Češi v září hodně zvýšili své útraty za auta, elektroniku, kosmetiku a obecně za nákupy na e-shopech. Tyto výdaje táhnou celou ekonomiku, ochlazení přijde příští rok

Češi stále nakupují s gustem, od elektroniky po kosmetiku. Jejich útraty táhnou ekonomiku, ochlazení přijde příští rok.

V září vzrostly maloobchodní tržby ve stálých cenách meziročně o 7,3 procenta, tedy nejvýrazněji od ledna roku 2018. Ke znatelnému růstu jim ovšem pomohla poměrně nízká srovnávací základna loňského září, které bylo v roce 2018 vůbec nejslabším měsícem z hlediska růstu maloobchodu. Letos se to tedy kompenzuje o září je zatím nesilnějším měsícem roku 2019, co se maloobchodu týče. Celkově tento vývoj svědčí o tom, že tržby v maloobchodu se stabilně drží na poměrně vysoké úrovni.

Nejsilnější růst od loňského července zaznamenal motoristický segment maloobchodu. Tento výsledek však nelze přeceňovat. Ze dvou důvodů. Prvním je slabá srovnávací základna loňského září, kdy byly prodeje aut poznamenány přechodem na nové homologační normy. Druhým důvodem pak je to, že nynější zářijový růst je podobně jako loňský růst červencový evidentně jen určitým přechodným výstřelkem, daný opět regulatorně. Loňský červenec vykázala vysoké tržby v motoristické segmentu rovněž kvůli přechodu na novou homologaci, kdy se překotně doprodávaly auta vyhovující homologaci staré. 

Nadmíru dobře se v září dařilo tržbám v segmentu elektroniky, kosmetiky a nejstrmější meziroční nárůst od srpna 2018 zaznamenaly e-shopy.

Maloobchodní tržby tak stále vykazují solidní úroveň a prokazují, že spotřeba domácností letos je a bude klíčovým tahounem celé ekonomiky. Růst maloobchodu je poháněn vzestupem reálných mezd, tedy kupní síly obyvatelstva, která letos vzroste o zhruba čtyři procenta.

Spotřebitelé mají stále docela dobrou náladu, což plyne z konjunkturálních šetření ČSÚ, byť jsou si v jisté a rostoucí míře vědomi možných rizik. Míra úspor domácností je za letošní první pololetí přece jenom o něco výše než ve stejném období loňska i předloňska, za čímž je alespoň zčásti právě i opatrnostní spoření.

Dokud ale trh práce nezačne vykazovat znatelnější známky slábnutí, spotřebitelský optimismus Čechů zůstane na poměrně vysoké úrovni.

K obratu na trhu práce dochází zřejmě právě v těchto měsících, neboť v září došlo k nejvýraznějšímu poklesu počtu volných pracovních míst za poslední léta. Další měsíce potvrdí, zda šlo o pouhé zakolísání, nebo zda přehřátý trh práce opravdu soustavněji ochlazuje.

V příštím roce by každopádně měla míra nezaměstnanosti stoupnout z letošní očekávané úrovně 2,8 procenta na 3,3 procenta, což pochopitelně dolehne i na spotřebitelský apetýt. Maloobchod by za celý letošek měl přidat 4,6 procenta, v příštím roce však poroste již tempem jen přibližně polovičním.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, CZECH FUND