Rozbřesk: Střední Evropa odolává německému zpomalení

Zatímco hospodářský růst v eurozóně zaostává v tomto roce za očekáváním, region střední Evropy se může chlubit solidní růstovou dynamikou. Ta vyniká především v porovnání se slabým výkonem německé ekonomiky, která se ve třetím čtvrtletí jen těsně vyhnula (technické) recesi. Navzdory silné obchodní provázanosti největší evropské ekonomiky s ekonomikami visegrádské čtyřky tak nadále platí, že region jako celek zůstává relativně odolný vůči německé nákaze.

To koneckonců potvrzuje pohled na svižný hospodářský růst Maďarska, který ve třetím kvartále meziročně akceleroval na 5 % a byl tak vůbec nejrychlejší v celé Evropské unii. Polská ekonomika sice v meziroční dynamice růstu mírně zpomalila, se 4 % byla nicméně i tak hned druhá za Maďarskem. Česká ekonomika si naproti tomu udržuje relativně stabilní tempo růstu okolo 2,5 % již od poloviny roku 2018, a tak jediné vyložené zklamání představuje výsledek Slovenska, na které doléhá nejintenzivněji propad automobilového průmyslu (růst zpomalil z 3,7 % v prvním kvartále až na 1,3 % ve třetím).

Přestože prozatím nemáme k dispozici detailní data, máme za to, že hlavním motorem růstu byla napříč regionem opět domácí poptávka. Negativní dopad průmyslové recese v Německu, která se již promítá ve zpomalení průmyslu také v zemích střední Evropy, tak pomáhá tlumit zejména silná spotřeba domácností. Ty těží z přetrvávajícího napětí na trhu práce, rekordně nízkých úrovní nezaměstnaností a rostoucích mezd. V případě premiantů Polska a Maďarska pak hraje nezanedbatelný vliv také mohutné čerpání evropských fondů (až 2 % HDP ročně).

Náš výhled na region zůstává nadále pozitivní, byť jeho další vývoj bude úzce spjat právě s vývojem v Německu. I přes relativní odolnost by totiž bylo naivní čekat, že by země Visegrádu zůstaly zcela imunní vůči déle trvajícím problémům svého hlavního obchodního partnera. Jinak řečeno, čím déle zůstane Německo „nemocným mužem Evropy“, o to těžší úkol bude udržet solidní růstovou dynamiku napříč regionem.

TRHY
CZK a dluhopisy
Česká koruna se drží stabilní v okolí 25,55 EUR/CZK. Rostoucí riziko nedohody mezi Čínou a USA i slabší akciové trhy by měly korunu spíše brzdit. V dalším průběhu týdne bude klíčové sledovat zejména páteční výsledky podnikatelských nálad v průmyslu v eurozóně.

Zahraniční forex
Volatilita eurodolaru při absenci významnějších zpráv upadá a měnový pár zatím marně čeká na nějaký impuls.
Ten by mohl přijít dnes v podobě zveřejnění zápisu z posledního zasedání Fedu. Zápis by kromě naladění výboru FOMC vůči dalšímu snižování sazeb mohl odhalit, co se odehrává na poli přehodnocování střednědobého schématu měnové politiky, a jak Fed pohlíží na dodávání likvidity, které vynuceně zahájil před měsícem a půl.
Ve střední Evropě si nelze nevšimnout posílení forintu zhruba o jedno procento, které přišlo včera po zasedání maďarské centrální banky. Zpevnění maďarské měny však považujeme za dočasné a navíc částečně podpořené poklesem amerických úrokových. Z komentáře MNB totiž nijak nevyplývá, že by svoji extrémně uvolněnou měnovou politiku chtěla nějak měnit.

Ropa
Další ztráty si na své konto připisuje ropa Brent, která se tak dnes ráno propadá až pod 61 dolarů za barel. Na vině je tentokrát jak nad očekávání silný růst zásob ve Spojených státech (dle API o 6 mil. barelů), tak neochota Ruska dohodnout se v prosinci na agresivnějších těžebních škrtech. Na druhou stranu, jiná otázka, týkající se prodloužení produkčních škrtů (prozatím platných do března 2020) zajisté zůstane ve hře, a to s ohledem na očekávaný mohutný převis nabídky nad poptávkou v první polovině příštího roku.