Rozpočet 2020: přešlapování na místě
Sněmovna udělala první krok ke schválení rozpočtu na příští rok. A vše šlo
dle očekávání.
Zaprvé, návrh prvním čtením prošel zcela hladce – kromě ANO, které je
duchovním otcem rozpočtu, a ČSSD, která po pár ústupcích, zejména u
rodičovského příspěvku a důchodů, ihned zanechala beztak embryonického odporu,
se už také poměrně dávno (byť po lehce neočekávané, ale nikterak agresivní, žádosti
o nižší deficit) přidala i KSČM.
Zadruhé, opozice rozpočet kritizovala, a to z klasických úzkých
ideologických pozic. M. Kalouskovi se jako každý rok nelíbí objem peněz na
investice, Výbornému z ČSSD zase to, že není přívětivý k rodinám
(třistatisícový rodičovský příspěvek a nejdelší rodičovská široko-daleko jsou
asi málo) atd.
Zatřetí, ani navržený deficit 40 mld. není žádným překvapením. Sice v roce
2020 měl být podle původních slov premiéra rozpočet už třetím rokem vyrovnaný,
ale 40 mld. je deficit, který se od těch minulých moc neliší: v roce 2016
byl plánovaný deficit 70 mld., v roce 2016 60 mld., v roce 2017 a
2018 50 mld., v roce 2019 a 2020 40 mld. Ekonomika sice roste, ale
neustále také rostou platy ve veřejném sektoru, důchody, přibývá pracovníků ve
veřejném sektoru atd. Dnes stát mohl mít, při troše střídmosti
v posledních letech, 250 mld. rezervy na horší časy. Nemá, a ještě si na
svůj chod musí půjčovat. Ale to také sotva překvapí.
Začtvrté, rozpočet je typicky udržovací, bez jakékoliv ambice.
V podstatě rozpočet, který doufá, že to „tento rok ještě nějak vyjde“. Ale
takové byly v posledních letech rozpočty všechny. Neřeší nic ze
strukturálních problémů jako je důchodový systém nebo daňový systém, nevytváří
rezervy na horší časy... A ještě k tomu počítá s daněmi, na které
vláda ještě ani nenapsala zákon, třeba s miliardami z digitální daně.
Zapáté, ani vystoupení prezidenta k rozpočtu ničím nepřekvapilo. Část,
kde chválí vládu, bojuje proti solárním dotacím a počtu úředníků, je každý rok
je stejná. A tak jedinou lehce zajímavou částí prvního čtení bylo prezidentovo
snění o tom, že „zdroje jsou“, přičemž magickým zdrojem rozpočtové manny mají
být daňové výjimky. Údajně jich je v rozpočtu za 318 mld. korun a kdyby se
zrušily, bylo by na „investice i na sociální programy“.
Ano, to je matematický fakt. Pro jeho přetavení v realitu bychom však
museli začít danit penze, rodičovský / mateřský příspěvek, alimenty, dotace z
rozpočtu stipendia, příspěvky v hmotné nouzi a dokonce i příjmy v podobě
ceny z účtenkové loterie (které jsou osvobozeny dle §4 odst. (1) písm. čl.
4)… Neříkám, že nejsou výjimky ke zrušení (třeba odpočet hypotečních úvěrů),
mnohem palčivějším problémem je ale nepřehlednost a komplexnost. Proto než se
opájet gigantickým číslem, které je v praxi nedosažitelné, by od prezidenta
měla zaznít výzva k zjednodušení, třeba v podobě zrušení všech výjimek
a odpočtů pro vydělávající fyzické osoby a jejich blízké a jejich nahrazení nezdanitelnou
částkou v takové výši, která skutečně pokryje režii rodiny.
Martin Lobotka, hlavní analytik Conseq Investment Management a.s.
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
18.04.2024 Daňové přiznání lidem provětralo peněženky....
15.04.2024 Kam půjdou úrokové sazby? Aktuální přehled...
15.04.2024 Zabouchnuté dveře vyřeší zámečník od pojišťovny...
Okénko investora
Mgr. Timur Barotov, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Michal Brothánek, AVANT IS
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Ali Daylami, BITmarkets
Bitcoin stanovil nové historické maximum – Je už na nákup pozdě?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz