Inflace je stále vysoko. Vzhůru ceny žene zdražující elektřina, teplo, vepřové či ovoce

Míra inflace vykázala v říjnu v souladu s očekáváním trhu úroveň 2,7 procenta meziročně, tempo růstu spotřebitelských cen tak zůstalo stejné jako v září. Meziměsíčně, tedy v porovnání s letošním zářím, vzrostly ceny o 0,5 procenta. Inflaci se zatím příliš „nechce“ ke svému cíli ve výši dvou procent, v rozporu s předpoklady z první poloviny roku.

V meziročním pohledu je klíčovým důvodem setrvávání míry inflace na zvýšené úrovni kombinace boom nemovitostního trhu uplynulých let a zdražování energií, zejména elektřiny. Výsledkem této kombinace je citelný růst cen v položce bydlení, kde elektřina meziročně zdražuje o bezmála deset procent, teplo a teplá voda o pět procent a samotné nájemné pak o takřka čtyři procenta. Přidává se také zdražování v oddíle potravin. Ovoce, například jablek, višní či švestek, se letos urodilo méně než loni, kdy většině sadařů přálo nadmíru teplé a suché počasí. Letos bylo počasí z hlediska ovocnářů slabší, na jaře například řádily mrazíky, což se projevuje horší než loňskou sklizní, a tudíž tlakem na meziroční vzestup cen. Opačný trend pak pozorujeme o řady druhů zeleniny, jejichž úroda byla naopak letos lepší než během loňského extrémně suchého roku. Ani letos však v souhrnu nebyla úrod ideálně, takže během října sice ceny v oddíle zelenina klesaly, avšak třeba u brambor jsou stále o bezmála čtvrtinu výše než loni v říjnu. Příprava bramborového salátu v čase vánočním tak letos zřejmě bude nákladnější než loni, navzdory o něco lepší letošní bramborové úrodě. Z potravin zdražuje v meziročním pohledu poměrně výrazně také vepřové. Tento cenový nárůst je způsoben primárně epidemií afrického moru prasat, která loni v létě vypukla v Číně a od té doby se rozšířila po části Asie i Evropy. Rozsáhlé vybíjení chovů zvedá světové ceny vepřového, což tlačí vzhůru i jeho cenu v ČR. 

Od roku 2013 je vývoj inflace v zemích Visegrádské čtyřky synchronizovanější, než byl do té doby. Opět to dokumentují říjnové údaje za inflaci v daných zemích. V Maďarsku a na Slovensku je inflace nepatrně rychlejší než v ČR, když meziročně v obou zemích vykazuje úroveň 2,9 procenta, v Polsku je inflace naopak nepatrně slabší, a sice na úrovni 2,5 procenta.      

I v listopadu a prosinci letošního roku zůstane míra inflace v ČR v blízkosti horní meze tolerančního pásma inflačního cílování, nelze vyloučit návrat až na tříprocentní úroveň. Inflační tlaky silně podporuje stále poměrně vysoká jádrová inflace, v níž se zejména promítá citelný růst mezd. Nadále svižně porostou ceny bydlení, ale na vyšší úrovni zůstane také dynamika cen v oblasti energií nebo potravin, což jsou tradičně kolísavé složky, které se neřadí do jádrové inflace.

Naopak protiinflačně působí – a působit bude – vývoj v mezinárodním prostředí. Polevují totiž tlaky v oblasti dovozu, a to kvůli nejistotám v globálním ekonomickém prostředí, které jsou odrazem obchodní války mezi USA a Čínou, hrozby tvrdého brexitu, nárůstu protekcionismu, ale také otazníků v oblasti environmentálních opatření týkajících se energetického nebo automobilového průmyslu. Zásadní součástí dovozu je i ropa a ropné produkty, jejichž cena zůstala v říjnu rovněž poměrně stlačená, což korigovalo tlaky na obecný růst cen.

Za celý letošní rok by inflace měla vykázat tempo 2,7 procenta, k cíli ve výši dvou procent se bude shora přibližovat postupně během prakticky celého příštího roku. Letos už Česká národní banka nastavení svých základních sazeb měnit nebude.

Lukáš Kovanda, Ph.D.