8. 11. 2019

Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení ve Středočeském kraji ve 3. čtvrtletí 2019

Ve 3. čtvrtletí roku 2019 se ve Středočeském kraji meziročně zvýšil počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních o 6,0 % a počet jejich přenocování o 3,1 %. Oproti statistice z předchozího roku se počet hostů zvýšil ve všech třech měsících čtvrtletí, u počtu přenocování došlo k progresu v období letních prázdnin a v září byl zaznamenán mírný meziroční pokles. Klientelu ubytovacích zařízení v kraji tvořili téměř ze čtyř pětin tuzemští návštěvníci, u kterých byl zaznamenán i vyšší meziroční nárůst návštěvnosti. Zahraniční klientela tradičně přijíždí nejčastěji z Německa. Následovali hosté z Číny, Slovenska, Polska a Nizozemska. Pořadí první pětice zemí se oproti předchozímu roku nezměnilo, meziroční pokles v počtu ubytovaných hostů zaznamenali z této skupiny pouze Nizozemci. Nejdelší pobyty v kraji zaznamenávají dlouhodobě hosté z Ruska, naopak nejkratší dobu zde stráví návštěvníci z jihovýchodní Asie. Průměrná délka přenocování hosta ve Středočeském kraji patří v rámci ČR dlouhodobě k nejnižším a dochází k jejímu snižování. 

3. čtvrtletí 2019

Podle předběžných údajů přijelo v průběhu 3. čtvrtletí 2019 do hromadných ubytovacích zařízení¹ (dále jen HUZ) ve Středočeském kraji celkem 457  tis. návštěvníků². V porovnání se stejným obdobím předchozího roku se ubytovalo o 25,8 tis. hostů více, což znamenalo meziroční nárůst počtu hostů v kraji o 6,0 %. Z mezikrajského pohledu se jednalo o třetí nejvyšší kladný přírůstek, vyšší přírůstek v ČR zaznamenaly pouze kraje  Olomoucký (9,2 %) a Plzeňský (7,1 %). Jediným krajem, kde došlo k meziročnímu poklesu návštěvnosti, byla Vysočina (o 0,4 % méně). Na celkovém počtu ubytovaných hostů v ČR se Středočeský kraj podílel  z 6,1 %, což byl pátý nejvyšší krajský podíl. Nejvíce turistů bylo ubytováno v Praze (podíl na ČR 30,5 %), nejméně v Pardubickém kraji (2,4 %). 

Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních v krajích ve 3. čtvrtletí 2019

Počet hostů v ubytovacích zařízeních se během 3. čtvrtletí měsíčně snižoval; v červenci přijelo přibližně 487 tis. hostů, během srpna 460 tis. hostů a v září klesl počet na 243 tis. hostů. Ve srovnání s předchozím rokem došlo ve všech třech měsících k navýšení návštěvnosti (červenec o 4,9 %, srpen o 8,6 % a září o 3,9 %).

Měsíční vývoj počtu přenocování hostů HUZ ve Středočeském kraji v letech 2012–2019

Společně s počtem návštěvníků se v kraji meziročně zvýšil na hodnotu 1 190,3 tis. i celkový počet přenocování, a to o 3,1 %. Ve srovnání s předchozího roku došlo u obou letních měsíců k meziročnímu navýšení počtu přenocování (červenec o 1,4 %, srpen o 6,9 %), v září byl naopak zaznamenán mírný meziroční pokles o 0,2 %. 

Průměrná délka pobytu jednoho hosta představovala v kraji 2,60 nocí a v porovnání s celorepublikovým průměrem (2,78) byla kratší. Nižší průměrnou délku pobytu zaznamenaly mezi kraji pouze Jihomoravský  kraj (2,27) a Praha (2,35). Nejdelší pobyty byly uskutečňovány návštěvníky Karlovarského kraje (4,36). Průměrná délka ve Středočeském kraji se v posledních šesti letech pravidelně snižuje, oproti roku 2013 (2,95) poklesla o 0,34 nocí. 

Mezi nejčastější hosty ubytovacích zařízení Středočeského kraje patřili ve třetím čtvrtletí roku 2019 tuzemští návštěvníci, tzv. rezidenti³ (78,8 %), kterých se ubytovalo o téměř 23,2 tis. (tj. 6,9 %) více než ve stejném období předchozího roku. Hostů přijíždějících ze zahraničí, tzv. nerezidentů⁴, přijelo do kraje o 2,6 tis. více než v předchozím roce, což představovalo 2,8% meziroční nárůst.

Největší skupinu hostů ze zahraničí (podle státního občanství) tvořili již tradičně občané Německa (podíl 22,4 % na zahraničních hostech), následovali hosté z Číny (12 % nerezidentů), Slovenska (11,9 %), Polska (6,8 %) a Nizozemska (5,2 %). Stejné pořadí pěti zemí, odkud nejčastěji pochází zahraniční hosté Středočeského kraje, byl zaznamenán i ve stejném období předchozího roku. Oproti 3. čtvrtletí roku 2018  se meziročně zvýšil počet ubytovaných hostů z prvních čtyř zemí v pořadí (Němci o 5,2 %, Číňané o 2,5 %, Slováci o 6,9 % a Poláci o 7,7 %), Nizozemci i v pořadí následující šestí Rakušané zaznamenali meziroční úbytek ubytovaných hostů v kraji (o 8,4 % resp. o 5,7 % méně). 

Průměrná délka pobytu zahraničních návštěvníků v kraji činila 2,27 nocí, což bylo méně než  u tuzemských návštěvníků (2,69). Ze skupiny zemí, jejichž státní příslušníci přijíždějí do Středočeského kraje nejčastěji, byli nejdéle ubytováni návštěvníci z Ruska (průměrně 4,48 nocí). Nejkratší dobu pobytu uskutečňovali hosté z Jižní Koreje (1,40 nocí) a Číny (1,51 nocí). 

Hosté v HUZ podle zemí ve 3. čtvrtletí 2019

                                  Středočeský kraj                                                     Česká republika

Ostatní 38,0%

6,8%

                                                                                                                                                         3,9%                                                      

Zahraniční návštěvníci HUZ podle zemí ve Středočeském kraji ve 3. čtvrtletí 2012–2019

Další informace naleznete v rychlé informaci ČSÚ, ve Veřejné databázi a v krajských tematických tabulkách. 

Kontakt:

Bc. Ondřej Junášek oddělení informačních služeb

Krajská správa ČSÚ pro Středočeský kraj

T 274 054 175

E infoservisstc@czso.cz 

¹ Hromadné ubytovací zařízení (HUZ) – zařízení s minimálně pěti pokoji a zároveň deseti lůžky sloužící pro účely cestovního ruchu, tj. poskytující přechodné ubytování hostům (včetně dětí) za účelem dovolené, zájezdu, lázeňské péče, služební cesty, školení, kursu, kongresu, symposia, pobytu dětí ve škole v přírodě, v letních a zimních táborech apod.  

² Pojmem „návštěvník (host) v ubytovacím zařízení“ rozumíme každou osobu (včetně dětí), která využila služeb ubytovacího zařízení k přechodnému ubytování. Mezi hosty nezapočítáváme občany ČR ani cizince, kteří využijí ubytovacích služeb pro přechodné ubytování za účelem zaměstnání. 

³ Rezident (domácí návštěvník), jehož rezidentská země je stejná jako navštívená země; může to být občan sledované země nebo    cizí státní příslušníci žijící ve sledované zemi. 

⁴ Nerezident (zahraniční návštěvník), jehož země sídla je jiná, než je navštívená země; za nerezidenta je považován také občan sledované země trvale žijící v cizině.