Perly týdne: Investiční volební manuál, 4 denní pracovní týden Microsoftu a u nás stále biflováním vpřed

Ve světě…

Volební manuál: CNBC poukazuje na práci banky Morgan Stanley, která má „jednoduchý návod pro investory pro volební rok 2020“. Prezidentské volby v USA jsou nyní vzdáleny jeden rok a banka hovoří o čtyřech scénářích podle toho, zda volby vyhraje republikán, či demokrat a jaká strana získá převahu v celém kongresu. Pokud vyhraje demokrat a kongres zůstane rozdělen, mohlo by to prospívat společnostem z odvětví alternativních zdrojů energie, pod tlak by se mohly naopak dostat ropné společnosti a velké banky.

Pokud zvítězí republikán a kongres zůstane rozdělen, mělo by to podle banky vést k postupnému uvolňování regulace bank a ropného sektoru. Třetí možností je „modrá vlna“, tedy kombinace demokratického prezidenta a většiny v kongresu. Tento scénář by pravděpodobně vedl k růstu výdajů na zdravotní péči, dopravu a investic do infrastruktury. Pod větší regulační tlak by se dostaly velké finanční společnosti, technologické firmy a velké farmaceutické společnosti. Ceny vládních dluhopisů by mohly v případě výrazného zvýšení vládních výdajů klesat.

Poslední možností je republikánský prezident s republikánským kongresem v zádech, což by pravděpodobně vedlo k akceleraci současného trendu deregulace. Ten by prospíval bankám a telekomunikacím. Morgan Stanley u tohoto scénáře také hovoří i o posilování dolaru, které by nebylo příznivé pro rozvíjející se trhy.

Nedoceněné emise: Morgan Stanley podle CNBC přišla tento týden i s analýzou zaměřující se na vliv emisí na tradiční automobilky. Podle odhadů banky osobní automobily do roku 2020 vypustí do ovzduší 3,8 miliardy tun uhlíku (asi 7 % emisí celkových). To odpovídá „bilionům dolarů ekonomické hodnoty“. Analytik banky Adam Jonas je proto „stále více přesvědčen, že dopad uhlíkových emisí na zisky a valuační násobky automobilek je stále hrubě nedoceněn“. Analytik hovoří o „světě, kde cena emisí stále roste a dopad těchto čísel na finanční výsledky může být velmi znatelný“. Celý proces ale může nějakou dobu trvat a jednotlivé automobilky mají různé strategie, jak se s problémem vypořádat.

Cla na evropská auta nebudou: Reuters tvrdí, že podle odcházejícího prezidenta Evropské komise Jean-Claude Junckera americký prezident Donald Trump nezavede cla na dovážená evropská auta. Prezident podle Junckera bude Evropu pouze kritizovat. Reuters poukazuje na to, že zavedení cel by mělo na evropské automobilky citelný dopad a hovoří se o nich už půl roku. Spojené státy už přitom uzavřely obchodní dohodu s Japonskem a Jižní Koreou, ale „jednání s Evropou pokračují jen pomalu“. Německá automobilka BMW varovala americkou vládu, že zavedení cel by ohrozilo pracovní místa, která firma vytvořila v USA. V této zemi pak investovaly i zbylé německé automobilky a vyrábí zde zejména SUV.

Nerovnost regionů stoupá: Mezinárodní měnový fond ve své nové analýze tvrdí, že nerovnost regionů v rámci jednotlivých zemí se zvyšuje. Vzniká tak problém, který je již předmětem intenzivní ekonomické a politické debaty, protože řada lidí získává pocit, že se na ně zapomnělo. K růstu této nerovnosti přispívají nové technologie a změny na trhu práce. Mohlo by se zdát, že tento problém vyřeší prostý přesun lidí za lepšími pracovními příležitostmi, ale MMF poukazuje na to, že pro mnohé z nich to je v praxi velmi složité. Největší překážkou je nedostatečná kvalifikace a také nedostatečná nabídka dostupného bydlení ve velkých městech.

MMF v následujícím grafu srovnává poměr HDP na hlavu v nejbohatším a nejchudším regionu v dané zemi. Podle obrázku jsou nejmenší rozdíly ve Velké Británii, Franci, České republice a Švédsku. Největší naopak nalezneme v zemích jako je Brazílie, Irsko, Indie a také Německo:

Tah na 4 denní pracovní týden: Business Insider informuje tento týden o tom, že Microsoft Japan během léta zkoušel čtyřdenní pracovní týden a zjistil, že produktivita zaměstnanců během této doby vzrostla o 40 %. Firma zavedla konkrétně volné pátky po celý srpen a 92 % zaměstnanců uvedlo, že tento krok jim vyhovoval. BI píše, že v celé zemi vyvolaly výsledky pokusu ohromný zájem, protože jde o ekonomiku, kde pracovní týden tvoří vysoký počet hodin.

