ČSÚ (ČSÚ)
Z regionů  |  29.11.2019 00:00:00

Plzeňský kraj je třetí v podílu tříděného odpadu - Produkce odpadů a výdaje na ochranu životního prostředí v Plzeňském kraji

 

roce 2018 se Plzeňský kraj v produkci podnikových odpadů v kg na 1 obyvatele pohyboval pod průměrem ČR. Nebezpečné podnikové odpady tvořily 3,7 % z celkového podnikového odpadu. V porovnání s ostatními kraji se Plzeňský kraj v podílu nebezpečných odpadů na 1 obyvatele umístil na pátém nejnižším místě a v porovnání s Hl. městem Prahou byla produkce nebezpečných odpadů na 1 obyvatele nižší o 281 kg. I v produkci komunálního odpadu se Plzeňský kraj pohyboval pod průměrem ČR (sedmé nejnižší místo v porovnání s ostatními kraji). Plzeňský kraj patří ke krajům s vyšším podílem tříděného odpadu a v porovnání s ostatními kraji se umístil na třetím nejvyšším místě. Výše investic na ochranu životního prostředí podle místa investice byla v porovnání s ostatními kraji třetí nejnižší.

1. Podnikový odpad

roce 2018 bylo v Plzeňském kraji vyprodukováno 930,7 tis. tun podnikového odpadu (podnikový odpad v jednotlivých krajích se sleduje podle sídla podniku). Meziročně se tento odpad snížil o 232,6 tis. tun, tj. snížení o 20, %. Na 1 obyvatele připadlo v Plzeňském kraji 1 597,4 kg podnikového odpadu. Meziroční pokles činil 410,9 kg na 1 obyvatele. V časové řadě 2010 až 2018 byla hodnota podnikového odpadu nejnižší v roce 2018. Nejvyšší množství podnikového odpadu bylo v rámci časové řady vyprodukováno v roce 2016, kdy na 1 obyvatele připadlo 3 086,4 kg. V průběhu dvou let se tato hodnota snížila o 48,2 %.

V porovnání s průměrem ČR byl podnikový odpad v kg na 1 obyvatelePlzeňském kraji vyšší než v ČR jen v letech 2014, 2016 a 2017. V roce 2018 byl podnikový odpadPlzeňském kraji připadající na 1 obyvatele oproti ČR nižší o 678,9 kg. Nejvíce podnikového odpaduroce 2018 připadlo na 1 obyvatele krajích Hl. město Praha (6 181,9 kg) a Jihomoravském (2 962,5 kg), naopak nejméně podnikového odpadu bylo vyprodukováno na 1 obyvatelekrajích Karlovarském (707,6 kg) a Vysočina (1 139,5 kg). Plzeňský kraj se v množství podnikového odpadu na 1 obyvatele v rámci mezikrajského porovnání umístil na sedmém nejvyšším místě.

Mezi největší producenty podnikového odpadu patří stavebnictví a zpracovatelský průmysl. Na vyprodukovaném odpadu celkem se v roce 2018 podílelo stavebnictví 39,2 %. V časové řadě 2013 až 2018 dosáhlo stavebnictví nejvyššího podílu na celkovém množství podnikového odpaduroce 2016, kdy tento podíl činil 69,9 %. Vysoký objem produkce odpadu souvisel s modernizací železniční infrastruktury. Od roku 2017 se podíl odpadu ve stavebnictví začal postupně snižovat. Zpracovatelský průmysl se v roce 2013 podílel na celkovém množství podnikového odpadu 21,9 % a v roce 2018 dosáhl 31,1 %.

roce 2013 tvořil podíl nebezpečných odpadů z podnikových odpadů celkem 2,1 % a v roce 2018 se tento podíl zvýšil na 3,7 %.

roce 2018 připadlo na 1 obyvatelePlzeňském kraji 58,6 kg nebezpečného odpadu. V množství nebezpečného odpadu, který připadl na 1 obyvatele, se Plzeňský kraj umístil na pátém nejnižším místě. Nejnižší množství nebezpečného odpadu na 1 obyvatele (25,8 kg) bylo zaznamenáno v Karlovarském kraji a nejvyšší množství nebezpečného odpadu na 1 obyvatele (339,8 kg) bylo vyprodukováno v Hl. městě Praze. Oproti průměru ČR bylo množství nebezpečného odpadu na 1 obyvatelePlzeňském kraji nižší o 73,0 kg.

