Sumner: Čeká nás méně recesí a prodloužení cyklu ze 4 na 15 – 20 let

Ve Financial Times nedávno psali o tom, že inverze výnosové křivky není bezchybným indikátorem přicházející recese. Na tuto skutečnost poukazuje poměrně často monetarista Scott Sumner, ovšem s tím, že „tento indikátor není dokonalý, ale celkově funguje dost dobře“. A věnuje se tématu predikce recese detailněji.

Zmíněný článek ve Financial Times zmiňoval i analýzu Banky pro mezinárodní vypořádání plateb BIS. Podle ní existují lepší ukazatele, než je rozdíl ve výnosech krátkodobých a dlouhodobých vládních obligací. BIS poukazuje na to, že předchozí útlumy a recese často přicházely poté, co došlo ke zvednutí inflace. Dnes se ale inflace spotřebitelských cen drží nízko a recese již nejsou vyvolávány inflací, ale finančním cyklem.

BIS popisuje finanční cyklus jako po sobě jdoucí změny ve vnímání hodnoty aktiv a jejich rizika, ochoty riskovat a frikcí ve finančním systému. Příkladem může být krize roku 2008, protože tehdy došlo k výraznému pohybu na finančních trzích, který vyvolal hluboký útlum celé ekonomiky. Sumner k tomu píše, že s podobným pohledem úplně nesouhlasí, nicméně změna podstaty cyklu je podle něj faktem.

Ekonom zmiňuje, že v minulosti byly recese zčásti vyvolány záměrně. Pokud se totiž inflace dostala nad přijatelné úrovně, centrální banka utáhla svou monetární politiku, aby zpomalila růst nominálního produktu. A nastala recese. Dokonce i v roce 2008 hrála inflace svou roli. Podle ekonoma tím, že obavy z jejího růstu bránily Fedu ve snížení sazeb dříve, než krize propukla naplno.

Sumner souhlasí i s tím, že finanční cyklus dnes hraje významnější roli, ale ne způsobem, o kterém hovoří BIS (ekonom v této souvislosti připomíná, že BIS se „v desetiletí po roce 2007 ohledně monetární politiky soustavně mýlila“). Finanční cykly nevyvolávají recesi přímo, ale mohou tak učinit nepřímo v případě, že nepatřičně ovlivní monetární politiku. Pokud se totiž finanční cyklus dostane do své fáze poklesu, dojde k poklesu přirozených sazeb. Jestliže na to centrální banky nereagují dostatečně rychle snížením svých sazeb, dojde k situaci, kdy je peněžní nabídka příliš utažená a to vyvolá recesi.

„Kdyby v čele Fedu stáli centrální bankéři z padesátých let, nacházeli bychom se momentálně v recesi. Nedávali totiž patřičnou váhu tržním indikátorům a proto se během let 1949–1960 objevily čtyři recese a to samé platilo o období 1970–1982. A to je příliš mnoho recesí,“ píše Sumner. A podle jeho názoru by americkou ekonomiku dostali do recese i centrální bankéři, kteří se spoléhají na keynesiánské modely založené na Phillipsově křivce. Důvod je ten, že velmi nízká nezaměstnanost podle těchto modelů znamená riziko přehřívání hospodářství.

Fed se logiky těchto modelů ale nedržel a namísto toho se díval na tržní indikátory. To je vedlo k tomu, aby sazby namísto zvyšování snížil. Recese se proto nedostavila a „podle většiny ekonomů k tomu nedojde ani v roce 2020“. Nejdelší expanze v americké historii tak bude podle Sumnera pravděpodobně trvat ještě několik let.

Klesá také celková pravděpodobnost recesí vyvolaných přílišným utažením monetární politiky. Právě proto, že většina vyspělých zemí má inflaci pod kontrolou a celkově by tak mělo k recesím docházet méně často než v minulosti. Fed ale musí dál věnovat pozornost zejména tržním signálům. Ekonomický cyklus trval v minulosti v průměru asi čtyři roky, ale Sumner tvrdí, že si je poměrně jistý, že v tomto století se jeho dálka prodlouží. A to dokonce v průměru na 15 – 20 let.

Zdroj: The Money Illusion