(Kurzy.cz)
CBA: Zvýšením minimální mzdy vzroste i ta zaručená. Zdraží zboží a lidé si ho paradoxně koupí méně
V souvislosti s aktuální diskuzí o zvýšení minimální mzdy lze od příštího roku očekávat i nárůst té zaručené. Ten by však znamenal nárůst cen zboží, kterého by si lidé mohli za více peněz koupit paradoxně méně. Problém by to představovalo i pro malé tuzemské obchodníky, jejichž nerentabilní prodejny rok od roku výrazně ubývají. Družstvo CBA proto podporuje nárůst minimální mzdy při zachování stejné výše u mzdy zaručené, případně nárůst zaručené i minimální mzdy spolu s výrazným snížením daňové zátěže.
Současná diskuze o nárůstu minimální mzdy vychází zejména ze skutečnosti, že v Česku je její výše ve srovnání s ostatními zeměmi EU šestá nejnižší. Příliš se však nemluví o tom, že za tuto mzdu pracuje minimum lidí. Mnohem více jich pracuje za mzdu zaručenou, která v tuzemském případě patří v Evropě naopak k nejvyšším. Problémem je zejména skutečnost, že se výše zaručené mzdy odvíjí od té minimální. Pokud by se ta tedy od příštího roku zvedla o 1 350 korun, jak zamýšlí ministerstvo práce a sociálních věcí, zaručená by podle našich odhadů stoupla alespoň o 2 500 korun.
Skladníci či prodavačky jsou nyní ve 2. tarifní skupině a v současnosti mají zaručenou mzdu 14 740 korun, pokladní v samoobsluze pak ve 3. skupině se mzdou 16 280 korun. Účetní a personalisté v 5. skupině musí mít mzdu nejméně 19 850 korun. Z hlediska tohoto ukazatele se v Evropě nacházíme na 10. místě, když jsme před kompletní východní Evropou a částí té západní.
Pokud by spolu s minimální mzdou od
příštího roku dále stoupala i ta zaručená, znamenalo by to velký problém pro
malé tuzemské obchodníky. Ať už se jedná o prodejnu potravin, restauraci či
benzinovou pumpu, na takové zvýšení zaručené mzdy zde není potřebný výkon. Ten
se odvozuje nejen z celkové tržby, ale také z adekvátní obchodní přirážky.
Méně zboží a služeb za více peněz
Z případného zvýšení zaručené mzdy by navíc profitoval zejména stát, nikoliv lidé. Zvedly by se totiž zejména sumy odvedené do státního rozpočtu, a aby na toto navýšení zaměstnavatel nějak vydělal, musel by nejen zdražit výrobek či službu o zvednutí mzdy, ale i o odvody státu. Zaměstnanec přitom dostane pouze mzdu, zatímco výrobky zdraží i o odvody. Pro člověka to znamená, že si může logicky nakoupit pouze za ty peníze, které dostane ve mzdě, ve výsledku je to tak méně než před jejím zvýšením. Argumenty o nárůstu životní úrovně jsou tedy naprostý nesmysl, zvedá se totiž zejména výše peněz odvedených do státního rozpočtu. Normální člověk na tom bude hůř, než kdyby byla zaručená mzda nižší.
Pozornost si zaslouží i samotné zvednutí cen
výrobků či služeb. Například malý prodejce potravin musí zboží zdražit tak, aby
měl na prodejně daný zisk. Doufá přitom, že nebude moc drahý. Pokud jsou však
jeho ceny příliš vysoké, potýká se s úbytkem zákazníků a může zavřít. Právě
tento problém je však vyloženě typický pro celou řadu malých obchodů na
vesnicích, které jsou nuceny ukončit svůj provoz kvůli ztrátovosti.
S rychlým růstem mezd klesá motivace a výkon
Samostatnou kapitolou je pak i výkon pracovníků, který zpravidla neodpovídá zvyšování zaručené mzdy. Její hodnota se za poslední 3 roky výrazně zvýšila, výkon zaměstnanců se však paradoxně snížil. Průběžným zvyšováním totiž klesla jejich motivace. Stát tak ve výsledku dosáhl nejen snížení výkonu pracovníků za větší mzdu, zároveň ale v souvislosti s tímto růstem i výrazně zdražilo zboží. Vznikla tak paradoxní spirála, kdy si obyčejný člověk za svoji vyšší mzdu koupí méně položek než dříve. Efekt zvýšení zaručené mzdy je z našeho pohledu pro ekonomiku tohoto státu naprosto nulový, ne-li ztrátový.
Nabízí se proto několik řešení, která lze
rozdělit na okamžitá a střednědobá. Do první skupiny lze zařadit zvednutí
minimální mzdy, jak zamýšlí vláda, aniž by se však měnily hodnoty té zaručené,
kde si Česko stojí nadprůměrně. Druhou možností je navýšení minimální i
zaručené mzdy, ovšem s výrazným snížením daňové zátěže – tedy aby peníze
dostaly lidé namísto státu. Poslední variantu by představuje i střednědobé
řešení v podobě zrušení zaručené mzdy. V důsledku by pak dále nedocházelo
ke zkreslování a s ostatními státy EU by byla v budoucnu srovnávána
opravdu pouze minimální mzda.
Autor komentáře: Roman Mazák,
předseda Družstva CBA CZ
O Družstvu CBA CZ
Družstvo CBA CZ je sdružení velkoobchodů a maloobchodních jednotek, které aktuálně čítá více než 1000 prodejen a produkuje obrat více než 3 miliardy Kč. Současným cílem CBA je vybudovat stabilní síť kvalitních maloobchodů, čehož se snaží dosáhnout podporou maloobchodníků, investicemi do prodejen, kvalitním marketingem nebo zaváděním nových technologií a služeb. Pilířem je jednotný maloobchodní pokladní systém s centrálním číselníkem zboží čítajícím v současnosti již více než 120 tisíc položek.Poslední zprávy z rubriky Podnikání:
Přečtěte si také:
Prezentace
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
23.04.2024 Podle čeho vybírat plechový zahradní domek?
Okénko investora
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Evropský průmysl zelené energie má problém: Společnosti se stěhují do USA
Mgr. Timur Barotov, BHS
Trhy střízliví a vedou ruku amerického Fedu ke zpřísnění politiky
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Okénko finanční rady
Petr Holub, MojeNebankovka
Marek Pokorný, Portu
Petr Holub, Zoxo Financial s.r.o.
Před koupí nemovitosti pečlivě kontrolujte rezervační smlouvu
Zuzana Dubová, RekvalifikacniKurzy.cz
Jak vybrat správný rekvalifikační kurz: Průvodce pro začátečníky
Tomáš Vrňák, Ušetřeno.cz
Tomáš Kadeřábek, Swiss Life Select
Lenka Rutteová, Bezvafinance
Úvěr na rekonstrukci za max. 3,5 %. Rozjela se nová vlna dotací
Lukáš Kaňok, Kalkulátor.cz