2.     Komunální odpad

roce 2018 bylo vyprodukováno v Plzeňském kraji 196,6 tis. tun komunálního odpadu. Za komunální odpad se považuje odpad z domácností a podobný odpad, který je svým složením srovnatelný s odpadem domácností s výjimkou odpadu z výroby a odpadu ze zemědělství. Meziročně se zvýšil o 8,6 tis. tun, tj. zvýšení o 4,6 %. V přepočtu na 1 obyvatele činil 337,4 kg. Meziročně se komunální odpad zvýšil o 12,9 kg na 1 obyvatele. V časové řadě 2010 až 2018 se výše komunálního odpadu s výjimkou let 2013 a 2017 neustále zvyšovala. Nejnižší hodnoty dosáhl komunální odpadroce 2013 a nejvyšší byla zaznamenána v roce 2018. V porovnání s rokem 2013 se v roce 2018 zvýšil komunální odpad v přepočtu na 1 obyvatele o 46,2 %.

V porovnání s ČR byl v časové řadě 2010 až 2018 komunální odpad připadající na 1 obyvatelePlzeňském kraji nižší. V roce 2018 byl komunální odpad oproti ČR nižší o 13,8 kg na 1 obyvatele. Nejvyšší hodnota komunálního odpadu na 1 obyvateleroce 2018 byla zaznamenána v krajích Středočeském (402,4 kg) a Jihočeském (392,3 kg). Nejnižší hodnota připadla na 1 obyvateleLibereckém kraji (308,1 kg). V množství vyprodukovaného komunálního odpadu na 1 obyvatele se v mezikrajském porovnání umístil Plzeňský kraj na sedmém nejnižším místě.

Na celkovém množství komunálního odpadu se v Plzeňském krajiroce 2018 podílel běžný svoz a svoz objemného odpadu 68,4 % a odděleně sbírané složky 17,9 %. Nejvyšší podíl běžného svozu a svozu objemného odpadu na celkovém komunálním odpadu (75,4 %) byl dosažen v Hl. městě Praze, nejnižší byl tento podíl v Kraji Vysočina (56,7 %). Nejvyšší podíl odděleně sbíraných složek komunálního odpadu celkem byl dosažen ve Zlínském kraji (20,9 %). Nejnižší podíl na celkovém objemu komunálního odpadu (13,9 %) tvořily odděleně sbírané složky ve Středočeském kraji. Plzeňský kraj se v tomto ukazateli umístil porovnání s ostatními kraji na třetím nejvyšším místě za kraji Zlínským a Hl. městem Prahou.

Odděleně sbírané složky v přepočtu na 1 obyvatele činily v Plzeňském kraji 60,3 kg (čtvrté nejvyšší místo v mezikrajském porovnání). Nejvyšší podíl odděleně sbíraných složek v kg na 1 obyvatele měl Zlínský kraj (69,4 kg), naopak nejnižší podíl na 1 obyvatele připadl v Karlovarském kraji (48,9 kg).

