Perly týdne: Podhodnocené globální utrpení, prudké oslabení dolaru a u nás řidičák na zkoušku

Kdo vlastně vlastní centrální banky? Studie té britské ukazuje, že řada z nich je obchodovaná na akciovém trhu. Fed to ale není. Takže by nemusel být v případném střetu zájmu, soudě alespoň na základě komentáře Citi. Ta se domnívá, že pokud pokud Fed třikrát sníží sazby a pak si pauzírovat, je to podle historie o dobré období pro akcie...

Podhodnocené globální utrpení: Nová studie „Underestimating the level of global poverty and deprivation: The hidden impact of premature mortality“ poukazuje na jednu významnou věc: Většina měřítek chudoby a utrpení ve společnosti se zaměřuje na to, jak se daří žijící populaci. Ignoruje tak to, jaký je stav ohledně předčasných úmrtí. Autoři studie Jean-Marie Baland, Guilhem Cassan a Benoit Decerf dokonce tvrdí, že v celosvětovém měřítku vede ignorování předčasných úmrtí k podhodnocení negativních důsledků chudoby asi o 30 %. Při zohlednění tohoto měřítka také dojde k výraznému posunu v žebříčku zemí seřazených podle negativních důsledků chudoby. Dopředu se výrazně posouvá například Rusko.

„Třikrát dolů a pak dost“ svědčí akciím: CNBC tvrdí, že „pokud Fed třikrát sníží sazby a pak si dá přestávku, jde podle historie o dobré období pro akcie“. Fed přitom během současného cyklu již sazby třikrát snížil, nyní jde o to, zda bude pokračovat, či ne. Pokud totiž následuje další snižování sazeb vynucené i nadále se zhoršující ekonomickou situací, akcie obvykle trpí. CNBC k těmto závěrům dospěla na základě analýzy dat z posledních 25 let. Podotýká, že mezi lety 1995 a 1996 a v roce 1998 Alan Greenspan snížil sazby třikrát a pak přestal. Učinil tak s cílem podpořit ekonomickou expanzi. Index S&P 500 dosáhl v následujících letech návratnosti pohybující se kolem 20 %. V letech 2001 a 2007 ale Fed se snižování sazeb pokračoval a trh následně oslabil o 12,64 % a po roce 2007 dokonce o 42,37 %.

Výrazné oslabení dolaru: Citi podle CNBC předpovídá, že dolar může výrazně oslabit. Příčinou by měl být růst rozvahy Fedu a těžit by z tohoto vývoje mohly akcie na rozvíjejících se trzích. „V podstatě říkáme, že Fed bude pravděpodobně ze všech centrálních bank nejvíce tíhnout k hrdličkám“, uvedl pro CNBC stratég banky Mohammed Apabhai. Dodává, že dolarový index by se mohl dostat až na hodnotu 85 a euro by tak mohlo k dolaru posílit až na hodnotu 1,21.

Obchodované centrální banky: Na blogu Bank of England můžeme nalézt novou studii zaměřující se na problematiku vlastnictví centrálních bank (viz „The ownership of central banks“). Studie obsahuje i následující tabulka se seznamem centrálních bank, které nejsou plně vlastněny vládami jednotlivých zemí. Vyjma amerického Fedu jsou podle tabulky všechny obchodované na akciovém trhu. Většina z nich má pak nastaven strop pro výplatu dividend, například švýcarská centrální banka může vyplatit částku v maximální hodnotě odpovídající 6 % vlastního kapitálu.




Nezaměstnanost: Eurostat přichází tento týden z čísly týkajícími se zářijové výše nezaměstnanosti v EU a evropských zemích. Nejnižší nezaměstnanost panuje stále u nás a pohybuje se na 2,1 %. Za námi se nachází Německo a Polsko s více jak 3 % nezaměstnaností. EU se pohybuje na 6,3 % míře nezaměstnanosti a nejhůře je na tom stále Řecko, přestože tam nezaměstnanost klesla pod 17 %:

Daně: Eurostat se také věnuje tomu, jak se v evropských zemích měnila daňová zátěž. Následující graf ukazuje, o kolik procentních bodů se mezi lety 2017 a 2018 změnil poměr daňových příjmů k HDP:



Česká republika podle Eurostatu patřila mezi země s relativně vysokým růstem poměru daní k HDP. Ten pak nejvíce vzrostl v Lucembursku, Rumunsku a Polsku. Na opačném konci najdeme země jako Dánsko, Maďarsko a Finsko. V druhém grafu najdeme výsledný stav – poměr vybraných daní a příspěvků na sociální zabezpečení k HDP v roce 2018. Například Dánsko i přes zmíněný pokles stále patří mezi země s nejvyšší zátěží, před ním je už jen Belgie a Francie, kde se zmíněný poměr blíží 50 %.



Naopak nejnižší je daňová zátěž v Irsku, kde je ve srovnání s Francií zhruba poloviční. Česká republika se s cca 36 % poměrem pohybuje znatelně pod průměrem EU, který převyšuje 40 %. Podobně jako my je na tom Polsko, či Španělsko.

... a u nás doma

Řidičák na zkoušku: Seznam.cz píše, že podle odborníků „je třeba řidičák na zkoušku“. Na českých silnicích se totiž nedaří výrazněji snížit nehodovost a „nejrizikovější jsou z tohoto pohledu mladí řidiči ve věku do 24 let“. Ti podle portálu „od roku 2014 do letošního září zavinili tisíce nehod, při nichž zahynulo 563 lidí a dalších 2207 bylo těžce zraněno. Jednou z možností, jak mladé začínající řidiče přimět k opatrnější jízdě, je řidičský průkaz na zkoušku, který se už plně osvědčil v Rakousku“. Dopravní psycholog Georg Bartl tvrdí, že toto opatření v Rakousku přispělo ke snížení počtu závažných nehod z viny této rizikové skupiny řidičů o třicet procent.

„Rakouskými zkušenostmi se inspirovalo ministerstvo dopravy, které s řidičákem na zkoušku počítá v chystaném novém bodovém systému postihu neukázněných motoristů. U začínajících řidičů se tak podle plánu po dobu dvou let ode dne, kdy získají řidičský průkaz, sníží na polovinu hranice celkového počtu bodů, při jejímž dosažení přijdou o řidičské oprávnění.

Děti u obrazovek: „Každé páté dítě tráví před obrazovkou aspoň 4 hodiny denně, hitem jsou nákupní centra“. Na základě studie organizace HBSC to tvrdí portál centrum.cz. „Zatímco u počítačových her tráví ve všední dny více než 4 hodiny denně skoro každý čtvrtý kluk, u holek tuto činnost v takové míře neprovozuje ani desetina z nich. U sociálních sítí a brouzdání po internetu naopak tráví čas častěji dívky. Četnost obou aktivit se zvyšuje s věkem. Hrám svůj čas věnuje pravidelně 46 % patnáctiletých chlapců, sociálním sítím pak 49 % stejně starých dívek“, píše portál a cituje Srdana Matiće ze Světové zdravotnické organizace: „Nadměrný čas u obrazovky představuje pro děti značné riziko nejen z hlediska nadváhy a obezity, negativně ovlivňuje také kvalitu spánku a má vliv na výskyt depresí“.