Rozbřesk: První a úspěšný test nové prognózy ČNB

ČNB měla hned v pondělí možnost otestovat si svoji nejnovější prognózu, a sice její nejdůležitější parametr - inflaci. A byla to zkouška v podstatě úspěšná, neboť listopadová inflace zaostala za očekáváním centrální banky pouze o 0,1 procentního bodu. Spotřebitelské ceny se meziročně zvýšily o 2,7 %, mimochodem stejně jako v předchozích dvou měsících, a fakticky se nezměnily ani inflační faktory. I nadále platí, že zhruba polovinu inflace obstarává dražší bydlení v podobě rostoucích cen nemovitostí a nájemného, energií a dalších navázaných služeb, tedy ceny, na které má měnová politika ČNB jen velmi omezený dosah. A v podstatě stejný závěr bychom mohli udělat u potravin, které se na inflaci podílejí aktuálně zhruba půl procentním bodem. Takže jen bydlení a potraviny generují dvě třetiny české inflace a zbylá jedna třetina pak připadá na vše ostatní - zejména na ceny stravovacích a ubytovacích služeb, alkoholu a cigaret, dovolených atp.

Inflace tedy zůstala těsně pod prognózou ČNB, nicméně stále v horní polovině tolerančního intervalu, kde setrvá nejspíše i po zbytek letošního roku. A vysoká bude v důsledku daňového balíčku i v příštím roce. Takový vývoj by však měl centrální banku nechat už úplně v klidu, protože její pozornost by se měla okamžitě přepnout na měnově-politickou inflaci, která od změn daní odhlíží a která může být na cílové pásce co nevidět. A proto ČNB k vyšším sazbám stále nic akutního netlačí, kromě hypotetických úvah o ukotvení “příliš” vysokých inflačních očekáváních nebo strachu ze slabé proinflační koruny. Je to však skutečně případ české ekonomiky, kde inflaci “řídí” dlouhodobě zaostávající bytová výstavba, německá “zelená” energetická politika či slabá úroda brambor? V každém případě více než jindy bude třeba sledovat nejnovější čísla z ekonomiky, kterou čeká zpomalení velmi nejistého rozsahu, protože právě (a jen) rizika na protiinflační straně mohou bankovní radu držet v rozletu.

*** TRHY ***

CZK a dluhopisy

Česká měna se dál drží v těsné blízkosti hranice 25,50 EUR/CZK a je tak o necelé jedno procento silnější, než pro čtvrtý kvartál roku předpokládá nejnovější prognóza ČNB. Silnější kurz koruny podporovaný už tak výrazným úrokovým diferenciálem by se mohl zařadit mezi argumenty pro ponechání sazeb na současné úrovni i na prosincovém zasedání. “Rozhodovat” však v té době bude nejenom kurz, ale především čísla a vnímání zahraničních rizik a nejistot ze strany centrálních bankéřů.

Zahraniční forex

Den veteránů utlumil aktivitu na řadě trhů, nikoliv však na britské libře. Ta včera navzdory slabému výsledku britského HDP za třetí kvartál posílila, a to díky vyjádření šéfa brexit party Farage, který uvedl, že jeho strana nebude kandidovat tam, kde drží aktuálně křeslo konzervativci. Trh tento krok vyhodnotil tak, že je menší šance na takový výsledek voleb (12. prosince), jež by přinesl opět rozdrobený britský parlament neschopný se dohodnout na podobě brexitu.

V centru pozornosti je však ve střední Evropě forint, kterému se zjevně nedaří. Měnový pár včera na chvíli přelezl dokonce přes hranici 334, přičemž forintu se nelíbí růst úrokových (především dolarových) sazeb. Ty přitom dnes po ránu dále rostou, takže EUR/HUF může klidně směřovat k nedávno dosaženému historickému maximu ležícímu nad hladinou 336.

Ropa

Ropa Brent si dnes ráno připisuje drobné zisky, které posílají její cenu opět nad 62 dolarů za barel. Vzhledem k blížícímu se jednání států OPEC+ ve Vídni (5.-6. prosince) již začínají ropným trhem rezonovat první komentáře k další budoucnosti těžebních škrtů, ze kterých je zjevná ochota dále prodloužit produkční kvóty v rozsahu 1,2 mil. barelů denně. Zda se bude v prosinci diskutovat také o variantě zpřísnění dosavadních produkčních kvót, zatím není jasné, nicméně minimálně ze saúdsko-arabských komentářů je zjevné, že tato varianta zůstává na stole.