3.     Výdaje na ochranu životního prostředí

Objem investic na ochranu životního prostředí podle místa investice dosahovalroce 2018 Plzeňském kraji 1 131,8 mil. , což v meziročním srovnání představovalo nárůst o 8,7 %. V přepočtu na 1 obyvatele bylo v roce 2018 proinvestováno1 942,6 , oproti roku 2017 se tento ukazatel zvýšil o 145,2  na 1 obyvatele. V časové řadě 2013 až 2018 byl vydán nejvyšší objem investic na ochranu životního prostředí v roce 2014, nejméně bylo investováno do životního prostředí v roce 2017. Nejvyšší objem investicroce 2014 činil 2 493,7 mil. , nejnižší v roce 2017 (1 041,1 mil. ). Rok 2018 představoval v rámci časové řady druhý nejnižší výdaj na ochranu životního prostředí v regionu. I když se objem investicroce 2018 oproti roku 2017 v Plzeňském kraji zvýšil, v mezikrajském porovnání se Plzeňský kraj umístil na třetím nejnižším místě za kraji KarlovarskýmLibereckým. Nejvíce bylo do ochrany životního prostředí investováno v kraji Hl. město Praha (5 858,8 mil. ).

Objem investic na ochranu životního prostředí podle sídla investora (987,2 mil. ) se v porovnání s rokem 2017 zvýšil o 37,7 mil. , tj. zvýšení o 4,0 %. Z hlediska struktury pořízených investic na ochranu životního prostředí (podle sídla investora) bylo vloženo nejvíce investičních prostředků do nakládání s odpadními vodami (45,0 %). Na nakládání s odpady připadlo (25,8 %) a na ochranu ovzduší a klimatu (23,1 %). Oproti roku 2017 se zvýšily investice na ochranu ovzduší a klimatu o 97,9 mil. , naopak se snížily investice do nakládání s odpadními vodami o 54,1 mil.  a do nakládání s odpady o 8,5 mil. . V roce 2018 činil objem neinvestičních nákladů na ochranu životního prostředí podle sídla investora 3 162,1 mil. , v porovnání s rokem 2017 se zvýšil jen o 0,6 %. Ze struktury neinvestičních nákladů vyplývá, že největší část finančních prostředků (68,8 %) směřovala do oblasti nakládání s odpady.

Kontakt:

Ing. Zuzana Trnečková
Krajská správa ČSÚ v Plzni
T: 377 612 253
E-mail: zuzana.trneckova@czso.cz

 

Přílohy

 

29. 11. 2019

Produkce odpadů a výdaje na ochranu životního prostředí v Plzeňském kraji

V roce 2018 se Plzeňský kraj v produkci podnikových odpadů v kg na 1 obyvatele pohyboval pod průměrem ČR. Nebezpečné podnikové odpady tvořily 3,7 % z celkového podnikového odpadu. V porovnání s ostatními kraji se Plzeňský kraj v podílu nebezpečných odpadů na 1 obyvatele umístil na pátém nejnižším místě a v porovnání s Hl. městem Prahou byla produkce nebezpečných odpadů na 1 obyvatele nižší o 281 kg. I v produkci komunálního odpadu se Plzeňský kraj pohyboval pod průměrem ČR (sedmé nejnižší místo v porovnání s ostatními kraji). Plzeňský kraj patří ke krajům s vyšším podílem tříděného odpadu a v porovnání s ostatními kraji se umístil na třetím nejvyšším místě. Výše investic na ochranu životního prostředí podle místa investice byla v porovnání s ostatními kraji třetí nejnižší.

1. Podnikový odpad

V roce 2018 bylo v Plzeňském kraji vyprodukováno 930,7 tis. tun podnikového odpadu (podnikový odpad v jednotlivých krajích se sleduje podle sídla podniku). Meziročně se tento odpad snížil o 232,6 tis. tun, tj. snížení o 20, %. Na 1 obyvatele připadlo v Plzeňském kraji

1 597,4 kg podnikového odpadu. Meziroční pokles činil 410,9 kg na 1 obyvatele. V časové řadě 2010 až 2018 byla hodnota podnikového odpadu nejnižší v roce 2018. Nejvyšší množství podnikového odpadu bylo v rámci časové řady vyprodukováno v roce 2016, kdy na 1 obyvatele připadlo 3 086,4 kg. V průběhu dvou let se tato hodnota snížila o 48,2 %.

