Vývoj na devizovém trhu ve 47. týdnu (18.11.-22.11.2019)

Klíčové události a ukazatele

CZ - Ceny průmyslových výrobců v říjnu poklesly o 0,3 % m/m a vzrostly jen o 0,9 % r/r
EZ - Kompozitní index PMI v listopadu poklesl na 50,3 z říjnových 50,6 bodu
PL - Průmyslová produkce v říjnu vzrostla o 1,1 % m/m a 3,7 % r/r
US - Dojednání malé obchodní dohody mezi USA a Čínou do konce letošního roku v ohrožení

Očekávané události a ukazatele v příštím týdnu

CZ - Konjunkturální průzkum (listopad)
DE - Index podnikatelské nálady Ifo (listopad)
EZ - Index spotřebitelských cen (listopad) - předběžný odhad
US - Hrubý domácí produkt (3. čtvrtletí) - zpřesněný odhad

Měnové kurzy (vývoj v tomto týdnu) a Predikce vývoje

Úrokové sazby

Vývoj EUR/CZK

• Koruně se v tomto týdnu dařilo a připsala si zisky cca 10 haléřů. Obchodování se přesunulo k hladině 25,50 CZK/EUR, když ve čtvrtek a v pátek ráno se kurz krátce nacházel dokonce pod zmíněnými 25,50.
• Z pohledu domácích makroekonomických statistik tento týden příliš zajímavý nebyl. Aktualizovanou makroekonomickou prognózu ve čtvrtek představila organizace OECD, ve které počítá s růstem české ekonomiky v letošním roce o 2,6 % a v příštím roce o 2,1 %. Tahounem růstu HDP v ČR podle OECD zůstane spotřeba domácností a vlády. Investice a čistý export přispějí k růstu ekonomiky jen nevýznamně. Brzdou růstu domácí ekonomiky podle OECD zůstává i nadále nedostatek volných pracovních sil. Při pohledu na údaje MPSV se sice počet volných pracovních míst od konce léta snižuje, avšak počet nezaměstnaných zůstává i nadále výrazně nižší, než počet nabízených míst a na tom se nic nezmění ani v nejbližších měsících.
• K měnové politice se v týdnu vyjádřil největší zastánce zvýšení úrokových sazeb ze sedmičlenné bankovní rady České národní banky (ČNB) V. Benda, který pro vyšší sazby hlasoval i na listopadovém zasedání ČNB. Současné ekonomické situaci by podle něj odpovídalo zvýšení sazeb, když důvodem jsou podle něj domácí inflační tlaky a optimističtější výhled na ekonomický vývoj v zahraničí. Silné domácí inflační tlaky navíc podle něj budou ze setrvačnosti přetrvávat i navzdory zpomalení české ekonomiky. Zpětně V. Benda vidí, že ČNB měla sazby od ukončení intervenčního režimu zvyšovat agresivněji, a to i s ohledem na neposilování koruny v posledních čtvrtletích. Na druhé straně V. Benda nevnímá dočasné překročení inflace přes 3 % (horní hranice tolerančního pásma) jako fatální. Stabilita úrokových sazeb minimálně do konce 1. čtvrtletí 2020 zůstává podle nás i nadále nejpravděpodobnějším scénářem.

Vývoj USD/CZK

• Obchodování koruny vůči dolaru bylo v tomto týdnu umírněné. Koruna mírně posílila a na krátko se podívala pod hranici 23 CZK/USD. Výraznější zisky si však připsat nedokázala.
• Negativní zpráva přišla v průběhu týdne ohledně vývoje obchodní dohody mezi USA a Čínou. V říjnu a v první polovině listopadu finanční trhy živil optimismus, že USA s Čínou letos dojednají alespoň malou obchodní dohodu, která zabrání další eskalaci obchodního protekcionismu a bude odrazovým můstkem pro odstranění cel, která byla mezi oběma zeměmi zavedena v letošním a v loňském roce. Podle dostupných informací však vše nasvědčuje tomu, že se první fázi obchodní dohody mezi USA a Čínou do konce letošního roku nepodaří uskutečnit. Pozitivně rozhodně nevyzněl ani následný projev čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, který uvedl, že se Čína snaží s USA dohodnout, zároveň je však připravena k odvetě, pokud to bude třeba.
• Na finanční trhy se tak může v závěru roku vrátit pesimismus, zvláště, když zcela nelze vyloučit, že v polovině prosince budou přeci jen zavedena vyšší cla na dovoz čínského spotřebního zboží (především elektroniky) do USA. Nejistý vývoj ohledně americko-čínské obchodní dohody částečně vrací do hry možnost snížení úrokových sazeb na prosincovém zasedání Americké centrální banky (Fed).

