Brexitová sága se opět blíží do finále (Týdenní zpráva z finančního trhu)

Ve středu pozornosti bude i tento týden nadále Brexit. Z ekonomiky pak bude zásadní vývoj předstihových ukazatelů v eurozóně a Německu. Ve čtvrtek pak naposledy povede jednání ECB Mario Draghi. Změny v měnové politice však neočekáváme. V regionu bude rozhodovat i maďarská centrální banka, která také s ničím novým nepřijde.

Poslední zasedání ECB včele s Mariem Draghim

Hlavním tématem tohoto týdne bude jednoznačně Brexit a následky sobotního jednání dolní komory britského parlamentu. Mimo to však trhy čeká čerstvá sada předstihových ukazatelů. Pozornost budou mít hlavně německé indikátory, které poodhalí, jak největší ekonomika eurozóny vstoupila do čtvrtého čtvrtletí. Bezesporu klíčové bude i čtvrteční jednání ECB. Guvernér Mario Draghi povede své poslední jednání, které bude spíše symbolické, než že by přineslo něco nového k nedávnému rozhodnutí snížit sazby a obnovit program nákupů finančních aktiv.

Maďarská měnová politika beze změny  

Maďarská centrální banka na svém zářijovém jednání otočila kormidlo, když rozhodla navýšit cílovaný objem měnových swapů, kterými uvolňuje měnové podmínky v ekonomice. Od říjnového jednání tak neočekáváme žádnou změnu. To je i v souladu se strategií banky, že by klíčová rozhodnutí měla padnout pouze na hlavních jednání s novou prognózou. Dále v regionu uvidíme další informace z polského trhu práce, který zůstává rekordně utažený, a vývoj tuzemské spotřebitelské důvěry. Do začátku mediální karantény ČNB před listopadovým zasedáním zbývají dva týdny. Ve středu bude mít vystoupení T. Holub, kterého jsme však už slyšely v minulém týdnu. Ve čtvrtek pak promluví guvernér J. Rusnok v poslanecké sněmovně.

Zaostřeno na dnešek

Trh vyhodnotí sobotní rozhodnutí britského parlamentu

Začátek týdne nenabídne příliš bohatý kalendář událostí. O to více bude věnována pozornost brexitu a reakci trhu na sobotní rozhodnutí dolní komory britského parlamentu. Ta schválila dodatek k dohodě o brexitu, který pozdrží samotnou dohodu, dokud nebudou přijaty potřebné prováděcí zákony. To má zabránit tvrdému odchodu Británie z EU a v podstatě donutilo premiéra požádat o odklad. Ten však zároveň dodává, že se si další odklad nepřeje a stále očekává, že Británie odejde z EU ke konci října.

Čínská ekonomika dále zpomaluje

Čínská ekonomika ve třetím čtvrtletí zpomalila na 6 % v meziročním vyjádření, což je nejnižší tempo za posledních třicet let. Obchodní války s USA, zpomalující růst příjmů a ochlazení průmyslových investic stojí za dalším zpomalením ekonomiky. Výsledek je desetinu pod očekáváním trhů a odpovídá růstu z osmdesátých let. Některé detaily statistiky HDP však mohou naznačovat známky oživení, resp. stabilizace současného růstu. To podle nás však není v současných podmínkách udržitelné a bude vyžadovat další podporu ze strany vlády a centrální banky.

Polské maloobchodní tržby opět poklesnou

Polský maloobchod v září oproti předchozímu měsíci pravděpodobně opět poklesl, a to ještě výraznějším tempem. Meziročně by se však jednalo o druhé nejvyšší tempo v tomto roce. Doposud se nejvíce dařilo spotřebnímu zboží a dalším nespecializovaným produktům, zatímco obdobně jako ve zbytku Evropy pokulhávají prodeje automobilů.

Koruna v závěru týdne udržela předchozí zisky

Polská průmyslová produkce v září pozitivně překvapila, když v meziměsíčním vyjádření vzrostla o více než 10 %. Po očištění o výrazný rozdíl pracovních dní to znamená růst o 1,2 %. To stále kompenzuje srpnový propad, ale celkově byla produkce ve třetím čtvrtletí slabší než ve druhém. Směrem nahoru překvapil i vývoj průmyslových cen, které vzrostly oproti předchozímu roku o necelé procento.

Na devizovém trhu se v závěru týdne nejvíce projevila koruna, když si připsala další dvě desetiny procenta zisku vůči euru. Tento týden tak začíná na úrovni 25,63 CZK/EUR, čímž se dostává na nejsilnější hodnoty od konce července. Přitom jenom od minulého pondělí si připisuje 0,6 %. Maďarský forint a polský zlotý uzavřely minulý týden více méně stagnací na předchozích hodnotách.