Podnikový odpad na 1 obyvatele v kg

 Česká republika

 Plzeňský kraj

 

V porovnání s průměrem ČR byl podnikový odpad v kg na 1 obyvatele v Plzeňském kraji vyšší než v ČR jen v letech 2014, 2016 a 2017. V roce 2018 byl podnikový odpad v Plzeňském kraji připadající na 1 obyvatele oproti ČR nižší o 678,9 kg. Nejvíce podnikového odpadu v roce 2018 připadlo na 1 obyvatele v krajích Hl. město Praha (6 181,9 kg) a Jihomoravském (2 962,5 kg), naopak nejméně podnikového odpadu bylo vyprodukováno na 1 obyvatele v krajích Karlovarském (707,6 kg) a Vysočina (1 139,5 kg). Plzeňský kraj se v množství podnikového odpadu na 1 obyvatele v rámci mezikrajského porovnání umístil na sedmém nejvyšším místě.

 

Mezi největší producenty podnikového odpadu patří stavebnictví a zpracovatelský průmysl. Na vyprodukovaném odpadu celkem se v roce 2018 podílelo stavebnictví 39,2 %. V časové řadě 2013 až 2018 dosáhlo stavebnictví nejvyššího podílu na celkovém množství podnikového odpadu v roce 2016, kdy tento podíl činil 69,9 %. Vysoký objem produkce odpadu souvisel s modernizací železniční infrastruktury. Od roku 2017 se podíl odpadu ve stavebnictví začal postupně snižovat. Zpracovatelský průmysl se v roce 2013 podílel na celkovém množství podnikového odpadu 21,9 % a v roce 2018 dosáhl 31,1 %.

 

Produkce podnikového a komunálního odpadu v Plzeňském kraji

 

2013

2014

2015

2016

2017

2018

Rozdíl 2018-2013

Produkce podnikového odpadu v tis. t

970,5

1 293,0

1 158,0

1 782,8

1 163,3

930,7

-39,9

z toho zemědělství, lesnictví a rybářství  v %

0,5

0,3

0,4

0,3

0,4

0,7

0,2

zpracovatelský průmysl v %

21,9

18,9

21,4

16,0

26,1

31,1

9,2

stavebnictví v %

49,1

61,8

38,6

69,9

46,0

39,2

-9,9

velkoobchod, maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel v %

4,1

3,1

2,8

3,0

7,1

4,0

-0,1

Produkce podnikového odpadu na 1 obyvatele v kg

1694,1

2252,7

2011,7

3086,4

2008,3

1597,4

-96,7

z toho zemědělství, lesnictví a rybářství

8,0

6,9

7,1

8,2

8,0

10,9

2,9

zpracovatelský průmysl

371,4

426,6

430,6

494,2

524,7

497,3

125,9

stavebnictví

831,2

1 391,8

776,2

2 158,4

923,5

626,0

-205,2

velkoobchod, maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel

69,6

70,9

57,1

93,8

142,5

64,5

-5,1

Nebezpečné podnikové odpady v tis.t

20,1

25,5

21,9

26,1

27,4

34,1

14,0

Podíl nebezpečných podnikových odpadů z podnikových odpadů celkem v %

2,1

2,0

1,9

1,5

2,4

3,7

1,6

Produkce komunálního odpadu v tis. t

132,3

144,5

162,8

190,8

187,9

196,6

64,3

z toho běžný svoz v %

59,4

54,2

53,0

55,6

54,4

56,2

-3,1

svoz objemného odpadu v %

12,8

13,1

11,7

12,0

12,0

12,2

-0,6

odděleně sbírané složky v %

17,8

17,7

17,1

16,0

18,1

17,9

0,1

odpady z komunálních služeb

(z čištění ulic, tržišť, parků atd.) v %

0,3

0,3

0,4

0,4

0,5

0,3

0,0

Komunální odpad na 1 obyvatele v kg

230,9

251,7

282,7

330,4

324,5

337,4

106,5

V roce 2013 tvořil podíl nebezpečných odpadů z podnikových odpadů celkem 2,1 % a v roce 2018 se tento podíl zvýšil na 3,7 %.

