(Kurzy.cz)
Růst minimální mzdy - odbory dosáhly, čeho chtěly – máme „prosperitu pro všechny“.
Odbory dosáhly, čeho
chtěly – máme „prosperitu pro všechny“. Nyní by měly ale brát ohled také na
zaměstnavatele, prosperita totiž pozvolna mizí. Odbory však nadále mají chtivé
požadavky, aniž by braly dostatečně na zřetel třeba chřadnutí německé
ekonomiky, které ohrožuje český průmysl. Víc
než 1500 odborářů z celé republiky se například nedávno sešlo v Praze, aby se
společně připravili na vyjednávání o dalším zvýšení mezd ve firmách. Žádají
také výrazný růst minimální mzdy.
Přitom vedle znatelně
rychlejšího růstu reálných mezd, ergo kupní síly, ergo životní úrovně je pro
Česko druhé poloviny tohoto desetiletí – v porovnání s polovinou
první – příznačné přivírání nůžek mezi zaměstnanci s vyššími výdělky a
těmi s výdělky nižšími. V letech 2010 až 2014 rostla průměrná
nominální mzda průměrným tempem 2,8 procenta, zatímco
mediánová mzda průměrně jen rychlostí dvou procent ročně. Rychlejší
růst průměrné mzdy (na kterou dosáhne jen zhruba třetina pracovníků)
v porovnání s růstem mzdy mediánové (na kterou dosáhne
polovina pracovníků) znamená, že lépe placení pracovníci zvyšují svůj výdělkový
náskok oproti těm s nižšími příjmy. To se dělo právě v prvé polovině
desetiletí, kterou silně poznamenala světová finanční krize a její důsledky
v ČR, ale i chyby tehdejších vlád v oblasti hospodářské politiky.
Výsledkem bylo, že firmy se zbavovaly spíše hůře placených pracovníků
s nižší kvalifikací, zatímco ty s vyšší kvalifikací si snažily
udržet.
V druhé polovině
běžící dekády se ale situace obrátila. Medián mezd rostl od začátku roku 2015
do poloviny roku letošního průměrným čtvrtletním tempem 6,1 procenta, zatímco
průměr nominálních mezd si polepšoval tempem 5,7 procenta. To svědčí o tom, že
se rychleji přidávalo pracovníkům s nižšími výdělky, takže příjmové nůžky
se přivíraly. Klíčový podíl na tom má platová politika státu a zejména
navyšování minimální mzdy. Minimální mzda narostla mezi
lety 2010 a 2019 o bezmála 67 procent, z osmi tisíc korun na současných
13 350 korun.
Odbory přitom žádaly
od příštího roku navýšení minimální mzdy na 15 tisíc korun
měsíčně, což by znamenalo nárůst oproti situaci počátkem dekády o bezmála
devadesát procent. Minimální mzda by tedy v tomto
desetiletí rostla zhruba dvojnásobným tempem oproti mzdě průměrné.
Zejména ovšem v jeho druhé polovině. Vždyť od roku 2015 do letoška
vzrostla minimální mzda o zhruba 45 procent (v letech 2010 až
2014 jen o asi šest procent). Netřeba připomínat, že už 45procentní
nárůst minimální mzdy během pouhých pěti let je pro
zaměstnavatele pořádnou „dardou“, která je přiměje rychleji automatizovat a
robotizovat výrobu a zejména je v čase citelného ekonomického útlumu
přiměje i k rychlejšímu propouštění, než jaké by nastalo při pomalejším
růstu minimální mzdy. Propouštět se budou ale zejména zaměstnanci,
kteří nejsou odborově organizováni, pročež nemají tak silné zastání. Tudíž
odbory svým nynějším tlakem na překotný růst minimální mzdy vlastně
v budoucnu připraví o práci třeba desetitisíce lidí, kteří by si jinak
udrželi. Minimální mzda se podle dnešního rozhodnutí vlády zvýší od
příštího roku na nikoli na 15 tisíc korun, ale „jen“ na 14 600. to lze za
daných podmínek vidět jako určitý kompromis.
Za přivírání
příjmových nůžek, jež probíhá ve druhé polovině dekády, ovšem ještě tuzemská
ekonomika daň zaplatí. Při další hospodářské krizi budou zaměstnavatelé nejprve
opět propouštět ty s nižší kvalifikací (nebo ty, kteří nejsou odborové
organizováni), což opět nůžky rozevře. A kvůli překotnému
růstu minimální mzdy bude zřejmě toto rozevírání probíhat
rychleji, než tomu bylo v důsledku minulé krize. To je však teprve budoucnost.
Pro léta od roku 2015 stále platí, že citelný, čtyřprocentní růst kupní síly
obyvatelstva, snoubený navíc s přivíráním příjmových nůžek, výrazně
přispívá k růstu či udržování popularity politiků, které si veřejnost
s touto érou „prosperity pro všechny“ spojuje ponejvíce – Andreje Babiše a
Miloše Zemana.
Lukáš
Kovanda, Ph.D.
Hlavní
ekonom, CZECH FUND
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
18.04.2024 Daňové přiznání lidem provětralo peněženky....
15.04.2024 Kam půjdou úrokové sazby? Aktuální přehled...
15.04.2024 Zabouchnuté dveře vyřeší zámečník od pojišťovny...
Okénko investora
Mgr. Timur Barotov, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Michal Brothánek, AVANT IS
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Ali Daylami, BITmarkets
Bitcoin stanovil nové historické maximum – Je už na nákup pozdě?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Okénko finanční rady
Petr Holub, MojeNebankovka
Petr Holub, Zoxo Financial s.r.o.
Marek Pokorný, Portu
Tomáš Kadeřábek, Swiss Life Select
Lenka Rutteová, Bezvafinance
Úvěr na rekonstrukci za max. 3,5 %. Rozjela se nová vlna dotací
Lukáš Kaňok, Kalkulátor.cz
Tomáš Vrňák, Ušetřeno.cz
Nové ceníky dodavatelů: Domácnosti mohou ušetřit i tisíce korun
Zuzana Dubová, RekvalifikacniKurzy.cz
Změna kariéry v polovině života: Jak rekvalifikační kurzy mohou otevřít nové příležitosti?