Perly týdne: Tesla s Němci v zádech, největší akciová šílenost roku a u nás Airbnb mimo kontrolu

Ve světě…

Musk + Německo: Německý der Spiegel píše o tom, že Tesla představila plány na vybudování velké továrny blízko Berlína. Tento krok podle Spiegelu vyvolává vlny v celém německém odvětví výroby automobilů. Němečtí politici se ale prý předháněli v tom, aby šéfa Tesly Elona Muska přesvědčili, že právě jejich země, či oblast, kterou zastupují, je pro jeho novou továrnu to pravé. „Musk dlouhodobě chválí německé inženýry. Ale na jeho firmu hledí německé automobilky, které zaspaly, co se týče posunu k elektromobilitě, s podezřením," píše Spiegel.

Muskovo rozhodnutí může být vnímáno jako důkaz, že Německo svou pozici předního výrobce automobilů neztrácí, ale Der Spiegel tvrdí, že pravdou je spíše opak. Krok Tesly je totiž podle něj „ponížením německého automobilového průmyslu“. Spiegel ale také dodává, že Muskovy plány nelze naplňovat bez „staré ekonomiky“ a potřebuje k nim dobře vzdělané a zkušené mechaniky, inženýry a další odborníky. Právě ti totiž převádí jeho velkolepé plány do reality.

Přílišná sebedůvěra: CNBC tvrdí, že „ti, kteří vybírají k investicím konkrétní akcie, začínají vykazovat přílišné sebevědomí“. CNBC se opírá o novou analýzu Citigroup, podle které tito investoři „spokojeně nakupují své oblíbené akcie, ale ignorují významná rizika, která by mohla dolehnout na celý trh“. Stratégové banky poukazují na to, že největších 50 akcií na trhu začalo vykazovat nízkou korelaci. To by mělo naznačovat, že investoři se stále více orientují na jednotlivé akciové příběhy a nevěnují tolik pozornosti makroekonomickému vývoji, který se týká celého trhu.

Citigroup uvádí za příklad Microsoft, který se údajně stal oblíbencem jak hedge fondů, tak fondů vzájemných a díky tomu letos posiluje o 48 %, zatímco celý index S&P 500 si připisuje 26 %. Na vybírání konkrétních akcií není podle banky přirozeně nic špatného, ale „existují důvody pro obavy, když si každý začne myslet, že právě on dovede vybírat vítěze“. Banka dodává, že v opačné situaci, kdy jsou korelace mezi akciemi naopak vysoké, dochází často k plošným prodejům. Tehdy se zase investoři zbavují všeho bez ohledu na kvalitu.

Největší akciová šílenost letošního roku: CNBC informuje i o „ mramorové bublině“, která se vytvořila na akciích čínské společnosti ArtGo Holdings zaměřující se na těžbu mramoru. Její cena na burze v Hongkongu posílila o 3 800 % a stala se akcií s největšími letošními zisky na světě (s kapitalizací převyšující 1 miliardu dolarů). Jenže poté přišla informace, že MSCI nezahrne titul do svých indexů. Ten se následně propadl o 98 %. The Wall Street Journal přitom těsně před rozhodnutím MSCI „poukazoval na nesoulad mezi fundamentem společnosti a cenou jejích akcií“.

WSJ hovořil konkrétně o záhadné mramorové bublině a mimo jiné poukazoval na to, že cena akcie prudce posiluje v době, kdy nedochází k viditelnému růstu poptávky po mramoru. Došel k závěru, že jde pravděpodobně o spekulaci na to, že akcie bude zahrnuta do indexu MSCI, což vedlo i k tomu, že poměr ceny akcie k tržbám dosáhl hodnoty 73. Pak se ovšem kvůli zmíněné korekci propadl na hodnotu 1,73. CNBC dodává, že společnost MSCI vývoj zatím nekomentovala a ArtGo Holdings na žádosti o informace nereaguje.

„Hraniční“ dluhy prudce rostou: Mezinárodní měnový fond ve své nové analýze tvrdí, že dochází k prudkému růstu zadlužení takzvaných frontier markets, tedy ekonomik považovaných ze nejméně vyspělé, pohybující se za hranicí zájmu většiny investorů. Patří mezi ně například Angola, Bělorusko, Ekvádor, či Pákistán. MMF v následujícím grafu ukazuje, že letošní rok by nově vydané dluhopisy těchto zemí denominované v tvrdých měnách měly dosáhnout nového rekordu:

MMF varuje, že pokud dojde ke globálnímu růstu sazeb, zadluženější země by se mohly ocitnout v nebezpečí a je pro ně proto důležité zaměřit se na omezení míry zadluženosti. A všechny země by se měly zaměřovat zejména na projekty, které nesou vysokou míru návratnosti. Tím jednak sníží pravděpodobnost finančních problémů a zároveň poroste dlouhodobý potenciál jejich ekonomiky. K tomu je dobré snažit se o financování projektů domácími úsporami.