 

Nebezpečný odpad v kg na 1 obyvatele podle krajů v roce 2018

KVK HKK JHČ OLK PLK VYS ULK ZLK MSK PAK STČ LBK JHM PHA

 

V roce 2018 připadlo na 1 obyvatele v Plzeňském kraji 58,6 kg nebezpečného odpadu. V množství nebezpečného odpadu, který připadl na 1 obyvatele, se Plzeňský kraj umístil na pátém nejnižším místě. Nejnižší množství nebezpečného odpadu na 1 obyvatele (25,8 kg) bylo zaznamenáno v Karlovarském kraji a nejvyšší množství nebezpečného odpadu na 1 obyvatele (339,8 kg) bylo vyprodukováno v Hl. městě Praze. Oproti průměru ČR bylo množství nebezpečného odpadu na 1 obyvatele v Plzeňském kraji nižší o 73,0 kg.

Komunální odpad na 1 obyvatele v kg

Česká republika

Plzeňský kraj

 

2. Komunální odpad

V roce 2018 bylo vyprodukováno v Plzeňském kraji 196,6 tis. tun komunálního odpadu. Za komunální odpad se považuje odpad z domácností a podobný odpad, který je svým složením srovnatelný s odpadem domácností s výjimkou odpadu z výroby a odpadu ze zemědělství. Meziročně se zvýšil o 8,6 tis. tun, tj. zvýšení o 4,6 %. V přepočtu na 1 obyvatele činil 337,4 kg. Meziročně se komunální odpad zvýšil o 12,9 kg na 1 obyvatele. V časové řadě 2010 až 2018 se výše komunálního odpadu s výjimkou let 2013 a 2017 neustále zvyšovala. Nejnižší hodnoty dosáhl komunální odpad v roce 2013 a nejvyšší byla zaznamenána v roce 2018. V porovnání s rokem 2013 se v roce 2018 zvýšil komunální odpad v přepočtu na 1 obyvatele o 46,2 %.

 

V porovnání s ČR byl v časové řadě 2010 až 2018 komunální odpad připadající na

1 obyvatele v Plzeňském kraji nižší. V roce 2018 byl komunální odpad oproti ČR nižší o 13,8 kg na 1 obyvatele. Nejvyšší hodnota komunálního odpadu na 1 obyvatele v roce 2018 byla zaznamenána v krajích Středočeském (402,4 kg) a Jihočeském (392,3 kg). Nejnižší hodnota připadla na 1 obyvatele v Libereckém kraji (308,1 kg). V množství vyprodukovaného komunálního odpadu na 1 obyvatele se v mezikrajském porovnání umístil Plzeňský kraj na sedmém nejnižším místě.

 

Na celkovém množství komunálního odpadu se v Plzeňském kraji v roce 2018 podílel běžný svoz a svoz objemného odpadu 68,4 % a odděleně sbírané složky 17,9 %. Nejvyšší podíl běžného svozu a svozu objemného odpadu na celkovém komunálním odpadu (75,4 %) byl dosažen v Hl. městě Praze, nejnižší byl tento podíl v Kraji Vysočina (56,7 %). Nejvyšší podíl odděleně sbíraných složek z komunálního odpadu celkem byl dosažen ve Zlínském kraji (20,9 %). Nejnižší podíl na celkovém objemu komunálního odpadu (13,9 %) tvořily odděleně sbírané složky ve Středočeském kraji. Plzeňský kraj se v tomto ukazateli umístil porovnání s ostatními kraji na třetím nejvyšším místě za kraji Zlínským a Hl. městem Prahou.

