Rozbřesk: Proč je poslední propad euro-inflace pro ekonomiku dobrou zprávou?

Inflace v eurozóně v říjnu spadla na 0,7 % a dál se vzdaluje od cíle ECB. Je ale otázkou, zda je v tuto chvíli třeba bít tolik na poplach. Nízko-inflační prostředí v eurozóně je realitou, ale možná ne realitou až tak škodlivou, jak by se mohlo na první pohled zdát.

Zejména proto, že poslední propad inflace nejde tolik za poklesem ekonomiky, propadem domácích inflačních tlaků a ve finále tedy poklesem jádrové inflace. Nic takového se neděje. Padají zejména ceny dovážených energií, zatímco jádrová inflace se drží víceméně stabilní v okolí 1 %. A levnější energie nejsou pro nikoho velkou pohromou, ba naopak. V ekonomikách jako je Německo, kde je velice nízká nezaměstnanost a růst mezd přes 4 %, jsou zlevňující ceny benzínu a dalších energetických nákladů pro pohodu domácích spotřebitelů doslova požehnáním. Rychle rostoucí reálné mzdy jsou základním kamenem imunity německého spotřebitele proti déle než rok trvající průmyslové recesi.

Během posledního roku a půl poklesla německá průmyslová produkce skoro o 10 % a spotřebitelské výdaje dál rostou tempem přesahujícím 3 %. Takovou odolnost německý spotřebitel od počátku devadesátých let nepamatuje. Vedle dobré situace na trhu práce a rychlého růstu nominálních mezd svojí roli sehrávají právě padající ceny. Ty přiživují svižný růst reálných mezd a ten pak živí nejen maloobchod, ale i další domácí poptávku orientovanou na sektory jako je například stavebnictví.

S posledním propadem inflace nemusí mít tedy nově nastoupivší šéfka ECB Christine Lagardová těžkou hlavu. Problémy leží jinde. Nízká dlouhodobá inflační očekávání a vysoké rozdíly mezi inflací v jednotlivých členských zemích - jádrová inflace se pohybuje od 0 % v Portugalsku, přes 0,5 % v Itálii až po 2,4 % v Nizozemí. ECB tedy střílí na čím dál více se vzdalující terče. Navíc zbrojní arzenál je po odchodu Maria Draghiho prakticky vyčerpaný.

TRHY
CZK a dluhopisy
Česká koruna stagnuje v okolí 25,50 EUR/CZK a vyčkává na zasedání ČNB. Rozhodnutí ponechat sazby beze změny by nemělo korunu vyvést z pohody (trh s růstem sazeb vesměs nepočítá). I proto na českém devizovém trhu může v tomto týdnu převládnout ještě lehký optimismus a pokusy o průlom pod 25,50 EUR/CZK.

Zahraniční forex
Eurodolar postupně odevzdává svoje nedávno nabrané zisky, a to tentokrát díky dobrým americkým datům. Za zmínku stojí především výrazné zlepšení indexu (ISM) podnikatelské nálady ve službách. Index vzrostl o dva body na 54,7 bodu a hlavně zaznamenal zlepšení v subindexu zaměstnanosti. Dodejme, že speciálně toto číslo přispělo k dalšímu růstu výnosů ve světě.

Dnešek by měl být z pohledu amerických dat nezajímavý, ale na řadu přijde několik vystoupení centrálních bankéřů, přičemž pozornost by měla být věnována spíše těm ze strany Fedu.

Dnes je na pořadu také zasedání polské centrální banky. Od NBP žádnou změnu politiky neočekáváme - úroky se měnit nebudou. Guvernér Glapinsky s ohledem na pokles inflace a velmi slabá PMI může v klidu zopakovat svůj (neformální) holubičí slib, že sazby se nebudou zvedat až do roku 2022.

Ropa
Ropa Brent se drží nad hranicí 62 dolarů za barel navzdory nad očekávání silnému růstu zásob ve Spojených státech, který během včerejšího obchodování reportoval Americký petrolejářský institut. Dnes přijdou na řadu jak oficiální čísla k zásobám od vládní EIA, tak rovněž statistiky k americké produkci ropy, která - navzdory propadu aktivity domácích těžařů - zatím nepociťuje citelnější známky oslabení.

Pozornost si včera vysloužil také pravidelný roční výhled kartelu OPEC, který potvrdil náš názor, že nejbližší budoucnost bude pro producentské státy nelehká. Kartel předpokládá, že v příštích pěti letech klesne jeho těžba z 35 až na 32,8 mil. barelů denně s ohledem jak na pokračující agresivní růst produkce mimo země kartelu (USA, Kanada, Brazílie nebo Norsko), tak slabší růst globální poptávky. Ten reflektuje nejen méně optimistický výhled na globální ekonomiku, ale také postupný odklon od fosilních paliv (například v automobilovém průmyslu).