Microsoft Japan uvedl, že „lidé, kteří pracují kratší dobu, mohou pracovat chytřeji“. Firma dodala, že během pokusu klesl počet vytištěných papírů o 58 % a spotřeba elektrické energie o 23 %. BI zmiňuje i to, že když novozélandská společnost Perpetual Guardian přistoupila k podobným pokusům, zjistila, že její zaměstnanci jsou spokojenější, pracují efektivněji s větší pozorností a mají lepší pocit z rovnováhy mezi jejich prací a osobním životem.

Happy: Spokojenosti se tento týden věnuje i Eurostat. V prvním obrázku nalezneme srovnání evropských zemí podle toho, jaká část populace v nich byla během posledních čtyř týdnů spokojena: Nejlépe jsou na tom podle tohoto měřítka v Belgii, Nizozemí a v Rakousku, kde se tak cítí přibližně tři ze čtyř lidí. Pouze asi třetina z nich je ale podle dat spokojena v Lotyšsku a Bulharsku, nevalně je na tom i Chorvatsko. I Česká republika se pohybuje znatelně pod průměrem EU dosahujícím 62 %:

Ohledně své finanční situaci jsou pak lidé nejspokojenější v Dánsku, Finsku a Švédsku, nejhorší je situace v Litvě, Bulharsku, Chorvatsku a Řecku. V celé EU je průměrná spokojenost na žebříčku od nuly do desíti na hodnotě 6,5, v roce 2013 to přitom byla hodnota 6. My jsme se zde dostali mírně nad průměr EU a od roku 2013 se zde situace znatelně zlepšila:

Recyklační přeborníci: Za pozornost stojí i poslední graf od Eurostatu, který evropské země srovnává podle míry recyklace odpadů. Litevci podle výše uvedeného nemusí být moc spokojeni se svou finanční situací, to jim ale nebrání ve zodpovědnosti vůči životnímu prostředí a dosažení prvního místa ve zmíněném žebříčku. A hodně podobné je to s Bulharskem:

S recyklací si naopak podle grafu těžkou hlavu nedělají na maltě, ale ani ve Finsku, či Francii. Česká republika je vysoko na průměrem EU (42 %), míra recyklace plastů se u nás pohybuje blízko 60 %.

... a u nás doma

ANO, Piráti, ODS na špici: Seznam.cz informuje, že „vítězem voleb by se v říjnu podle modelu společnosti STEM stalo hnutí ANO se ziskem 33,1 procenta. Druzí Piráti by měli 12,5. Třetí ODS oslabuje, volilo by ji 10,5 procenta lidí. Následuje KSČM s podporou 8,4 procenta. SPD by dostala 7,5, ČSSD 6,5 a lidovci 5,6 procenta. Trikolóra přes léto narostla z červnových 0,5 na říjnových 4,2 procenta“.

„Postavení ANO je stabilní a při daném rozložení podpory ostatních stran ANO výrazně získává na mandátech. Pokud by volby dopadly podobně jako náš výzkum, mohlo by si ANO pro dvoustrannou koalici vybírat z pěti stran, s Piráty by dokonce dosáhlo na ústavní většinu,“ uvedla podle portálu agentura. A dodala: „Opakovaně také zjišťujeme, že komunisté již nejsou tak ‚skalní‘ stranou, jako kdysi bývali.“

Máme se líp: Seznam.cz také poukazuje na „unikátní průzkum, který tvrdí, že třicet let od revoluce se „máme líp” hlavně podle mladých“. Výzkum agentury Behavio tvrdí, že „třicet let od sametové revoluce oceňují možnosti demokratického státu hlavně lidé, kteří předlistopadovou totalitu nezažili“. Optimismus se pak při hodnocení stávajících životních možností prý vrací lidem nad 65 let. S vyšším věkem také stoupá jistota odpovědí a silnější názory; varianta „nevím“ se vyskytuje méně.

Biflováním vpřed: Na Centrum.cz nalezneme článek o tom, že „ve školách stále vítězí výklady a biflování. Jiné způsoby se prosazují jen pomalu“. „Ve třídách se žáci a studenti učí nazpaměť letopočty, druhy květenství, sloučeniny či pohoří. Mimo školu však od nich zaměstnavatel a ostatně i sám život vyžaduje spíše kreativitu, umění komunikace, spolupráce či schopnost diskuse, v níž člověk umí naslouchat druhým i vysvětlit a prosadit své stanovisko“, píše portál.

„Žák, který nevidí ve svém vzdělávání smysl, má samozřejmě velmi malou motivaci ke studiu. Spousta našich vrstevníků usedá po ránu do lavic s pocitem, že do školy dnes přišli zbytečně strávit několik hodin probíráním látky, kterou za týden zapomenou a nijak to jejich život neovlivní. Jde o značně deprimující zjištění a o zásadní problém našeho školství", uvedl k tématu místopředseda České středoškolské unie Mikuláš Misterka.