 

Odděleně sbírané složky v přepočtu na 1 obyvatele činily v Plzeňském kraji 60,3 kg (čtvrté nejvyšší místo v mezikrajském porovnání). Nejvyšší podíl odděleně sbíraných složek v kg na 1 obyvatele měl Zlínský kraj (69,4 kg), naopak nejnižší podíl na 1 obyvatele připadl v Karlovarském kraji (48,9 kg).

Odděleně  sbírané složky komunálního odpadu v kg na 1 obyvatele podle krajů v roce 2018

KVK JHM ULK LBK PAK OLK STČ MSK PHA HKK PLK JHČ VYS ZLK

 

3. Výdaje na ochranu životního prostředí 

Objem investic na ochranu životního prostředí podle místa investice dosahoval v roce 2018 v Plzeňském kraji 1 131,8 mil. , což v meziročním srovnání představovalo nárůst o 8,7 %. V přepočtu na 1 obyvatele bylo v roce 2018 proinvestováno1 942,6 , oproti roku 2017 se tento ukazatel zvýšil o 145,2 na 1 obyvatele. V časové řadě 2013 až 2018 byl vydán nejvyšší objem investic na ochranu životního prostředí v roce 2014, nejméně bylo investováno do životního prostředí v roce 2017. Nejvyšší objem investic v roce 2014 činil 2 493,7 mil. , nejnižší v roce 2017 (1 041,1 mil. ). Rok 2018 představoval v rámci časové řady druhý nejnižší výdaj na ochranu životního prostředí v regionu. I když se objem investic v roce 2018 oproti roku 2017 v Plzeňském kraji zvýšil, v mezikrajském porovnání se Plzeňský kraj umístil na třetím nejnižším místě za kraji Karlovarským a Libereckým. Nejvíce bylo do ochrany životního prostředí investováno v kraji Hl. město Praha (5 858,8 mil. ).

 

Objem investic na ochranu životního prostředí podle sídla investora (987,2 mil. ) se v porovnání s rokem 2017 zvýšil o 37,7 mil. , tj. zvýšení o 4,0 %. Z hlediska struktury pořízených investic na ochranu životního prostředí (podle sídla investora) bylo vloženo nejvíce investičních prostředků do nakládání s odpadními vodami (45,0 %). Na nakládání s odpady připadlo (25,8 %) a na ochranu ovzduší a klimatu (23,1 %). Oproti roku 2017 se zvýšily investice na ochranu ovzduší a klimatu o 97,9 mil. , naopak se snížily investice do nakládání s odpadními vodami o 54,1 mil. a do nakládání s odpady o 8,5 mil. . V roce 2018 činil objem neinvestičních nákladů na ochranu životního prostředí podle sídla investora 3 162,1 mil. , v porovnání s rokem 2017 se zvýšil jen o 0,6 %. Ze struktury neinvestičních nákladů vyplývá, že největší část finančních prostředků (68,8 %) směřovala do oblasti nakládání s odpady.

 

 

Investice a neinvestiční náklady na ochranu životního prostředí podle kraje sídla investora a podle účelu v Plzeňském kraji (průměr let 2013–2018)

 5,3 %                                                                                                      4,5 %              3,4 %

 

 Ochrana ovzduší  a klimatu

 Nakládání  s odpadními vodami

 Nakládání s odpady

 Ostatní

 Investice                                                                                       Neinvestiční náklady

 

 

 

 

Kontakt:

Ing. Zuzana Trnečková

Krajská správa ČSÚ v Plzni

Tel.: 377 612 253

E-mail: zuzana.trneckova@czso.cz

 

 

K článku zatím nejsou žádné komentáře.
Přidat komentář





Zobrazit sloupec 

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Ochranné známky

Finanční katalog

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Monitoring ekonomiky

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat, Cookies

 

Copyright © 2000 - 2024

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.

ISSN 1801-8688