Fed sníží sazby, pak vyhlásí pauzu (Tematické analýzy)

Americká centrální banka ve středu opět sníží úrokové sazby. V letošním roce již po třetí. Sníží nejen klíčovou úrokovou sazbu, ale i sazbu IOER, za niž banky u Fedu ukládají přebytečné rezervy. Poté Fed vyhlásí v uvolňování měnové politiky pauzu. Ta mu ale podle nás vydrží jen do března příštího roku. Pak se bude muset kvůli blížící se recesi ke snižování úrokových sazeb vrátit. V období od března do července sáhne podle naší prognózy k takovémuto kroku celkem čtyřikrát. 

Na svém středečním zasedání americká centrální banka opět sníží úrokové sazby, a to na 1,50 - 1,75 %. V tržních cenách je tento krok započítán z 94 %. Kromě pásma pro základní úrokovou sazbu Fed zřejmě sníží i sazbu IOER, za kterou si u něj banky ukládají přebytečnou likviditu. Po říjnovém „cutu“ však Fed podle našeho názoru vyhlásí pauzu. Své kroky doposud označoval jako preventivní, reagující na zvyšující se rizika. Na to, aby dále uvolňoval měnové podmínky, bude potřeba data naznačující blížící se recesi. Ta podle nás začnou z ekonomiky USA přicházet na jaře příštího roku. Fed pak bude podle naší prognózy reagovat snížením úrokových sazeb o dalších 100 bb, tedy na 0,50 - 0,75 %. K těmto krokům přistoupí v relativně krátkém období, a to mezi březnem a červencem 2020.

Důvodem proč se domníváme, že Fed po svém říjnovém snížení sazeb vyhlásí pauzu, je jeho poslední prognóza. Ta zatím s žádnou recesí napočítá, naopak v příštím roce i v roce 2021 očekává solidní růst kolem 2 %. Je pak logické, že prognóza úrokových sazeb Fedu počítá v příštím roce se stabilitou úrokových sazeb.

Zajímavá by mohla být i diskuze o bilanční sumě Fedu. Její objem už centrální banka přestala snižovat k 1. srpnu. Od té doby splatné cenné papíry reinvestuje. V září bilanci navíc navýšil o 200 mld. USD. Ty prostřednictvím O/N a termínových repo operací napumpoval do amerického peněžního trhu, kde vyschla likvidita. Nedostatek likvidity na mezibankovním trhu se pak odrazil v růstu efektivní úrokové sazby (EFFR) nad horní hranici pásma sazeb Fedu. Více jsme se tomuto tématu věnovali zde: http://bit.ly/2NpeXdx . To je situace, která se Fedu nelíbí a rád by jí do budoucna zabránil, ať už dodáváním další likvidity či zavedením tzv. standing repo facility. Ta by měla umožnit rychlý přístup komerčních bank k likviditě za předem daných podmínek. Zavedení této sazby již navrhoval například prezident St. Louisského Fedu James Bullard. Středeční zasedání by tedy v tomto ohledu mohlo přinést nějaké novinky.