokovými sazbami tak podle něj není“. Mimo jiné uvedl:

„Náš systém zdanění realit je hloupý. Máme extrémně nízkou nemovitostní daň. Uznávám argument, že přece nejde jen tak ji zvyšovat babičce v Orlických horách. Ale ona má jednu nemovitost a má tam trvalé bydliště. Pokud má ovšem někdo pět bytů, takzvaně pro děti, nevidím žádný důvod, proč by i v takových případech měl platit extrémně nízkou, de facto sociální daň“.

"Asi nyní platí dobré pravidlo centrálních bankéřů: Když není dostatek argumentů ani pro pohyb sazeb nahoru, ani dolů, nechme je, kde jsou. Jen v našem případě je i to ponechání sazeb beze změny důležitou informací, kterou nemůžeme odkládat a musíme ji vyhlásit“.

„Co je zajímavé, že se asi trochu změnil náš model konvergence, tedy přibližování Západu. Před krizí jsme se přibližovali prostřednictvím posilování koruny. Teď skrze vyšší růst cen a mezd... osobně to nepovažuji za žádnou tragédii, přibližování cenových a mzdových hladin jádru eurozóny je v zásadě zdravý proces“.

„Možná se vrátíme pod potenciál české ekonomiky, ale pořád porosteme. Z našeho pohledu bude příští rok jakési dno a pak se zase dostaneme k vyšším číslům. Takže my jsme optimisté“.

Karel IV stále nejvýznamnější: Seznam.cz píše, že „nejvýznamnější osobností českých dějin je podle pětiny lidí český král a císař Svaté říše římské Karel IV. Pro 19 procent Čechů je největší osobností první prezident Tomáš Garrique Masaryk a podle 18 procent bývalý prezident Václav Havel. Na čtvrtém místě žebříčku nejvýznamnějších osobností se umístil nedávno zesnulý zpěvák Karel Gott, plyne to z šetření CVVM“.

Velký přesun do Prahy: Seznam.cz také tento týden tvrdí, že „v roce 2070 bude třetina Čechů žít v Praze a Středočeském kraji“. Naznačuje to projekce Českého statistického úřadu (ČSÚ). „Ve všech krajích s výjimkou hlavního města tak brzy začne převažovat počet zemřelých nad počtem narozených. V Praze by měli přirozenou obměnou přibývat obyvatelé do konce 50. let, dodává portál.