Ohrožené děti: Na stránkách Eurostatu nalezneme tento týden mimo jiné následující obrázek, který ukazuje podíl dětí, které jsou v EU ohroženy chudobou. Podle něj je na tom nejhůře Rumunsko, kde jsou ohroženy zhruba čtyři děti z deseti. Průměr celé Unie se nachází na 24 % a nejlépe z tohoto srovnání vychází Slovinsko spolu s námi. V těchto dvou zemích by mělo být zmíněným způsobem ohroženo 13 % dětí.

Druhý graf od Eurostatu ukazuje, jak na tom jsou evropské země podle podílu pracovních smluv, které nejsou na dobu neurčitou. Zdaleka nejvyšší je podíl časově omezených kontraktů ve Španělsku, kde je takto zaměstnáván více než každý čtvrtý zaměstnanec. Znatelně nad průměrem EU nacházejícím se na necelých 14 % je také Polsko, Portugalsko a Nizozemí. Tento typ smluv je naopak výjimečný v zemích, jako je Rumunsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Bulharsko, či Velká Británie. Znatelně pod unijním průměrem se nacházíme i my.

A zajímavé je i srovnání zemí podle výše výdajů na sociální podporu (relativně k HDP). Zatímco ve Francii jde na sociální oblast částka odpovídající více než třetině HDP, na opačném konci žebříčku nacházíme Rumunsko s pouhými 14 % HDP. I zde mu dělají společnost baltské státy, k nim se přidává ještě Irsko. A i zde se Česká republika nachází znatelně pod průměrem EU ve výši necelých 28 %.

... a u nás doma

Předlouhé kolony: Ihned.cz tvrdí, že „stát spustí nový mýtný systém. Čekají se kolony až 40 kilometrů, varuje jeho provozovatel CzechToll“. „Už příští neděli 1. prosince přestanou řidiče kamionů kontrolovat mýtné brány. Jejich práci začnou vykonávat satelity. Po 13 letech přestane mýto v Česku vybírat rakouská skupina Kapsch, kterou vystřídá sdružení firem CzechToll ze skupiny PPF Petra Kellnera a slovenské SkyToll,“ dodává portál s tím, že o možnosti kolon v případě pomalých registrací hovoří modely CzechTollu.

Lákadlo pro Ukrajince: Seznam.cz píše, že „do ČR se hrnou tisíce Ukrajinců, přibývá i Vietnamců a Rusů“. A dodává, že „zájem Ukrajinců neutuchá, naopak neustále roste. Na konci prvního pololetí letošního roku jich v ČR legálně pobývalo 140 503, což je o 14 435 víc než ve stejnou dobu loni. Zato zájem Američanů o život a práci v Česku začal klesat. Od loňského léta jich ubylo 1145 a v ČR jich žije 8 066“. Celkem české občanství získalo loni 5 287 cizinců. Nejvíc bylo Ukrajinců (1 317) a Rusů (633). Následovali Slováci (501), Vietnamci (231) a Bělorusové (139).

Airbnb se vymklo kontrole: Centrum.cz tvrdí, že „Airbnb se vymklo kontrole, Praha boj s turisty prohrává“. Portál se opírá o analýzu společnosti Deloitte a píše, že „každý čtvrtý byt na pražském Starém Městě lze najít na stránkách Airbnb. Nabízet bydlení přes tuto platformu se v některých případech v Evropě vyplatí i dvojnásobně oproti klasickému dlouhodobému pronájmu“.

„Jedním z mnoha znaků takzvaného overturismu (mohutného nárůstu počtu cizinců, kteří do destinace míří) je nekontrolovatelný nárůst míst k jejich ubytování.... v italských Benátkách musí turisté platit vstupné do města, Praha plánuje do budoucna zvýšit ubytovací taxu...vlastní regulaci představil například i Český Krumlov, který vybírá poplatky od řidičů dálkových autobusů, kteří do města přiváží turisty“, dodává centrum.cz.