Vývoj PLN/CZK

• Na měnovém páru s polským zlotým koruna posílila a ve druhé polovině týdne se pohybovala lehce nad hladinou 5,93 CZK/PLN (nejsilnější hodnoty koruny od začátku října).
• Záznam z listopadového zasedání Polské centrální banky (NBP) ukázal, že se hlasovalo o snížení úrokových sazeb, leč neúspěšně. I nadále tak platí, že většina centrálních bankéřů v tuto chvíli upřednostňuje stabilitu sazeb. Otázkou však je, zda se v nadcházejících měsících nezačne počet zastánců nižších sazeb zvyšovat. Z polské ekonomiky přeci jen začínají chodit o něco slabší čísla, která signalizují, že tamní ekonomika začíná výrazněji zpomalovat (zde je však třeba zdůraznit, že růst HDP zůstane i přes zpomalení v relaci k růstu HDP v eurozóně vysoký).
• Průmyslová produkce v říjnu vzrostla o velmi solidních 3,5 % r/r, když se dařilo i odvětvím navázaných na export. To je na jedné straně velmi slušný výsledek s ohledem na pokles průmyslové produkce v Německu. Na druhé straně dynamika polského průmyslu v posledních měsících evidentně zpomalila a pokud se situace v Německu v brzké době nezlepší, tak tempo polského průmyslu bude dále slábnut. Vyloženě slabý údaj byl v říjnu zveřejněn ve stavebnictví – pokles produkce o 4 % r/r, a to především v inženýrském stavitelství. Se zpomalující ekonomikou jde ruku v ruce i slabší tempo růstu zaměstnanosti. V říjnu růst zaměstnanosti v soukromém sektoru zpomalil na 2,5 % r/r ze zářijových 2,6 % r/r. Růst průměrné mzdy v říjnu rovněž zpomalil a to na 5,9 % r/r.

Vývoj EUR/USD

• Na hlavním měnovém páru jsme se v tomto týdnu výraznějších pohybů nedočkali, když se obchodovalo v rozmezí 1,105 -1,11 USD/EUR (psáno zkraje pátečního odpoledne).
• Ve čtvrtek zveřejněný zápis z říjnového zasedání Evropské centrální banky (ECB) potvrdil, že část centrálních bankéřů vnímá zvýšené obavy z vedlejších účinků uvolněné měnové politiky. Nyní již bývalý prezident ECB M. Draghi v říjnu při své derniéře zároveň apeloval na jednotu v přístupu k naplnění hlavního cíle ECB, kterým je udržování 2% inflace. V pátek měla první veřejný proslov nové prezidentka ECB, Ch. Lagardeová, která vyzvala k posílení domácí poptávky v eurozóně skrz větší veřejné investice. Zároveň uvedla, že měnová politika by svého cíle mohla dosáhnout rychleji a s nižšími vedlejšími negativními účinky, pokud ji v tom pomohou další složky hospodářské politiky. Probíhá tak vývoj, na který již několik měsíců v týdenních zprávách upozorňujeme – ECB prostřednictvím záporných úrokových sazeb a znovuobnovením programu APP (nákup státních dluhopisů) výrazně stlačila výnosy státních dluhopisů zemí eurozóny a vytvořila tak ideální podmínky pro expanzivnější fiskální politiku v eurozóně. A výsledně lze očekávat, že i Evropská komise začne být k dodržování rozpočtových pravidel v eurozóně více benevolentní, než tomu bylo loni vůči Itálii.
• Vhled do aktuálního vývoje evropské ekonomiky nabídl předběžný odhad kompozitního indexu PMI za listopad. Kompozitní PMI poklesl na 50,3 z říjnových 50,6 bodu. Zatímco se v listopadu mírně zlepšila situace ve zpracovatelském průmyslu (46,6 bodu), tak ke zhoršení došlo v sektoru služeb (51,5 bodu). Vzhledem k tomu, že růst evropské ekonomiky je založen na předpokladu solidního růstu soukromé spotřeby v roce 2020, tak se nejedná o pozitivní zprávu.