(Kurzy.cz)
Okénko trhu: německý průmysl dále klesá, nová prognóza Evropské komise
Bankovní rada ČNB dnes rozhodla poměrem hlasů 5:2 o ponechání základní úrokové sazby na úrovni 2 %. Tržní reakce byla umírněná, neboť toto rozhodnutí bylo předem očekáváno. Ve svém vystoupení guvernér J. Rusnok v podstatě zopakoval předchozí rétoriku, kdy silné domácí inflační tlaky jsou vyvažovány riziky spojenými se zahraničním ekonomickým vývojem. Nová makroekonomická prognóza ČNB daleko více zohlednila zahraniční zpomalení a snížila odhad růstu tuzemského HDP v příštím roce na 2,4 %. Naopak inflaci vidí ČNB výš, na čemž se podílí zvýšení daní i rychlejší růst regulovaných cen. Zpomalit k cíli by inflace měla až na přelomu let 2020/21. Kurz EUR/CZK na prognóze pozvolna posiluje. Modelová trajektorie úrokových sazeb předpokládá zvýšení dohromady o 50 bb v tomto a příštím čtvrtletí a od poloviny příštího roku jejich postupný pokles zpět ke dvěma procentům.
Maloobchodní tržby bez započtení prodejů automobilů v září meziročně vzrostly o 7,3 %. Za tímto rychlejším růstem je vyšší počet pracovních dní, po očištění o tento jev přidaly tržby průměrných 5,1 %. Vlivem nízké srovnávací základny z loňského roku (zavedení emisních limitů) výrazně poskočily i tržby v automobilovém sektoru (o 10,2 %). Kromě automobilů spotřebitelé v září více utráceli za počítačové a telekomunikační zařízení, vybavení domácností a oděvy i obuv. Tržby bez aut si v průměru ve třetím čtvrtletí udržely svižnou dynamiku na úrovni 6 %, což pozitivně ovlivní i statistiku spotřeby domácností a tím i růst celé ekonomiky. V souhrnu za celý letošní rok očekáváme jejich růst o 5,2 %.
Německá průmyslová produkce za září ničím nepřekvapila. Meziměsíčně se snížila o 0,6 %, v meziročním srovnání došlo k dalšímu prohloubení poklesu na -4,3 %. Klesající průmyslová produkce tak sráží výkon celé tamní ekonomiky, která ve třetím čtvrtletí nejspíše spadne do technické recese. Zářijové průmyslové objednávky však vzrostly a rovněž poslední předstihové indikátory byly lepší, než se očekávalo, což vytváří určitou míru optimismu směrem do budoucna.
Evropská komise dnes zveřejnila novou podzimní makroekonomickou prognózu. Podle ní by se růst HDP v EU měl letos a v příštích dvou letech udržet na 1,4 %. Přitom vyšší dynamika se očekává např. u Francie či Španělska, naopak produkce v Německu by měla příští rok stoupnout jen o procento a v případě Itálie dokonce jen o 0,4 %. Rizika uvedené prognózy však EK hodnotí jako vychýlená dolů vlivem přetrvávajících vnějších geopolitických nejistot i strukturálních změn, které nejvíce zasahují průmyslový sektor. Naopak rekordně nízká nezaměstnanost podporující růst mezd bude i nadále zvedat domácí poptávku. Inflační tlaky budou v nejbližších letech nadále slabé, růst cen v eurozóně by měl dosáhnout v letech 2020 a 2021 jen 1,2 % resp. 1,3 %.
Autor: Luboš Růžička, analytik
Editor: Eliška Jelínková, analytička
Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
18.04.2024 Daňové přiznání lidem provětralo peněženky....
15.04.2024 Kam půjdou úrokové sazby? Aktuální přehled...
15.04.2024 Zabouchnuté dveře vyřeší zámečník od pojišťovny...
Okénko investora
Mgr. Timur Barotov, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Michal Brothánek, AVANT IS
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Ali Daylami, BITmarkets
Bitcoin stanovil nové historické maximum – Je už na nákup pozdě?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz